Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
09.12.2020 18:00

Regulace řeky Labe na Pardubicku v první polovině dvacátého století

Přednáška T. Jandy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Živelné pohromy v obci Býšti (1733 - 1984)

obrázek k článku O živelných pohromách, které zasáhly Býšť, začíná první zmínka již v roce 1733 (3. 6. ), kdy uhodily velké mrazy a padal sníh! Na saních se jezdilo prý až do 2. 7. Vše pomrzlo a nastala velká drahota.

O pět let později , 1738 (3. 5.) uhodily opět velké mrazy a napadlo sněhu na „1/4 lokte.“

Hned příštího roku 1739 v zimě mrzlo natolik, že v chlévech pomrzlo mnoho dobytka.

1740 (20. 11.) o 7. hodině večerní zasáhla obec velká vichřice, která trvala až téměř do půlnoci. Mnoho obytných stavení a stodol bylo zničeno. Stejný rok pozorovali obyvatelé Býště zatmění měsíce, které si tehdy vysvětlili jako zlé znamení.

1747 na den sv. Josefa promrzla země „na 3/4 lokte“ a všechny rybníky v okolí zamrzly.

1748 na den sv. Augusta zasáhla obec další ničivá bouře („lijavec, jaký nikdo nepamatoval“). Následovala povodeň. V roce 1762 panovaly v kraji velké deště (od června do 8. 10.) Po nich následovaly velké mrazy a vánice (od října do 30. 1.)

1767 zasáhla obec velká povodeň, která zničila veškerou úrodu.

O tři roky později se vrátila velká zima a napadlo sněhu „na 1 1/2 lokte“ a „ptactvo mrzlo v povětří“.

Další živelné pohromy (požáry) jsou zaznamenány až od poslední třetiny minulého století. Zmínky jsou velmi stručné. První požár byl lokalizován Sborem dobrovolných hasičů (v Býšti vznikl v r. 1885) v roce 1885 v čp. 24. 9. 6. 1888 zapálil blesk stavení čp. 16.

1889 (9. 7.) vyhořelo čp. 3. Od  roku 1890 do konce století  hořelo v Býšti celkem 7 krát. V roce 1899 při požáru čp. 49 udeřil blesk dvakrát do stejného místa (poprvé v r. 1845, kdy stejně jako v r. 1899 vznikl požár).

Od počátku století dvacátého do roku 1934 hořelo v Býšti celkem 8 krát. Největším požárem byl požár z roku 1924 (15. 12.),  kdy shořela stavení čp. 11 a 12.

Velkou povodní zaznamenanou panem řídícím uč. Antonínem Dědkem se vracíme ještě do roku 1886. V tomto roce (24. 8.) začalo vydatně pršet. Lijavec zasáhl Býšť směrem od Dašic. Trval půl hodiny, ale jeho účinek byl katastrofální. Směrem od Hoděšovic se valilo spousta vody a brala vše, co jí stálo v cestě. Vystoupila i voda z rybníka a dostala se přes hráz. Voda se přelila přes silnici a zcela zaplavila můstek pana Šťastného (čp. 74). Taktéž na dolním konci vsi se voda valila přes okresní silnici. Rozsah škod není zaznamenán. 1892 (7. 6.) kolem 4. hodiny odpolední zasáhla Býšť silná vichřice s deštěm, která jako kdyby předznamenala, jaký bude rok příští. Ten byl totiž abnormálně deštivý (174 srážek do roka!).

1928 (11. 3.) vyhořela v Býšti trafika (dřevěná bouda) na parcele čp. 78. Trafika patřila Emanuelu a Růženě Mlatečkovým (postavena v říjnu 1923).

Rok 1929 začal s nebývale silnými mrazy. Dosáhly maxima počátkem února (3. 2.), kdy bylo v obci naměřeno –26° C ve dne, –35°C v noci. Následkem mrazů zahynula spousta zvěře v okolních lesích. Byly zaznamenány i případy zmrznutí celých cikánských rodin. Mrazy způsobily obrovské škody a podobné zimy „nebylo už po 150 let!“

Zamrzl i Dunaj. V okolí Býště byly nalezeny zmrzlé srny, stojící opřené o stromy.

Léto v roce 1929 bylo velmi teplé. Na počátku května bylo v Býšti trvale 20°C. 20. 6. bylo naměřeno 34°C . Po těchto vedrech přišel smutný červenec (4. 7.) Po osmé hodině večerní se směrem od Kunětické hory přihnala vichřice. Zvedla mračna prachu z polí a cest (vše bylo vyschlé). Setmělo se. Smršť, jaká není v našich zeměpisných šířkách zvyklostí, zasáhla v Býšti nejdříve stodolu čp. 15 a doslova ji obrátila. Vzápětí rozmetala sousední stavení. Stromy o průměru 30 – 40 cm (měřeno ve spodní třetině) byly zlámány jako třísky. Na odstranění škod byli povoláni dělníci z Rumunska a Slovenska (asi stovka).

Stromy, které zůstaly pro hrůzostrašném červenci 1929 napůl vyvráceny, spadly k zemi za vichřice v červnu 1931.

1934 (9. 6.) začal hořet les „Ve smejčce.“ Shořelo asi „1 3/4 korce“ obecního lesa. Díky včasnému zásahu hasičů se požár nerozšířil do obce.

V létě 1935 byly naměřeny nové extrémní teploty, které způsobily rozsáhlé škody na polích. 27. 7. bylo v Býšti naměřeno 37°C.

V nešťastný rok 1938 (23. 6.) zasáhla Býšť dosud největší epidemie slintavky a kulhavky. Vypukla v čp. 36, náležícím Trojanovým. Tato metla venkova se nešířila po číslech, ale skočmo. Postižen byl veškerý dobytek . Dobytčí nákaza řádila po celé žně (od 23. 6. – do 7. 9.) a vyžádala si celkem 57 kusů hovězího a 91 kusů vepřového dobytka. Během žní nebylo v Býšti vidět zapřaženou krávu.

Další požár vznikl v Býšti až po druhé světové válce v roce 1959 (27. 11.), kdy začala hořet sokolovna, která sloužila jako kulturní dům. První zpozorovali požár lidé ve zdravotním středisku (dým). Shořela třetina stropu, malba a omítka byla značně poškozena. Požár vznikl pravděpodobně v komíně.

V létě (červen) roku 1984 se v Býšti přehnala ničivá vichřice, která způsobila obci velké škody. Porazila i nejstarší strom v obci „ Říhovu hrušku“, která stávala u autobusové zastávky.

 

Seznam použitého materiálu:

1)     SOkA Pardubice: Pamětní kniha obce Býště (od nejstrarších dob do r. 1938).

2)       SOkA Pardubice: Pamětní kniha obce Býště (1939 – 1986)

 


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem