Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
21.04.2024 07:50

Alejí klenů kolem rybníků

 Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

21.04.2024 07:55

Meandry Struhy

Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová.  Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 07:50

Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj

Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 08:35

Zřícenina hradu Rýzmburk

Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

Archiv aktualit

Církev československá v Lázních Bohdanči

obrázek k článku Církev byla založena 8. 1. 1920 jako reakce na vznik samostatného Československa, snaha o vyjádření vlastenectví a národních tradic, respektování Husova dědictví a oddělení od rigorózního katolického náboženství s vazbami na bývalou habsburskou monarchii. Tehdejší modernismus vedl řadu katolických kněží k tomu, aby se bohoslužby konaly v národním jazyce, aby se na církevní správě podíleli i laici, aby celibát byl dobrovolný a aby všichni přijímali podobojí. Tyto navrhované reformy Vatikán opakovaně odmítl a proto se někteří čeští katoličtí kněží rozhodli o vánocích 1919 sloužit mše česky místo dosud užívané latiny. Přihlásili se tím k tradici cyrilometodějské i ke Komenskému. Věřící to přijali nadšeně a tak do dvou týdnů došlo k vyhlášení samostatné Církve československé, která se zakrátko stala druhou největší církví v Československu. Mezi čelné představitele patřil ThDr. Karel Farský, profesor náboženství v Plzni. Církev se také hlásila k Husově nauce o svobodě svědomí každého a o tom, že kněží mají žít ve skromnosti a pracovat především pro své okolí a nehromadit přepychový majetek. Vznikla nejprve ve větších městech a velmi rychle se šířila po celé republice, jako farářky začaly později (po r. 1945) působit i ženy. Od poloviny dvacátých let CČS budovala velmi charakteristické církevní stavby zvané většinou Husův sbor, ale zpočátku se běžně bohoslužby konaly ve školách a v sokolovnách, často i pod širým nebem. R. 2000 tedy tato církev oslavila 80. výročí založení.

K církvi se hlásili někteří občané Bohdanče již v průběhu r. 1921; příslušeli tehdy do náboženské obce Pardubice. V pokladních záznamech je uváděno, že v r. 1928 se zde bohoslužby konaly každou neděli a byly vedeny pardubickými duchovními. Jak bylo v té době zvykem, měla církev svůj ručně vyšívaný prapor s husitským kalichem. Jako funkcionáři církevní obce, která je vedena laiky tvořícími tzv. Radu starších, byli zpočátku uváděni Josef Anders a Josef Knížek. V letech 1928 – 36 byl učitelem náboženství a později i farářem (do 30. 9. 1959) Bohumil Horáček (14. 1. 1908 – 10. 7. 1991), později se zde později oženil a jeho dcera žije ve městě dodnes.

16. 6. 1935 byla na náměstí bratrem biskupem Kordulem odhalena církevní zvonička, ale za války její zvon ukradli Němci a při pohřbech se zvonilo rozhlasem. Ve výroční den 6. července 1936 byly k uctění památky

M. J. Husa na náměstí konány bohoslužby. V tomto období se jako funkcionáři církve ve městě uvádějí br. Kos a br. Vápeník. Pro náboženskou obec Pardubice a okolí vycházel v letech 1932 – 41 církevní časopis „Ohlasy z Polabí“.

Z dubna 1948 je také trhová smlouva na pole, které bylo určeno jako pozemek pro budoucí stavbu sboru. Pole však dostalo do užívání a dodnes ho zdarma užívá ZD Živanice.

Po únoru 1948 byla výuka náboženství ze škol vytlačována a pro katechety bylo třeba zajistit zaměstnání. Někteří byli ustaveni jako faráři do nově vzniklých farností. Od Pardubic se tak oddělily farnosti Bohdaneč (rozhodnutím ze dne 14. 4. 1951, provedeným od 17. 6.) , Svítkov a Rosice. V té době měla náboženská obec Bohdaneč a okolí 799 členů z města a 16 okolních obcí. Farářem byl státem jmenován od 1. 9. 1951 Bohumil Horáček. V roce 1959 došlo – opět z podnětu státu – k dalšímu spojování farností. B. Horáček byl propuštěn a od 30. 9. 1959 se náboženská obec Bohdaneč stala obcí administrovanou. Do úvazku byla přidělena faře CČS v Rosicích n. L. a tamnímu faráři Jiřímu Horálkovi (1. 7. 1911 – 18. 12. 1990). Ten v Bohdanči působil do r. 1982. Po něm administroval ThDr. Radek Hobza, farář v Pardubicích. V padesátých letech za vedení zdejší církevní obce vystupoval br. Šafařík. Po roce 1957 byly ovšem státem zakazovány bohoslužby CČS a evangelické ve školách, pod záminkou nedodržování přezouvání ve třídách.

Bohoslužby se proto nějakou dobu konaly v sokolovně, později v č.p. 100 (býv. hostinec Bavory proti sokolovně, zbourán r. 1980, dnes tam stojí družstevní byty). Pak byla církvi městem určena a pronajata mokrá místnost v památkově chráněném domě Kubátových v Langrově ul. 34. V r. 1988 – 91 byla administrátorkou Mgr. Helena Salfická, farářka v Holicích. Modlitebna byla uvolněna v r. 1988 a od dubna 1989 byla pronajata místnost obchodu v Langrově ul. 41 (dnes pošta). V r. 1989 byla náboženská obec opět připojena k obci Pardubice. Dům v Langrově ul. 41 byl v r. 1990 prodán a církev dostala výpověď. Krátkou dobu pak církev byla laskavostí paní

Ing. E. Svídové v podnájmu v Osvětové besedě, v bývalé knihovně u Bezděchů v č.p. 45. Majitelé však pronájem ukončili ještě v r. 1991 a i knihovna se přestěhovala.

V současnosti je v Lázních Bohdanči 15 členů Cíkve československé, která přijala po r. 1970 ještě přízvisko „husitská“, aby zvýraznila své tradice k Janu Husovi. Bohoslužby se ve městě již nekonají, využívají  se však (i lázeňskými hosty) služby náboženské obce v Pardubicích a pravidelně nedělní bohoslužby o deváté, umožňuje to vcelku dobré trolejbusové spojení. Pokus pronajmout alespoň jednou za čtvrt roku kulturní sál v lázních byl neúspěšný. Od září 1999 do února 2000 byla farářkou Mgr. Ivana Dvořáková, od března byl zastupujícím farářem  opět ThDr. Hobza.

Od 1. května 2000 byl v Pardubicích ustanoven farářem náboženské obce Mgr. Jan Rokyta. Do Pardubic nastoupil po ukončení náhradní vojenské služby, během níž působil jako externí duchovní při diecézi ve Vrchlabí.

28. října 2000 se konaly v Pardubicích slavnostní bohoslužby k výročí vzniku republiky, sloužil je biskupský sbor a kázání měla biskupka Mgr. Jana Šilerová.

Bohoslužby se nyní konají každou neděli v 9 hodin v Husově sboru

v Pardubicích. Biblické hodiny pro dospělé se konají každý druhý čtvrtek počínaje 26. říjnem od 19:30 hodin. Účastníci se mohou postupně věnovat výkladu a diskusi o některých zajímavých částech knihy Genesis – stvoření světa a člověka, stavbě Babylonské věže, potopě světa, úvahách o knize Job. Zájemci se také seznámí s kulturním zázemím Palestiny v době vzniku biblických knih.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem