Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Nekulaté výročí, aneb hráli Isme kabaret

obrázek k článku V dubnu 1996 to bylo už 27 let od chvíle, kdy zákazem OV KSČ byla ukončena činnost pardubického HIT DIVADLA PKO, které uvádělo aktualizovanou „Těžkou Barboru" Voskovce a Wericha. Jiří Císler, který hru režíroval, v programu napsal: „Dramaturgicko - autorská aktualizace s gagy a fóry, které nás napadly, když nás napadli". Dále napsal: „Přejeme vám ještě radostnější únor, než byl minulý, a o srpnu ani nemluvě." Po zákazu se Císler pokusil porazit s poetickou montáží „Úplně nový Figaro", kterou uvedl v červnu 1969 v Přihrádku zámku, ale už se nedala hrát ani poezie.
Celá éra profesionálního pardubického kabaretu trvala něco přes devět let. Začala „spontánně zezdola" a v amatérské rovině. Při Domě osvěty se ustavilo malé divadlo s názvem HRAJEME KABARET a sídlilo v sále OD (nyní galerie Gong). Bylo tam nahrávací studio Fotofon a v něm se odehrávaly první zkoušky a pak i představení. Pásmo scének a písniček bylo původní, poetické a vtipné. Autorsky měli hlavní podíl Jiří Sýkora a Josef Kraus. V roce 1958 vyhlásil Krajský dům osvěty v Pardubicích celostátní soutěž na libreto původního literárního kabaretu a 2. cenu (první nebyla udělena) získalo libreto Jiřího Sýkory a Josefa Krause s názvem „Literatura je prevít". Některé scénky, a to především literární parodie, byly později použity v realizovaném pořadu „Hrajeme kabaret". Oba autoři byli také hlavními protagonisty premiéry, která se konala dne 29. ledna 1960 v letištním klubu.

Spolu s nimi hrála Jana Jiskrová (později herečka na Kladně), Stána Klapková (pak Večerní Brno), Manka Kopecká a na klavír doprovázel Vráťa Nechuta. Návrh a provedení scény a všechny propagační materiály připravil výtvarně Jiří Lacina. Představení mělo úspěch a častokrát se reprízovalo. Soubor jezdil i na zájezdy a s hudbou nahranou na slavném magnetofonu Sonet duo hrál v Bohdana, Opatovicích v Komorním divadle v Pardubicích i v Praze. Později hudební doprovod tvořila skupina Jaroslava Khaila. Kabaret se zúčastnil přehlídky v Telčících, v Nitře vyhrál 1 cenu na STM úspěšně hrál na II. Haškově Lipnici (velmi pochvalně se o něm vyjádřili J. R. Piek, I. Vyskočil R. Krátký, M. Schulz a další). Vystoupil i na XXX. Jiráskově Hronově. Jiří Sýkora pak ve spoluprácí s Ivanem Krausem, členem pražského pantomimického divadla, připravil vystoupení v pražské Viole. V roce 1960, koncem léta, byly v Čs televizi inscenovány dvě scénky z pořadu „Hrajeme kabaret" v zábavném magazínu, který uváděli Ljuba Hermanová a Miloš Kopecký.
Režisérem byl Karel Texel a ve scénkách „Děti" a „Staří pamětníci" hráli oba autoři textů, Sýkora a Kraus. Dne 5. listopadu 1960 byl jako hlavní večerní pořad uváděn pardubický kabaret přímým přenosem z divadla v Kobylisích. Režisérem televizního přenosu byl tehdy začínající Jaromír Vašta.
Sýkorova cesta pak vedla do filmového studia na Kolibě, kde hrál v několika slovenských filmech („Kristové roky", „Vtáčkové, siroty a blázni" Juraje Jakubiska a „Slávnosť v botanickej záhradě" Elo Havetty). Pak odešel do USA, kde pracoval v Hlasu Ameriky.
Po odchodu zakládajících členů se z těch, co zůstali a dalších nových herců vytvořilo při PKO profesionální divadlo EXPERIMENT. V tomto divadle, které vydrželo sezónu 1961/1962, se dohrával „Hrajeme kabaret" a byly uvedeny hry: „Rozmarný kalendář", „Kankán a chrousti", „Abeceda", „Nemáte koště na Poště?", „Bílé tváře". „Invenční túra" skončila zákazem ve stejný den, jako malá výstavní síň za Pasáží. Na některých hrách režijně spolupracovali členové VČD Míla Veverka, Míla Holubář a choreograficky O. Motyčková. V sezóně 1963 se divadlo přejmenovalo na STOP DIVADLO, bylo doplněno profesionálními herci (ne vždy dost kvalitními), ze známějších jmen: Z. Hradilák (pak divadlo Zlín), R. Lederer (film Obžalovaný), Jiřina Martinková (později režisérka v Laterně magice). Hudební duší divadla se stal hudební skladatel Bohuslav Ondráček, který také vedl konkursy na nové tváře. Jeho zásluhou bylo, mimo jiné, že byla přijata jako herečka a zpěvačka Marta Kubišová, která v Pardubicích začínala svoji pěveckou dráhu (později přešla do divadla ALFA Plzeň). Stop divadlo uvádělo různé adaptace jako Švandrlíkova „Krvavého Billa a violu", k níž hudbu napsal Petr Hapka, J. M. Marvilla „Nahatý král" s hudbou Jaroslava Jakoubka, scénický kokteil moderní jazzové hudby „Nocturno na ulici", které stejně jako ostatní hry doprovázela skupina Stop jazz trio B. Ondráčka. 19. 11. 1962 byla uvedena poetická revue „...pro orchestr a lidský hlas" s hudbou Harryho Macourka, kabaretní fraška „Bratr z Toronta" s hudbou B. Ondráčka. Ke „Kádrovému twistu aneb ředitelskému kabaretu" dělal na texty Jiřího Štaidla hudbu opět Harry Macourek. Kádrový twist měl premiéru 15. 3. 1963 a touto hrou éra STOP divadla skončila.
Poslední etapou kabaretních divadel v Pardubicích bylo HIT DIVADLO v sezóně 1968/69, které na Komorní scéně provozoval PKO Pardubice s některými herci Východočeského divadla. Režisérem a autorem prvního představení nazvaného „Nedozpívanej hit" byl Jiří Císler. Upravil některé texty Voskovce a Wericha, Ježkovy písničky a vytvořil tak představení, které bylo velmi ostrou a vtipnou reakcí na okupaci Československa „bratrskými" armádami. Stejné téma bylo použito v již zmíněné „Těžké Barboře" (premiéra 16. 2. 69). V „Nedozpívaném hitu", jenž se hrál asi 120x (vidělo ho asi 25.000 diváků), hráli: Ladislav Frej, Petr Skarke, Jaroslav Someš, Bronislav Poloczek, Jiří Císler a Jana Kasanová. Stejné obsazení měla i „Těžká Barbora". 27. 3. 1969 ještě v nenormalizovaném Rudém právu píše o hrách velmi pochvalně Jana Rendlová. Ale tím celá éra pardubického kabaretu skončila. V dubnu 1969 přisel již zmíněný zákaz. Normalizační doba satiře nepřála a autoři a herci uvedených her si užili dost ústrků a politického šikanování. A tak všichni raději z Pardubic odešli. Jiří Císler ještě v březnu 1969 uvedl „Nedozpívanej hit" se studenty Damu v divadélku Radar a ve Viole. Ještě 2. 7. 1969 píší o hrách Divadelní noviny a na jednom z představení byl přítomen i Jan Werich.
Všechny tyto kabaretní pokusy zanechaly znatelnou stopu v kulturní tváři Pardubic a bylo by škoda na ně zapomenout.
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem