Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Továrny v jediném domě
Tisíce chodců nevšímavě míjejí patrový běžný dům. Stojí ve Smilově ulici a dnes nikdo neví, že zde před desítkami let byla továrna. Stovky návštěvníků míří do pivnice firmy Herold zvané ?Taxis?. Vědí, že zde lze koupit snad nejlevnější pivo v Pardubicích. Nevědí, až na velmi staré pamětníky, že i zde desítky let byla továrna známá široko, daleko...V domě čp. 385 ve Smilově ul. patřícím dnes tiskárnám Pardubice (s kancelářemi několika soukromých podnikatelských firem) sídlila kdysi „Comtesse“, továrna na dámskou luxusní obuv. Její židovský majitel sídlil a „úřadoval“ v maličké, nejmenší místnosti v patře svého bytu. Stačil k tomu psací stůl, lenoška, židle a skříň. V přízemí domu pak byly nevelké sklady a především obuvnická kráječská dílna. Zde několik zručných kráječů připravovalo podle šablon díly z kůže či látek na krásné dámské střevíčky nejrozmanitějších vzorů a barev. V další místnosti pak zkušený mistr často za dozoru majitele vydával materiál a přijímal hotové výrobky. Comtesse totiž pracovala s desítkami domácích obuvníků. Přicházeli pro materiál a přinášeli ušité, hotové výrobky.
A slečny a dámy na plesích, merendách a karnevalech v Praze, Vídni, Berlíně i dalších velkých městech netušily, že na nohou mají střevíčky z Pardubic. Ani jméno firmy Comtesse jim mnoho neříkalo.
Jen nemnoho lidí v domě a desítky domácích obuvnických dělníků z města i okolí vědělo své. Továrnu jako množství dalších zahubila hospodářská poválečná krize a nastupující strojová obuvnická velkovýroba, representovaná firmou Baťa.
Zůstal jen dům ukrývající ve svých zdech osudy jedné továrničky.
O tom druhém ve Štefánikově ulici v domě nazývaném „U Kohnů“ vědělo stovky trhovců a desetisíce děvčat a žen. Opět i zde se ve skladu hromadily stovky metrů látek a střihači i střihačky zde připravovaly práci, tentokrát pro stovky domácích šiček.
Široko, daleko, na trzích a jarmarcích nabízeli trhovci sukně, zástěry, šaty, halenky i jiné ošacení pro ženy. Ceny lidové, protože pan Kohn dodával opravdu lacino a pro všechny.
Domácí pracovníci... Dnes bychom mohli říci - vysoce efektivní forma práce. Obuvníci mohli slavit „modré pondělí“, mohli však také pracovat i o sobotách, nedělích, večer, tak, jak bylo potřeba a dle množství převzaté práce. Švadleny, šičky mohly uvařit jídlo svým dětem, pracovat dle možností a potřeb. Nikdo nemusel denně nikam dojíždět. Stačilo týdně či i za delší dobu převzít materiál, předat hotové výrobky a hned dostal dohodnutou peněžní odměnu.
Dva domy - pamětníci... Bylo jich však mnohem více. Dnes zbořená továrnička pana Fuchse v Palackého ulici, vyrábějící pánské košile pro export do Anglie a poté do Indie. Způsob - systém byl výrobně stejný jako v továrně pana Kohna. A bylo by možno jmenovat řadu dalších.
V uplynulých několika létech přibyla řada nových firem a soukromých podnikatelů. Většinou se honosí krásnými kancelářemi, pěkně vybavenými obchody i luxusními dvoranami nových bank.
Na druhé straně zejí mnohé výrobní objekty zčásti prázdnotou. Pravda, byly většinou postaveny v období totalitní éry. Snad se v nedaleké době i je podaří lépe využít.
Dva domy z mnoha nám jen připomínají, že tak lze učinit i jinak než ohromnými investicemi, zbytečným luxusem či nepříliš čestnými cestami.