KAPITOLY Z DĚJIN ČESKÉHO FAŠISMU V PARDUBICÍCH - 5. část VI.

Vojtěch Vážný byl tenkrát náčelníkem pardubické jednoty NOF, tajemníkem byl stavitel Stanislav Manych, přestěhovaný do domu čp. 383 ve Sladkovského ul. v Pardubicích. 1) 16. května hlásil okresní hejtman J. Vítek prezídiu Zemského úřadu, že zakázal schůzi NOF v Holicích, kde 14. 5. měli mluvit generál Gajda a V. Vážný. Gajda vystoupil však již 3. 5. ve Spytovicích na Přeloučsku (400 lidí) a 9. 5. v Osicích, kde se sešlo 120 posluchačů. 4. května vystoupil na schůzi NOF v Trnové V. Vážný (asi 100 lidí), pro odpor přítomných sociálních demokratů a agrárníků však byla schůze po čtvrthodině rozpuštěna. 2) 17. května se v Dřítči v hostinci p. Ledvinky sešlo na veřejné schůzi NOF 250 lidí. Svolavatelem byl taj. S. Manych. Předsedal František Forman (bytem Husova ul. , Pardubice), řečnili V. Vážný, gen. R. Gajda a rolník z Nedomic Josef Zvoníček. Soudce Vážný vysvětloval fašistický program (cíle nacionální, ekonomické i mravní), zdůrazňoval nutnost úsporných opatření na ministerstvech a šetření při výdajích na reprezentaci. Je třeba postupovat proti ekonomické krizi s důrazem. Navrhl vytvoření Svazu slovanských států a namítal, že tisk komolí smysl jeho projevů. Generál Gajda vysvětloval tzv. aféru Jiřího Stříbrného 3) a poukázal na „nebezpečí pětiletky v Rusku“. J. Zvoníček napadl ministerstvo zemědělství a doslova o něm řekl: „Je tu k tomu, aby lid vyžralo.“ Dělník J. Jirout z Opatovic n. L. vyzval přítomné, aby podali přihlášky do NOF. 4) Okresní úřad v Pardubicích zakázal v červnu 1931 schůzi NOF chystanou ve Lhotě Úhřetické (i sem měl přijet generál Gajda) se zdůvodněním, že „v okolí obce je mnoho legionářů nepřátelského smýšlení ke Gajdovi“. 5) NOF ohlásila podle přehledu sestaveného na okresním hejtmanství na duben a květen 1931 celkem 29 schůzí. Četnictvo učinilo 5. května t. r. udání Okresnímu soudu v Pardubicích na rušitele jejích schůzí. V případě trnovské schůze zmíněné výše, jíž předsedal Karel Hybský z Pardubic, byli udáni tajemník krajského výboru agrární strany Josef Machek a tajemníci sociálně demokratické strany Bohumil Glückauf a Bohumil Laušman. 6) 22. října t. r. byli však Okresním soudem zproštěni obžaloby. 7)

Noviny pardubické agrární strany „Východočeský republikán“ si často všímaly aktivit NOF na venkově (Fr. Forman pravidelně na venkovských schůzích NOF útočil na agrárníky a chtěl mezi zemědělci získat nové členy NOF) 8) a schůzovních aktivit soudce V. Vážného, jež viděly oprávněně jako „nebezpečné znevažování soudu“. Vážného funkce ve státní správě je důležitá a jeho projevy ovlivňují více než projevy F. Zahrádky a F. Formana, kteří jej často doprovázejí. 9) NOF měla tenkrát na českém venkově 1468 jednot a chystala se vedle ženského svazu vytvořit také Dívčí družinu a studentskou organizaci. 10)

Na 18. a 19. července svolala Národní obec fašistická do Pardubic dokonce „celoříšský sjezd fašistický“. V čísle 25 svého listu „Stráž říše“ z 24. 6. 1931 traktovala chystanou akci jako „přehlídku fašistických řad“, „manifestaci pro Českou říši a pro Spojené státy slavanské“, „obnovení přísahy bratru Vůdci“ atd. Sjezdový výbor vyzval k pochodu v legionářských krojích (měli podat V. Vážnému zprávu, v jakých) a velitelé oddílů měli jet na koních. Předběžná účast byla odhadována na 15 – 20 tisíc lidí. Na Pernštýnském náměstí měl promluvit generál Gajda, který 19. července večer měl v Okresním domě (dn. GRAND) uspořádat recepci jako „vrcholnou společenskou událost sjezdu“. Gajda tu měl promluvit o Rusku (carském i bolševickém), pozváni měli být státní a samosprávní úředníci, starostové obcí a reprezentanti okresů, učitelé, kněží, zástupci obchodu, průmyslu a živností, představitelé politických stran a spolků. V sobotu 18. 7. se měly v Pardubicích konat předporady fašistických stavovských skupin (legionářů v hotelu Veselka, zemědělců U zlaté štiky, Národní obce stavovské – odborů Na starém Pernštýně v Masarykově třídě, železničářů v hotelu Palace, Junáků Na novém Pernštýně u Malíků, žen z tzv. fašistické pomoci v restauraci p. Ruleho ve Smilově ul., inteligence v Okresním domě, živnostníků, obchodníků a podnikatelů v Besedě u divadla, dn. CHINA RESTAURANT). Na neděli 19. července byla chystána návštěva Celostátní výstavy tělesné výchovy a sportu na výstavišti v dn. Tyršových sadech a v prostorách Rotundy a pavilonu pardubického pivovaru měla následovat „fašistická veselice“. Měla na ní účinkovat slovácká kapela, prezentovány měly být národní zvyky a kroje. 11) Přestože podle sociálně demokratického týdeníku „Východočeský obzor“ šlo o provokaci , jíž dlužno čelit, Okresní úřad v Pardubicích 1. července dopisem V. Vážnému č. j. 31 050 sjezd povolil. Byla schválena i hesla na standarty do průvodu, např. „Za práci pro vlast se neplatí“ (známý výrok A. Rašína), „Proti idei ideu – proti pěsti pěst“, „Pravda vítězí – fašismus zvítězí“, „Pryč s pacifismem“, „Vyhostěte z republiky všechny cizáky“, „Začnete šetřit odshora“, „Pryč s falešnou humanitou – vrahům smrt“, „Chceme národní slovanskou říši!“ atd. 12) V dopise prezídia Zemského úřadu přednostovi Okresního úřadu v Pardubicích bylo doručeno „zvážiti, zda eventuelní zákaz sjezdu nestal by se spíše účinným prostředkem pro posílení fašistických řad, kdyžtě sjezdy ostatních stran jsou povolovány“. 13) Bylo diskutováno, zda trpět nošení úředně nepovolených stejnokrojů (Junáci NOF vedení T. Kolářem měli mít žluté košile, trampskou čapku a kožený opasek). K tomuto problému sdělil V. Vážný Okresnímu úřadu, že zákaz policejního ředitelství v Praze nosit černé košile byl Nejvyšším správním soudem zrušen jako nezákonný. Když pardubický okresní hejtman sdělil 30. 6. prezídiu ZÚ, že sjezd povolil, dotazoval se, zdali „je nutno pokládat oddíl v černých košilích či s černou kravatou za nepovolený stejnokroj“ a zdali „je možné, aby takto oblečení figurovali jako pořadatelé“? Při sjezdu NOF v Mladé Boleslavi r. 1927 prý úřady neměly námitek. 14) Mezitím však prezídium ZÚ oznámilo 8. 7. Okr. úřadu v Pardubicích, aby odvolal povolení sjezdu a na obě otázky z 30. 6. o stejnokrojích odpovědělo 10. 7. „ano“. V Mladé Boleslavi byla ve dnech 14. – 15. srpna 1927 povolena jen účast zaměstnanců novin „Říšská stráž“ v černých košilích.

Na Gajdův rozkaz se vzhledem k úřednímu zákazu sjezdu připravoval alespoň zájezd fašistů na Celostátní výstavu tělesné výchovy a sportu do Pardubic. Na důvěrné schůzi NOF v pražské Zlaté huse 17. července označil Gajda postup úřadů za perzekuci NOF a jako původce zákazu viděl ministerského předsedu F. Udržala, jemuž provolal hanbu. „Fašisté a národně cítící občanstvo se musí sjeti v Pardubicích v co největším množství, nynější zákony pro fašisty nepletí.“ 15) Nový „říšský organizátor“ NOF J. Soukup však přiznal, že na zvláštní vlak do Pardubic se sešlo jen 300 přihlášek. Bylo tedy rozhodnuto, aby se zájemci sešli 19. 7. na Masarykově nádraží v Praze, kde za 10 Kč dostanou od důvěrníků NOF lístky na vlak do Pardubic. 16) Podle hlášení prezídia ZÚ do Pardubic z 15. 7. mělo přijet do Pardubic ranním vlakem z Prahy asi 370 lidí, a to ve skautské košili s dohodovým řemenem a lodičkou na hlavě. Vojtěch Vážný odjel již 15. července na Dobříš, 19. 7. došlo Okresnímu úřadu od něj písemné oznámení z Brna (Králova pole), že je v léčení v sanatoriu MUDr. J. Navrátila. Vážný připojil lékařské vysvědčení. 17) Dopoledne 18. července se do Pardubic dostavila četnická pohotovost (asi 100 mužů). Na nádraží asi 40 mužů zastavovalo přijíždějící fašisty ve stejnokrojích. Městem procházely 4 četnické hlídky, každá po 3 mužích. Část četníků měla pohotovost u budovy Okresního úřadu, část v jezdeckých kasárnách (na dn. třídě Palackého v místech OD TESCO), část na výstavišti (v dn. Tyršových sadech). V noci z pátku 17. na sobotu 18. července rozhodili po městě své letáky komunisté. Vyzývali v nich ke shromáždění 19. 7. v 10 hodin na Pernštýnském náměstí, na periferii se na domech objevily nápisy „Smrt Gajdovi“ a „Ať zhyne vrah dělnictva“ s přimalovanou lebkou se zkříženými hnáty. 18)

pokračování

Poznámky:

1)   Okresní úřad Pardubice, presid. spisy 1931, kart. 23, č. 293, hlášení prezídiu ZÚ v Praze z 20. 3. 1931

2)   Tamtéž, č. 644, 18. 6. 1931, dotaz prezídia ZÚ okresnímu hejtmanovi, viz také nár. soc. „Bratrství“ ze 7. 7. 1931.

3)   Jiří Stříbrný (1880 – 1955), národně socialistický, pak ligistický politik. Vyloučen r. 1926 z národně socialistické strany po tom, když v brožuře „Kdo je vinen“ napadl E. Beneše. Podrobněji viz A. Klimek, Boj o Hrad, 2. díl, Panevropa 1998, 2. kapitola „Politická diagnóza“ (s. 33 an.)

4)   Presid. spisy 1931, č. 293, relace vrch. komisaře polit. správy dr. E. Hofmana.

5)   Tamtéž , č. 600, 10. 6. 1931.

6)   Bohumil Laušman (1903 – 1963), rodák ze Žamberka, sociálně demokratický politik, redaktor „Východočeského obzoru“ v Pardubicích, v letech 1935-39 poslanec Národní shromáždění, v prosinci 1939 gen. tajemník Národní strany práce, od roku 1939 v exilu. V letech 1940 – 45 byl členem Státní rady v Londýně. Po roce 1945 ministr průmyslu a čestný občan Pardubic, od listopadu 1947 předseda sociálně demokratické strany. R. 1949 emigroval, r. 1953 byl unesen StB z Rakouska. Zemřel 9. 5. 1963 ve věznici v Praze –Ruzyni na otravu, jeho ostatky byly tajně zpopelněny v pardubickém krematoriu. Více viz J. Kotyk: B. Laušman-nová fakta o vězení a smrti čestného občana Pardubic, ZKPP 1994, č. 9-10, s. 197-198.

7)   Presid. spisy 1931, odpověď okresního hejtmana J. Vítka prezídiu Krajského soudu v Chrudimi z 24. 6. 1931.

8)   Východočeský republikán (dále jen VR) 8. 5. 1931, článek „Fašistické schůze na našich vesnicích“.

9)   VR 15. 5. 1931,č. 20, článek „Nebezpečné znevažování soudu“.

10) A. Klimek – P. Hofman: Vítěz, který prohrál, PASEKA 1995, s. 220.

11) Stráž říše, č. 25, 24. 6. 1931.

12) Povolení OkÚ v Pardubicích 1. 7. 1931, č. j. 31 050, vyřizuje vrch. komisař polit. správy Košta.

13) Pres. spisy OkÚ 1931, č. 672, 30. 6.

14) Tamtéž.

15) Klimek- Hofman, cit. d. , s. 226-227.

16) Tamtéž, s. 227.

17) Hlášení prezídiu ZÚ z Pardubic 15. 7. 1931, č. j. 750 – k č. 27 203 – pres.

18) Tamtéž.