Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

KOMUNÁLNÍ VOLBY V PARDUBICÍCH V ČERVNU 1938 A OSUDY NĚKTERÝCH ČLENŮ MĚSTSKÉHO ZASTUPITELSTVA ZA 2. SVĚTOVÉ VÁLKY

obrázek k článku ? Dvacátého října (1941 ? pozn. ? F.D.) letělo devět strojů 311. perutě na Brémy. ?Šest osádek bombardovalo přístavní město, další tři svrhly pumy z různých důvodů na jiné cíle. Wellington E ? 1046 s osádkou rtm. V. Procházky za nepříznivého počasí zabloudil a údajně napadl Essen. Tam dostal stroj zásah a osádka byla nucena ?sednout na vodu? poblíž holandského pobřeží. Zachránil je motorový člun. Nad ním však vlála vlajka s hákovým křížem a tak všech šest mužů padlo do německého zajetí?1) E. Čejka: Československý odboj na Západě 1939 ? 1945, Praha 1997

V mnoha městech, městečkách a obcích Československé republiky se konaly na začátku horkého léta 1938 komunální volby, tj. volby do obecních zastupitelstev. Šlo o volby v některých případech už po několikrát odkládané. Na Pardubice připadly volby na 12. června t.r. a své představitele do dvaačtyřicetičlenného městského zastupitelstva v předvolební kampani navrhovalo osm politických stran. Nadpoloviční většinu hlasů a následně i mandátů v tomto samosprávném orgánu získal volný blok tzv. socialistických stran, který – zvláště pak při volbě starosty města a jeho náměstků – vytvářely Čsl. sociálně demokratická strana dělnická, Čsl. národně socialistická strana a Komunistická strana Československa. V těchto volbách nejsilnější stranou tohoto bloku byla Čsl. strana národně socialistická, která získala 4. 419 hlasů a deset mandátů. Následovala ji Čsl. strana sociálně demokratická se ziskem 4. 092 hlasů a rovněž deseti mandátů (po druhém skrutiniu). Komunistická strana vykázala zisk 2. 287 hlasů a pěti mandátů v zastupitelstvu.

Nejsilnější stranou ze stran tzv. občanského bloku se stalo Národní sjednocení se ziskem 2. 287 hlasů a šesti mandátů. Národní obec fašistická (gajdovci), která v komunálních volbách v Pardubicích v r. 1932 získala 2.200 hlasů a šest mandátů, vykázala v červnu 1938 zisk jen pouhých 190 hlasů a neměla v pardubickém městském zastupitelstvu žádné zastoupení. 2)

Jak se vytvářely životní osudy těch pardubických zastupitelů, kteří patřili do bloku výše uvedených socialistických stran, to nás v dalších odstavcích naší studie bude zajímat nejvíce. Uvedeme – podle abecedního pořádku – jen některé, do jejichž života vnitropolitické i zahraniční politické události doby zasáhly nejvíce a – v některých případech – co nejdestruktivněji.

KAREL CZURAJ

Narozen v Lískovci na o. Frýdek – Místek 30. 12. 1891. Původním povoláním dělník – zámečník, členem komunistické strany v místní organizaci Pardubice od r. 1926. Při komunálních volbách v červnu 1938 uveden na kandidátce KSČ na čtvrtém místě. V první polovině ledna – po zákazu KSČ na konci r. 1938 – zbaven mandátu v městském zastupitelstvu a také členství v komisích rady zastupitelstva. Brzy po lednu 1939 ho pardubické četnictvo – patrně na udání – vyšetřovalo, že v jeho bytě se scházejí členové mimo zákon postavené komunistické strany a že k němu docházejí noviny, do kterých – zřejmě pod pseudonymy – psali někteří levicoví novináři (Svět v obrazech, Světozor a d.). V létě 1939 se stal – spolu s Jaroslavem Mandysem a Františkem Fidrou – členem prvního okresního ilegálního výboru komunistické strany v Pardubicích. Zatčen německou tajnou státní policií – služebna Pardubice – v září 1940 a odsouzen pro přípravu velezrady proti německé Říši na deset let káznice. Zahynul ve věznici Wohlau dne 8. ledna 1942. 3)

FRANTIŠEK KALÁŠEK

Narodil se 9. srpna 1888 v Jimramově. Povoláním učitel obecných škol, později ředitel dívčí obecné školy v Pardubicích. Na začátku první světové války mobilizován na rakousko – ruskou frontu, v letech 1917 – 1920 voják čsl. legionářského sboru v Rusku, kpt. 2. jezdeckého sibiřského pluku. V polovině třicátých let jeden z vedoucích funkcionářů Bezdíčkovy župy Československé obce legionářské v Pardubicích. Politicky orientován reformě levicově. Na kandidátce Čsl. sociálně demokratické strany v červnu 1938 uveden na osmém místě. Německými policejními orgány zatčen 1. 9. 1939 v zatýkací akci rukojmí a vězněn ve Waldenburgu (dn. Walbrzych) a v koncentračním táboře Buchenwald až do 11. 4. 1945, kdy byl tábor americkými vojsky osvobozen. Po 8. květnu 1945 činný v organizaci osvobozených politických vězňů, později ve Svazu protifašistických bojovníků. Zemřel 5. května 1962 v Pardubicích. 4)

BOHUMIL LAUŠMAN

Narozen 30. srpna 1903 v Žumberku na okrese Chrudim. Absolvent Obchodní akademie. Původním povoláním bankovní úředník, záhy se však věnoval politické práci v sociálně demokratické straně. Od poloviny dvacátých let žil v Pardubicích, na počátku třicátých let župní tajemník strany. V květnu 1935 při volbách do čsl. parlamentu zvolen za sociálně demokratickou stranu poslancem NS. Na kandidátce v komunálních volbách v červnu 1938 byl uveden na prvním místě. Od 15. prosince 1938 generálním tajemním Národní strany práce (po přejmenování Čsl. sociálně demokratické strany na Národní stranu práce).

V roce 1940 se přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii dostal do emigrace do Velké Británie. Člen státní rady ČSR. V první polovině roku 1942 navštívil Sovětský svaz. V září 1944 vyslán na Slovensko k podpoře Slovenského národního povstání. Od 4. 4. 1945 ministrem průmyslu v prvních vládách Národní fronty Čechů a Slováků. Měl velký podíl na vypracování dekretu čsl. vlády a prezidenta E. Beneše na znárodnění energetických děl, dolů, hutí a velkých průmyslových závodů v říjnu 1945. Zemřel 9. 5. 1963 v Praze. 5)

ALOIS NOVÁK

Narodil se 1. září 1884 v Chrudimi. V Prokopově továrně na mlýnské stroje v Pardubicích se vyučil soustružníkem a pracoval pak ve strojírně Bromovský a Šolc v Hradci Králové a na jiných místech (Terst, Štýrský Hradec aj.) Od r. 1917 činný v odborovém svazu českých kovodělníků, od r. 1919 člen Čsl. sociálně demokratické strany. Ve dvacátých a třicátých letech pracoval v pardubické městské elektrárně. V komunálních volbách v červnu 1938 uveden na kandidátce Čsl. soc. demokratické strany na desátém místě. Pardubickým gestapem zatčen 1. 9. 1939 (spolu s Františkem Kaláškem, Jaroslavem Urbanem ad.). Vězněn z počátku ve Waldenburgu, později v koncentračním táboře Buchenwald do 14. 3. 1941. Po r. 1941 znovu zaměstnán v městské elektrárně. Zemřel 19. 6. 1958 v Pardubicích. 6)

VÁCLAV PROCHÁZKA

Narozen 2. května 1908 v Chrudimi, zaměstnanec čsl. státních drah (dílenský) ve stanici Pardubice. Od konce dvacátých let činný v organizaci Čsl. sociálně demokratické strany. Na kandidátce ČSSD ve volbách 1938 uveden na druhém místě. V září 1938 zvolen prvním náměstkem starosty města Pardubic. V červenci 1939 se přes Polsko dostal do Francie a přihlásil se do tvořící se čsl. vojenské letecké jednotky. Po pádu Francie v červnu 1940 se dostal do Anglie a stal se pilotem v 311. bombardovací peruti RAF. Při náletu 20. října 1941 na Brémy zjistil poruchu levého motoru, bomby svrženy na Emden a při zpětném letu donucen přistát na moři blízko holandského pobřeží. Zajat s celou osádkou letounu Němci, vězněn v různých zajateckých táborech (mj. Sagan) a také v Praze – německá kasárna na Hradčanech. Propuštěn z věznice u Lipska v dubnu 1945. Nositel dvou čsl. válečných křížů 1939 a dalších válečných vyznamenání. Zemřel 3. září 1973 v Pardubicích.7)

JOSEF SEIFERT

Narodil se 5. září 1893 v Kohoutově na bývalém okrese Chotěboř. Zaměstnán jako kovodělník v pardubickém závodě lehké elektroniky – Telegrafia; činný v dělnickém odborovém hnutí, pravděpodobně v Čsl. obci dělnické, která byla centrálou pro národně socialisticky orientované dělníky a zaměstnance. V době vypuknutí jednodenní stávky dělníků a zaměstnanců v podniku Telegrafia 19. září 1941 spolu s dalšími pěti odboráři zatčen, ale asi po týdnu vyšetřování propuštěn. Na kandidátní listině Čsl. národně socialistické strany ve volbách v červnu 1938 uveden na prvním místě.8)

EMANUEL ŠLERKA

Narodil se 17. listopadu 1886 v Poličce. Absolvent učitelského ústavu, povoláním učitel obecných škol. V době první sv. války voják čsl. legionářských vojsk v zahraničí. Po r. 1930 aktivní v tělovýchovné jednotě Sokol Pardubice II. Na kandidátní listině Čsl. národně socialistické strany ve volbách 1938 veden na desátém místě. Německou tajnou policií v Pardubicích zatčen 17. 10. 1941, vězněn v Pardubicích a pak v německé věznici Straubingu až do konce války. Zemřel 19. prosince 1949 v Pardubicích.9)

FILOMENA TLAPÁKOVÁ

F. Tlapáková se narodila 8. června 1885 v Čepí na okrese Pardubice. Úklidová síla a příležitostná dělnice. V letech 1919 a 1920 členka sociálně demokratické strany – levice. V r. 1921 se spolupodílela na zakládání organizace komunistické strany v Pardubicích. V komunálních volbách v Pardubicích v červnu 1938 kandidovala za KSČ na třetím místě. V první polovině ledna 1939 zbavena mandátu v městském zastupitelstvu. Po březnu 1939 zapojena do ilegální práce KSČ ve skupině Mandys – Fidra – Štencl. Zatčena v březnu 1943 a vězněna až do konce války v Pardubicích, Terezíně a koncentračním táboru Ravensbrück. Zemřela 7. dubna 1969 v Pardubicích.10)

Na závěr své studie uvádím seznam všech čtyřiceti dvou členů pardubického městského zastupitelstva zvolených 12. června 1938.

název politické    jméno a příjmení     povolání     bydliště     poznámka

strany, za kterou

byl zvolen

Národní    Jan Frýba JUDr.       advokát      Pardubice    zemřel 27. 4. 1939

sjednocení Smetanovo nám.

    Antonín Žoha Ing.      správce      Pardubice    radní – po březnu 1939

        cukrovaru  U Marka 241   vedoucí Národního

               souručenství

               v Pardubicích

    Josef Černohous majitel      Pardubice    radní – resignoval

        továrny Štrossova 296     13. 11. 1941

    Jaroslav Petr  tajemník      Pardubice

        Národního Husova 276

        sjednocení

    Marie Slavíková v dom.       Pardubice

           Jiráskova 913

    František Rainberg     oficiál      Pardubice

        st. dráhy  Úzká 137

Československá     Václav Opatrný ředitel r.   Pardubice    ředitelem r. gymnázia

strana lidová      gymnázia      Štefánikova  v letech 1934 – 1939

    Antonín Pospíšil       soustružník  Pardubice    zatčen 1942 – vězněn

        v Prokop. Rašínova      do r. 1945

        závodě – odbor.

        tajemník

    Václav Doupovec poštovní     Pardubice    radní

        tajemník   Štefánikova

Československá     Bohumil Laušman      poslanec     Pardubice    resignoval 25. 11. 1938

sociálně       NS a tajemník     Do pasáže 341 - pak brzy emigrace

demokratická   Václav Procházka  dílenský     Pardubice    první náměstek

strana dělnická     st. dráhy    náměstí      - emigrace 1939

           Sv. Čecha 916

    Rudolf Pačovský holič. mistr Pardubice    resignace 3. 7. 1941

           Denisova 783

    Marie Kolářová zam. v manžel. Pardubice    žila v letech

        knihkupectví Jindřišská 527      1881 – 1955

    Josef Mach řidič       Pardubice    radní

           Holcova 171

    Josef Dolanský kovodělník    Pardubice   

           Češkova 992

    Jaroslav Štekl úředník Pardubice

           Zajíčkova 367

    František Kalášek      ředitel      Pardubice    zatčen 1. 9. 1939

        obec. školy Lernetovo    

           nám. 1712

    Bohdan Zástěra kovodělník    Pardubice

        v p. Explosia      Jiráskova 976

    Alois Novák technický Pardubice    zatčen 1. 9. 1939

        úředník Karlova 606

 

název politické    jméno a příjmení     povolání     bydliště     poznámka

strany, za kterou

byl zvolen

Československá Antonín Stecha    předs. obch. Pardubice    radní

živnostenská       gremia        

obch. strana   Alois Dalecký     řezník a     Pardubice    2. náměstek st. města

středostavovská     uzenář Zámecká 17   Pardubice

    Ludvík Balcar  obchodník     Pardubice

           Milheimova 827

    Bernard Schütz továrník      Pardubice    resignace 28. 11. 1938

           Masarykova

           ul. 258

    Václav Tomeš   zubní   Pardubice

        technik Wilsonova

           třída 187

Republikánská  Josef Vencl ing.  ředitel Vč. Pardubice    radní

strana     elektráren.    Češkova 1739

zemědělského   Emil Pravda majitel domu Pardubice

a malorolnického           Rašínova 1297

svazu lidu Josef Kubíček  odborový     Pardubice

    tajemník

Komunistická   Karel Procházka   horník -     Pardubice    radní – emigrace 1939

strana     poslanec NS    Češkova 173  do Polska a SSSR

Československa Václav Kvaček     soukromý     Pardubice    radní – vyšetřován

        úředník Sladkovského      gestapem

           č. 466

    Filoména Tlapáková     příležitost. Pardubice    zatčena v březnu 1943

        dělnice Okružní 608

    Karel Czuraj   zámečník      Pardubice    zatčen v září 1940

           karanténa 1526

    Arnošt Kamenický       dělník Pardubice    zbaven mandátu

           Labská 186     v lednu 1939

Československá     Josef Seifert kovodělník   Pardubice    radní

strana národně      Rašínova 1067

socialistická  Pavel Thein JUDr. advokát      Pardubice    radní – resignoval

           Sladkovského   28. 11. 1938

           č. 507

    Vlasta Bayerová v domácn.    Pardubice

           Jiránkova

    Václav Dytrych tajemník nár. Pardubice

        soc. strany Štefánikova 1100    

    Karel Richter  lakýrník a    Pardubice    do r. 1926 funkcionář

        natěrač Labská 656 KSČ

    Jaroslav Hrabák PhDr. střed. Pardubice    odstěhoval se

        profesor   Češkova 1756  z Pardubic v r. 1939

    Josef Kout poštovní   Pardubice    žil v letech 1907-1970

        úředník Rožkova ul.

    Karel Vítek JUDr.      advokát      Pardubice    starosta města

           Bubeníkova     Pardubic od 19. 9. 1939

           čp. 1077 do listopadu 1942 11)

   

název politické    jméno a příjmení     povolání     bydliště     poznámka

strany, za kterou

byl zvolen

    František Mejdr poštovní     Pardubice   

        úředník Dašická 503

    Emanuel Šlerka řídící Pardubice    zatčen 17. 10. 1941

        učitel  Habrmanovo

           nám. 1919

 

Závěrečná poznámka: uvedené názvy pardubických ulic a náměstí odpovídají stavu r. 1938.

 

Poznámky:

1)   Zdeněk Bičík a Jan Němeček v práci Českoslovenští letci z Pardubicka ve druhé světové válce, Pardubice 1992, líčí na str. 40 a 41 celou záležitost letu bombardovacího Welingtonu dne 20. 10. 1941 poněkud jinak než E. Čejka ve své knize na str. 297. V podstatě šlo o poruchu levého motoru letounu a o rozhodnutí velitele letu (V. Procházky) svrhnout bomby na Emden a vrátit se do Velké Británie. Srov. také studii V. Kubce Těžká údobí života zveřejněnou ve Zprávách KPP, roč. 1982, č. 1-2.

2)   Výsledky komunálních voleb z r. 1938 nebyly nikdy celostátně čsl. statistickým úřadem zveřejněny. Autor čerpal údaje o výsledcích komunálních voleb v Pardubicích z týdeníku Východ (orgán Národního sjednocení pro východní Čechy), který vycházel v Pardubicích. Rok 1938, Východ ze dne 17. 6. 1938 je uložen ve fondech Okresního státního archivu v Pardubicích.

3)   O Karlu Czurajovi viz více v autorově Slovníku k dějinám dělnického a komunistického hnutí ve východních Čechách, Hradec Králové 1986, str. 50.

4)   Životopisné a jiné údaje o Františku Kaláškovi čerpal autor z archivních materiálů uložených v Okresním státním archivu Pardubice, fond Presidiální spisy okresního úřadu Pardubice – Československá obec legionářská.

5)   Srov. heslo Bohumil Laušman v prvním díle Velkého slovníku naučného – Encyklopedie Diderot, Praha 1999, str. 791.

6)   Základní údaje o Aloisu Novákovi podle archivních materiálů uložených v archivu OV Českého svazu bojovníků za svobodu v Pardubicích.

7)   O Václavovi Procházkovi jako pilotovi 311. čsl. bombardovací perutě RAF viz citovanou práci Z. Bičíka aj. Němečka Českoslovenští letci… Datum úmrtí V. Procházky autoři publikace neuvádějí. Srov. také citovanou práci V. Kubce Těžká údobí života.

8)   Datum úmrtí Josefa Seifera s autorovi nepodařilo zjistit.

9)   Základní životopisné údaje o Em. Šlerkovi jsou uloženy v archivu okresního výboru ČSBS Pardubice.

10) Srov. heslo Filemona Tlapáková v citovaném díle Slovník k dějinám dělnického …,

str. 259 a 260.

11) O volbě starosty města Pardubic JUDr. Karla Vítka, jeho dvou náměstků a dalších členů rady 19. 9. 1938 informuje týdeník Východ, rok 1938 ze dne 29. září 1938.

 


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem