Kapitoly z dějin českého fašismu v Pardubicích ? 4. část V. NOF V PARDUBICÍCH r. 1930

3. prosince 1930 uspořádala pardubická NOF veřejnou schůzi U Zlaté štiky. Jako pořadatel byl úředně registrován V. Vážný, schůze se osobně účastnil generál Gajda. „Rudé právo“ popsalo schůzi 6. 12. v článku „Gajda se bráni revolverem proti dělníkům“. Psalo se tu doslova: „Ve středu 3. prosince zavítal do Pardubic Gajda a místní fašisté svolali mu schůzi do hostince „U štiky“. Již dávno před zahájením, asi o půl 7. hodině večerní, byl  sál natřískán, z velké většiny však dělnictvem, které přišlo Gajdu uvítat. Sotva Gajda vstoupil na jeviště, byl uvítán křikem: „Pryč s fašismem! Hanba! Vrahu dělníků!“ apod. Za ohromné vřavy zahájil jeden fašista schůzi a slova se ujal p. soudce Vážný, který však byl velmi  nevážně ukřičen. Marně snažili se fašističtí pořadatelé zjednati trochu klidu. Hluk v sále se stále stupňuje. Několik dělníků vystupuje na jeviště a žádá volbu předsednictva. Gajda vytahuje revolver, namíří jej do posluchačstva a čeká, bledý jako stěna. Když už není nejmenší naděje, že Gajda bude mluvit a naopak nebezpečí, že se schůze zmocní dělníci, rozpouští komisař schůzi a do sálu vtrhuje 15 četníků, kteří vyklizují místnost a chrání Gajdu. Dělnictvo vychází sevřeně na ulice a uspořádá velkou protifašistickou demonstraci, která trvala až do 10 hodin večer. Četníci zatím hlídali Gajdu v hostinci „U Štiky“, teprve když se demonstrující dělníci, kteří procházeli městem, počali blížiti znovu ke „Štice“, vyhrnuli se ven a počali dělníky rozháněti ranami pažeb. Velitel četníků, ač osobně zná poslance soudruha Novotného 4), rozkázal četníkům, aby ho bili, slovy: „Seřežte ho!“ Demonstrace účastnila se soc. dem. mládež ve značném počtu. Dělníci táhli před budovu Krajského soudu, kde je uvězněn krajský sekretář s. Malař, protestovali výkřiky proti jeho věznění a posléze zazpívali Internacionálu. Tak neslavně skončil Gajdův zájezd do Pardubic, revoluční dělníci proměnili jej v mohutnou protifašistickou demonstraci.“ 5)

V hlášení okresního hejtmana J. Vítka prezídiu Zemského úřadu v Praze ze 7. 12. 1930 byla situace popsána takto: komisař dr. Eduard Hofman schůzi rozpustil „pro hluk, vzájemnou rvačku účastníků a nebezpečí činů násilných.“ Sál byl vyklizen četnictvem. Komunisté vedení hostinským od „Čápa“ Aloisem Hartmanem a poslancem J. Novotným ze Skutíčka byli shromážděni před hostincem „U Štiky“. Jejich tábor pod širým nebem v ulici před „Štikou“ nebyl povolen. Táhli pak průvodem městem. Na Pernštýnově náměstí uspořádal A. Hartman tábor lidu, kde promluvil poslanec KSČ J. Novotný. NOF pořádala ještě ve „Štice“ důvěrnou schůzi za účasti asi 300 lidí. Četníci (v počtu asi 20) zastavili komunisty v prostoru mezi mosty a 3 lidi zatkli. Bylo podáno trestní oznámení jak na V. Vážného, tak na J. Novotného. 6) Hlavní list NOF „Stráž říše“ referoval o bouřlivé pardubické schůzi v dvojčísle č. 48/49 pod titulkem „Vítězné a skvělé schůze československých fašistů- vlastenců na českém a moravském venkově“ a psal o účasti asi 1000 osob

v Pardubicích. Okresní hejtman J. Vítek ještě v říjnu 1931 hájil Gajdu, že se jen bránil, když se na něj chtěli vrhnout komunisté vedení posl. Novotným. Aktivity Vojtěcha Vážného zhodnotil dr. Vítek takto: „Okresní soudce Vážný podle důvěryhodného zjištění vydal pro fašistickou stranu již několik tisíc Kč na její akce (schůze a plakáty), které mu strana dosud dluží a jest malá naděje, že v brzké budoucnosti mohla by je vrátiti“. 7)

V prosinci 1930 zakázal Okresní úřad v Pardubicích veřejnou schůzi NOF v Černé za Bory, kterou chtěl na 2. 12. 1930 svolat do tamního hostince J. Kosteleckého tajemník NOF v Pardubicích, stavitel Stanislav Manych (bytem Smilova ul. čp. 343) s programem: „O čs. fašismu a politické situaci.“ Místo schůze veřejné byla konána schůze důvěrná.8)

Fašistickou propagandou NOF byla ovlivněna i mládež, jak o tom svědčí případ žáka 4. třídy státního gymnázia v Pardubicích Jaroslava Kolína (bytem Hronovická ul. 522), který jako člen NOF vyvěsil 3. října 1930 do skříňky na domě J. Vranešiče tužkou psaný leták hanobící národně-socialistickou stranu. Četnictvo na něj podalo 9. 10. t. r. Okresnímu soudu trestní oznámení za tiskový přestupek. 9) V roce 1932 tentýž student (tenkrát již studoval v Jablonci nad Nisou) byl v podezření, že na půdě domu, v němž v Hronovické ulici bydlí jeho matka, přechovává zbraně. Hlášení udává, že jej jeho otec žádal na smrtelné posteli, aby se zřekl fašismu, on to však odmítl. 10)

Poznámky:

1)   SOkA Pardubice, fond Okresní úřad Pardubice, pres. spisy 1930, kart. 22, č. 109,

19. 7. 1930.

2)   Tamtéž, č. 700, 20. 10. 1930.

3)   Bratrství, č. 41, 9. 10. 1930.

4)   Josef Novotný (1883 – 1952) ze Skutíčka (okres Chrudim), krejčí a drobný zemědělec, v letech 1929 – 35 poslanec KSČ v NS za pardubický volební kraj.

Přispíval do pardubického týdeníku „Rudý Východ“. Za nacistické okupace byl krátce vězněn, po osvobození pro neshody s některými funkcionáři neobnovil své členství v KSČ. Více o něm viz. F. Dosoudil, Slovník k dějinám dělnického a komunistického hnutí ve východních Čechách, vyd. KRUH  Hradec Králové 1986, s. 189.

5) Rudé právo, č. 282, 6. 12. 1930.

6) SOkA Pardubice, presidiální spisy 1930, č. 832, 7. 12. 1930.

7) Tamtéž, J. Vítek prezídiu Zemského úřadu v Praze 23. 10. 1931.

8) Pres. spisy 1930, č. 872, 21. 12. 1930.

9) Pres. spisy 1931, kart. 23, č. 695, 20. 10. 1930.

10) Pres. spisy 1931, kart. 26, č. 763.