Přes střechu Evropy
Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Velikonoce v Polabí
Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archeologický průzkum v Pardubičkách
Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů
Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.
typ akce: Výlety do historie
Nálety na Pardubice
Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
KOMUNÁLNÍ VOLBY V PARDUBICÍCH V ČERVNU 1938 A OSUDY NĚKTERÝCH ČLENŮ MĚSTSKÉHO ZASTUPITELSTVA ZA 2. SVĚTOVÉ VÁLKY
? Dvacátého října (1941 ? pozn. ? F.D.) letělo devět strojů 311. perutě na Brémy. ?Šest osádek bombardovalo přístavní město, další tři svrhly pumy z různých důvodů na jiné cíle. Wellington E ? 1046 s osádkou rtm. V. Procházky za nepříznivého počasí zabloudil a údajně napadl Essen. Tam dostal stroj zásah a osádka byla nucena ?sednout na vodu? poblíž holandského pobřeží. Zachránil je motorový člun. Nad ním však vlála vlajka s hákovým křížem a tak všech šest mužů padlo do německého zajetí?1) E. Čejka: Československý odboj na Západě 1939 ? 1945, Praha 1997V mnoha městech, městečkách a obcích Československé republiky se konaly na začátku horkého léta 1938 komunální volby, tj. volby do obecních zastupitelstev. Šlo o volby v některých případech už po několikrát odkládané. Na Pardubice připadly volby na 12. června t.r. a své představitele do dvaačtyřicetičlenného městského zastupitelstva v předvolební kampani navrhovalo osm politických stran. Nadpoloviční většinu hlasů a následně i mandátů v tomto samosprávném orgánu získal volný blok tzv. socialistických stran, který – zvláště pak při volbě starosty města a jeho náměstků – vytvářely Čsl. sociálně demokratická strana dělnická, Čsl. národně socialistická strana a Komunistická strana Československa. V těchto volbách nejsilnější stranou tohoto bloku byla Čsl. strana národně socialistická, která získala 4. 419 hlasů a deset mandátů. Následovala ji Čsl. strana sociálně demokratická se ziskem 4. 092 hlasů a rovněž deseti mandátů (po druhém skrutiniu). Komunistická strana vykázala zisk 2. 287 hlasů a pěti mandátů v zastupitelstvu.
Nejsilnější stranou ze stran tzv. občanského bloku se stalo Národní sjednocení se ziskem 2. 287 hlasů a šesti mandátů. Národní obec fašistická (gajdovci), která v komunálních volbách v Pardubicích v r. 1932 získala 2.200 hlasů a šest mandátů, vykázala v červnu 1938 zisk jen pouhých 190 hlasů a neměla v pardubickém městském zastupitelstvu žádné zastoupení. 2)
Jak se vytvářely životní osudy těch pardubických zastupitelů, kteří patřili do bloku výše uvedených socialistických stran, to nás v dalších odstavcích naší studie bude zajímat nejvíce. Uvedeme – podle abecedního pořádku – jen některé, do jejichž života vnitropolitické i zahraniční politické události doby zasáhly nejvíce a – v některých případech – co nejdestruktivněji.
KAREL CZURAJ
Narozen v Lískovci na o. Frýdek – Místek 30. 12. 1891. Původním povoláním dělník – zámečník, členem komunistické strany v místní organizaci Pardubice od r. 1926. Při komunálních volbách v červnu 1938 uveden na kandidátce KSČ na čtvrtém místě. V první polovině ledna – po zákazu KSČ na konci r. 1938 – zbaven mandátu v městském zastupitelstvu a také členství v komisích rady zastupitelstva. Brzy po lednu 1939 ho pardubické četnictvo – patrně na udání – vyšetřovalo, že v jeho bytě se scházejí členové mimo zákon postavené komunistické strany a že k němu docházejí noviny, do kterých – zřejmě pod pseudonymy – psali někteří levicoví novináři (Svět v obrazech, Světozor a d.). V létě 1939 se stal – spolu s Jaroslavem Mandysem a Františkem Fidrou – členem prvního okresního ilegálního výboru komunistické strany v Pardubicích. Zatčen německou tajnou státní policií – služebna Pardubice – v září 1940 a odsouzen pro přípravu velezrady proti německé Říši na deset let káznice. Zahynul ve věznici Wohlau dne 8. ledna 1942. 3)
FRANTIŠEK KALÁŠEK
Narodil se 9. srpna 1888 v Jimramově. Povoláním učitel obecných škol, později ředitel dívčí obecné školy v Pardubicích. Na začátku první světové války mobilizován na rakousko – ruskou frontu, v letech 1917 – 1920 voják čsl. legionářského sboru v Rusku, kpt. 2. jezdeckého sibiřského pluku. V polovině třicátých let jeden z vedoucích funkcionářů Bezdíčkovy župy Československé obce legionářské v Pardubicích. Politicky orientován reformě levicově. Na kandidátce Čsl. sociálně demokratické strany v červnu 1938 uveden na osmém místě. Německými policejními orgány zatčen 1. 9. 1939 v zatýkací akci rukojmí a vězněn ve Waldenburgu (dn. Walbrzych) a v koncentračním táboře Buchenwald až do 11. 4. 1945, kdy byl tábor americkými vojsky osvobozen. Po 8. květnu 1945 činný v organizaci osvobozených politických vězňů, později ve Svazu protifašistických bojovníků. Zemřel 5. května 1962 v Pardubicích. 4)
BOHUMIL LAUŠMAN
Narozen 30. srpna 1903 v Žumberku na okrese Chrudim. Absolvent Obchodní akademie. Původním povoláním bankovní úředník, záhy se však věnoval politické práci v sociálně demokratické straně. Od poloviny dvacátých let žil v Pardubicích, na počátku třicátých let župní tajemník strany. V květnu 1935 při volbách do čsl. parlamentu zvolen za sociálně demokratickou stranu poslancem NS. Na kandidátce v komunálních volbách v červnu 1938 byl uveden na prvním místě. Od 15. prosince 1938 generálním tajemním Národní strany práce (po přejmenování Čsl. sociálně demokratické strany na Národní stranu práce).
V roce 1940 se přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii dostal do emigrace do Velké Británie. Člen státní rady ČSR. V první polovině roku 1942 navštívil Sovětský svaz. V září 1944 vyslán na Slovensko k podpoře Slovenského národního povstání. Od 4. 4. 1945 ministrem průmyslu v prvních vládách Národní fronty Čechů a Slováků. Měl velký podíl na vypracování dekretu čsl. vlády a prezidenta E. Beneše na znárodnění energetických děl, dolů, hutí a velkých průmyslových závodů v říjnu 1945. Zemřel 9. 5. 1963 v Praze. 5)
ALOIS NOVÁK
Narodil se 1. září 1884 v Chrudimi. V Prokopově továrně na mlýnské stroje v Pardubicích se vyučil soustružníkem a pracoval pak ve strojírně Bromovský a Šolc v Hradci Králové a na jiných místech (Terst, Štýrský Hradec aj.) Od r. 1917 činný v odborovém svazu českých kovodělníků, od r. 1919 člen Čsl. sociálně demokratické strany. Ve dvacátých a třicátých letech pracoval v pardubické městské elektrárně. V komunálních volbách v červnu 1938 uveden na kandidátce Čsl. soc. demokratické strany na desátém místě. Pardubickým gestapem zatčen 1. 9. 1939 (spolu s Františkem Kaláškem, Jaroslavem Urbanem ad.). Vězněn z počátku ve Waldenburgu, později v koncentračním táboře Buchenwald do 14. 3. 1941. Po r. 1941 znovu zaměstnán v městské elektrárně. Zemřel 19. 6. 1958 v Pardubicích. 6)
VÁCLAV PROCHÁZKA
Narozen 2. května 1908 v Chrudimi, zaměstnanec čsl. státních drah (dílenský) ve stanici Pardubice. Od konce dvacátých let činný v organizaci Čsl. sociálně demokratické strany. Na kandidátce ČSSD ve volbách 1938 uveden na druhém místě. V září 1938 zvolen prvním náměstkem starosty města Pardubic. V červenci 1939 se přes Polsko dostal do Francie a přihlásil se do tvořící se čsl. vojenské letecké jednotky. Po pádu Francie v červnu 1940 se dostal do Anglie a stal se pilotem v 311. bombardovací peruti RAF. Při náletu 20. října 1941 na Brémy zjistil poruchu levého motoru, bomby svrženy na Emden a při zpětném letu donucen přistát na moři blízko holandského pobřeží. Zajat s celou osádkou letounu Němci, vězněn v různých zajateckých táborech (mj. Sagan) a také v Praze – německá kasárna na Hradčanech. Propuštěn z věznice u Lipska v dubnu 1945. Nositel dvou čsl. válečných křížů 1939 a dalších válečných vyznamenání. Zemřel 3. září 1973 v Pardubicích.7)
JOSEF SEIFERT
Narodil se 5. září 1893 v Kohoutově na bývalém okrese Chotěboř. Zaměstnán jako kovodělník v pardubickém závodě lehké elektroniky – Telegrafia; činný v dělnickém odborovém hnutí, pravděpodobně v Čsl. obci dělnické, která byla centrálou pro národně socialisticky orientované dělníky a zaměstnance. V době vypuknutí jednodenní stávky dělníků a zaměstnanců v podniku Telegrafia 19. září 1941 spolu s dalšími pěti odboráři zatčen, ale asi po týdnu vyšetřování propuštěn. Na kandidátní listině Čsl. národně socialistické strany ve volbách v červnu 1938 uveden na prvním místě.8)
EMANUEL ŠLERKA
Narodil se 17. listopadu 1886 v Poličce. Absolvent učitelského ústavu, povoláním učitel obecných škol. V době první sv. války voják čsl. legionářských vojsk v zahraničí. Po r. 1930 aktivní v tělovýchovné jednotě Sokol Pardubice II. Na kandidátní listině Čsl. národně socialistické strany ve volbách 1938 veden na desátém místě. Německou tajnou policií v Pardubicích zatčen 17. 10. 1941, vězněn v Pardubicích a pak v německé věznici Straubingu až do konce války. Zemřel 19. prosince 1949 v Pardubicích.9)
FILOMENA TLAPÁKOVÁ
F. Tlapáková se narodila 8. června 1885 v Čepí na okrese Pardubice. Úklidová síla a příležitostná dělnice. V letech 1919 a 1920 členka sociálně demokratické strany – levice. V r. 1921 se spolupodílela na zakládání organizace komunistické strany v Pardubicích. V komunálních volbách v Pardubicích v červnu 1938 kandidovala za KSČ na třetím místě. V první polovině ledna 1939 zbavena mandátu v městském zastupitelstvu. Po březnu 1939 zapojena do ilegální práce KSČ ve skupině Mandys – Fidra – Štencl. Zatčena v březnu 1943 a vězněna až do konce války v Pardubicích, Terezíně a koncentračním táboru Ravensbrück. Zemřela 7. dubna 1969 v Pardubicích.10)
Na závěr své studie uvádím seznam všech čtyřiceti dvou členů pardubického městského zastupitelstva zvolených 12. června 1938.
název politické jméno a příjmení povolání bydliště poznámka
strany, za kterou
byl zvolen
Národní Jan Frýba JUDr. advokát Pardubice zemřel 27. 4. 1939
sjednocení Smetanovo nám.
Antonín Žoha Ing. správce Pardubice radní – po březnu 1939
cukrovaru U Marka 241 vedoucí Národního
souručenství
v Pardubicích
Josef Černohous majitel Pardubice radní – resignoval
továrny Štrossova 296 13. 11. 1941
Jaroslav Petr tajemník Pardubice
Národního Husova 276
sjednocení
Marie Slavíková v dom. Pardubice
Jiráskova 913
František Rainberg oficiál Pardubice
st. dráhy Úzká 137
Československá Václav Opatrný ředitel r. Pardubice ředitelem r. gymnázia
strana lidová gymnázia Štefánikova v letech 1934 – 1939
Antonín Pospíšil soustružník Pardubice zatčen 1942 – vězněn
v Prokop. Rašínova do r. 1945
závodě – odbor.
tajemník
Václav Doupovec poštovní Pardubice radní
tajemník Štefánikova
Československá Bohumil Laušman poslanec Pardubice resignoval 25. 11. 1938
sociálně NS a tajemník Do pasáže 341 - pak brzy emigrace
demokratická Václav Procházka dílenský Pardubice první náměstek
strana dělnická st. dráhy náměstí - emigrace 1939
Sv. Čecha 916
Rudolf Pačovský holič. mistr Pardubice resignace 3. 7. 1941
Denisova 783
Marie Kolářová zam. v manžel. Pardubice žila v letech
knihkupectví Jindřišská 527 1881 – 1955
Josef Mach řidič Pardubice radní
Holcova 171
Josef Dolanský kovodělník Pardubice
Češkova 992
Jaroslav Štekl úředník Pardubice
Zajíčkova 367
František Kalášek ředitel Pardubice zatčen 1. 9. 1939
obec. školy Lernetovo
nám. 1712
Bohdan Zástěra kovodělník Pardubice
v p. Explosia Jiráskova 976
Alois Novák technický Pardubice zatčen 1. 9. 1939
úředník Karlova 606
název politické jméno a příjmení povolání bydliště poznámka
strany, za kterou
byl zvolen
Československá Antonín Stecha předs. obch. Pardubice radní
živnostenská gremia
obch. strana Alois Dalecký řezník a Pardubice 2. náměstek st. města
středostavovská uzenář Zámecká 17 Pardubice
Ludvík Balcar obchodník Pardubice
Milheimova 827
Bernard Schütz továrník Pardubice resignace 28. 11. 1938
Masarykova
ul. 258
Václav Tomeš zubní Pardubice
technik Wilsonova
třída 187
Republikánská Josef Vencl ing. ředitel Vč. Pardubice radní
strana elektráren. Češkova 1739
zemědělského Emil Pravda majitel domu Pardubice
a malorolnického Rašínova 1297
svazu lidu Josef Kubíček odborový Pardubice
tajemník
Komunistická Karel Procházka horník - Pardubice radní – emigrace 1939
strana poslanec NS Češkova 173 do Polska a SSSR
Československa Václav Kvaček soukromý Pardubice radní – vyšetřován
úředník Sladkovského gestapem
č. 466
Filoména Tlapáková příležitost. Pardubice zatčena v březnu 1943
dělnice Okružní 608
Karel Czuraj zámečník Pardubice zatčen v září 1940
karanténa 1526
Arnošt Kamenický dělník Pardubice zbaven mandátu
Labská 186 v lednu 1939
Československá Josef Seifert kovodělník Pardubice radní
strana národně Rašínova 1067
socialistická Pavel Thein JUDr. advokát Pardubice radní – resignoval
Sladkovského 28. 11. 1938
č. 507
Vlasta Bayerová v domácn. Pardubice
Jiránkova
Václav Dytrych tajemník nár. Pardubice
soc. strany Štefánikova 1100
Karel Richter lakýrník a Pardubice do r. 1926 funkcionář
natěrač Labská 656 KSČ
Jaroslav Hrabák PhDr. střed. Pardubice odstěhoval se
profesor Češkova 1756 z Pardubic v r. 1939
Josef Kout poštovní Pardubice žil v letech 1907-1970
úředník Rožkova ul.
Karel Vítek JUDr. advokát Pardubice starosta města
Bubeníkova Pardubic od 19. 9. 1939
čp. 1077 do listopadu 1942 11)
název politické jméno a příjmení povolání bydliště poznámka
strany, za kterou
byl zvolen
František Mejdr poštovní Pardubice
úředník Dašická 503
Emanuel Šlerka řídící Pardubice zatčen 17. 10. 1941
učitel Habrmanovo
nám. 1919
Závěrečná poznámka: uvedené názvy pardubických ulic a náměstí odpovídají stavu r. 1938.
Poznámky:
1) Zdeněk Bičík a Jan Němeček v práci Českoslovenští letci z Pardubicka ve druhé světové válce, Pardubice 1992, líčí na str. 40 a 41 celou záležitost letu bombardovacího Welingtonu dne 20. 10. 1941 poněkud jinak než E. Čejka ve své knize na str. 297. V podstatě šlo o poruchu levého motoru letounu a o rozhodnutí velitele letu (V. Procházky) svrhnout bomby na Emden a vrátit se do Velké Británie. Srov. také studii V. Kubce Těžká údobí života zveřejněnou ve Zprávách KPP, roč. 1982, č. 1-2.
2) Výsledky komunálních voleb z r. 1938 nebyly nikdy celostátně čsl. statistickým úřadem zveřejněny. Autor čerpal údaje o výsledcích komunálních voleb v Pardubicích z týdeníku Východ (orgán Národního sjednocení pro východní Čechy), který vycházel v Pardubicích. Rok 1938, Východ ze dne 17. 6. 1938 je uložen ve fondech Okresního státního archivu v Pardubicích.
3) O Karlu Czurajovi viz více v autorově Slovníku k dějinám dělnického a komunistického hnutí ve východních Čechách, Hradec Králové 1986, str. 50.
4) Životopisné a jiné údaje o Františku Kaláškovi čerpal autor z archivních materiálů uložených v Okresním státním archivu Pardubice, fond Presidiální spisy okresního úřadu Pardubice – Československá obec legionářská.
5) Srov. heslo Bohumil Laušman v prvním díle Velkého slovníku naučného – Encyklopedie Diderot, Praha 1999, str. 791.
6) Základní údaje o Aloisu Novákovi podle archivních materiálů uložených v archivu OV Českého svazu bojovníků za svobodu v Pardubicích.
7) O Václavovi Procházkovi jako pilotovi 311. čsl. bombardovací perutě RAF viz citovanou práci Z. Bičíka aj. Němečka Českoslovenští letci… Datum úmrtí V. Procházky autoři publikace neuvádějí. Srov. také citovanou práci V. Kubce Těžká údobí života.
8) Datum úmrtí Josefa Seifera s autorovi nepodařilo zjistit.
9) Základní životopisné údaje o Em. Šlerkovi jsou uloženy v archivu okresního výboru ČSBS Pardubice.
10) Srov. heslo Filemona Tlapáková v citovaném díle Slovník k dějinám dělnického …,
str. 259 a 260.
11) O volbě starosty města Pardubic JUDr. Karla Vítka, jeho dvou náměstků a dalších členů rady 19. 9. 1938 informuje týdeník Východ, rok 1938 ze dne 29. září 1938.