PROČ ZEMŘEL STAROSTA KAREL ČERNÍK?

Podívejme se znovu do protokolů městského zastupitelstva, kolik hlasů získal Černík při dalších starostenských volbách. 18. prosince 1870 oznámila volební komise (JUDr. J. Žák, MUDr. F.Markl, J. V. Jahn) 27 hlasů pro K. Černíka, 2 hlasy V. Bubeníkovi a 1 hlas pro F. Hubáčka. 6) Černík si tedy udržoval zcela většinovou podporu zastupitelů. Ku podivu nelze v protokolech vyhledat třetí Černíkovu volbu, kterou pečlivý p. profesor Sakař uvádí k datu 11. března 1871. Snad proto, že pro napjatost městského rozpočtu a „finanční tíseň, vlekoucí se z předešlých dob“ 7) došlo k nesouladu v zastupitelstvu, které se rozhodlo (ač zvoleno teprve v prosinci 1870) oznámit 16. března 1871 okresnímu hejtmanství svou hromadnou rezignaci. „Hejtmanství vzdání se funkcí veřejných však zakázalo, a obecní representace setrvala ve svém úřadě, když zamítnuto bylo také její odvolání.“ 8) 26. září 1871 byli pak zvoleni K. Černík, J. Kraus, dr. J. Žák a J. V. Jahn do okresního zastupitelstva. 9) Při poslední volbě za starostu 15. ledna 1874 získal K. Černík 29 hlasů, J. Kraus 1. Volbu řídil MUDr. F. Markl, ve volební komisi s ním byli J. Kraus a P. Jan Chmelík. 10) Trvající většinová podpora K. Černíkovi naznačovala, že zastupitelé oceňují, jak starosta provádí v nelehké době město úskalími české národní i komunální politiky.

Podívejme se nyní podrobněji na významné události, jež město prožilo v období Černíkova starostenství. V domě čp. 112 na hlavní třídě, který patřil místnímu advokátu a zemskému poslanci dr. Janu Žákovi, proběhla důležitá politická jednání o t. zv. fundamentálních článcích (podle J. Sakaře 10. února 1871 11), podle Z. V. Tobolky však již 20. srpna 1870 12). Císař však dojednaná ustanovení nepřijal. Přesto si obecní zastupitelstvo trouflo udělit ve zvláštní schůzi 7. listopadu 1871 čestná občanství účastníkům pardubických jednání a jejich iniciátorům: hraběti K. Hohenwartovi (stráň u Pardubiček byla nazvána „Vinicí Hohenwartovou“, což se však v Pardubicích jako pomístní název nikdy nevžilo!), dále prof. Dr. K. Habietinkovi, dr. A. Schäfflemu, dr. J. Jirečkovi, knížeti Jiřímu z Lobkovic, hraběti Jindřichu Clam-Martinicovi a dr. Aloisu Pražákovi. V době Černíkova starostenství se dále úspěšně rozvíjel v Pardubicích český spolkový život. Na jaře 1873 (29. dubna t. r. koncertoval na Veselce Bedřich Smetana) vznikla v hlavách předsedy Měšťanské besedy V. Bubeníka, starosty Sokola M. Hamatra a ředitele divadelních ochotníků dr. Jonáka úvaha zřídit pro činnost pardubických spolků t. zv. Národní dům. Přesto, že byl zhotoven ing. Vebrem z Hradce Králové projekt dvoupatrového domu na městišti bývalého pivovaru (v 1. patře měla být sokolovna a velký sál Besedy), nedostatek obecních peněz ovlivnil zastupitele ve prospěch lacinější budovy od K. Brože pro Měšťanskou besedu. Byla zamítnuta žádost ochotníků na stavbu divadelní arény u reálky i žádost na zřízení sadu na Olšinkách. 13) Z hlediska rozvoje průmyslu ve městě byly jistě důležitými akcemi založení Wertheimerova lihovaru a Prokopovy slévárny (1870), akciového  pivovaru (1872) a téhož roku i spuštění provozu nové továrny J. Hübnera a K. Opitze na francouzské mlýnské kameny v Palackého třídě (teprve r. 1875 se přemístila na třídu Chrudimskou, dnešní J. Palacha). Na dnešní třídě 17. listopadu začala pracovat tiskárna Hoblík a Bayer (čp. 14), na Bílém předměstí rostla první parní pila V. Morávka, roku 1874 získal M. Oesterreicher souhlas ke stavbě továrny na čokoládu (třída 17. listopadu čp. 30), ta však za několik let zanikla. Pro Pardubice byla jistě důležitá i nová železniční trať do Německého (dn. Havlíčkova) Brodu 1871.

Významnou akcí byla jistě pro  město i Krajinská výstava 29. října 1871, iniciovaná prof. J. Klikou a učitelem F. Suchánkem, jež založila výstavní tradice města (1903, 1931). Co se týče obecního školství, zřídilo město r. 1871 dívčí měšťanskou školu a oddělilo ji od školy chlapecké. Již r. 1870 se ustavil ve městě učitelský profesní spolek Budeč. Město se však peticemi k zemskému sněmu (1871) a ministerstvu kultury a vyučování (1872) pokoušelo neúspěšně zbavit se finančního nákladu na vydržování reálných škol.

Přestože bylo argumentováno i škodami způsobenými červnovou velkou povodní 1872, odpovědi byly zamítavé. Pro finanční tíseň byla odmítnuta i regulace Chrudimky a výstavba nových kasáren pro jezdecký pluk. 25. března 1873 požádalo město o audienci u císaře, k níž došlo 6. června t.r. 

Při ní deputace města vylíčila mocnáři oběti při povodni a získala tak státní subvenci na reálné školství. 3. září t. r. bylo již známo, že na parforsní hony 10. listopadu navštíví Pardubice oba císařští manželé – František Josef I. a jeho Sissi. Příprava této návštěvy, do níž město vkládalo velké naděje, spočinulo však již na bedrech nového starosty – Václava Bubeníka, který převzal svůj úřad 19. října 1874.

5. října t.r. totiž ve svém kupeckém domě v Zámecké ulici čp. 1 n. – 17. st. si vzal život Karel Černík. 14) Ohledací list č. 255 uvádí jako příčinu smrti „ukrvácení následkem zastřelení se v nepříčetném stavu“. F. K. Rosůlek uvádí, že Černík „r. 1874 náhle skonal, aniž by příčina jeho tragického skonu (zastřelením) byla odhalena.“ 15) Miloš Charbuský ve svém seriálu o pardubických starostech (4. část) v „Radničním zpravodaji“ naznačoval, že se „u něj zklamání politické snoubilo s potížemi osobního života“. Jeho sebevražda prý způsobila i katolické církvi, jejímž byl příslušníkem, starosti, jak mu zajistit důstojný pohřeb. Z „Knihy v Pánu zemřelých“ však víme, že starostu, který v tomto roce dosáhl 50 let věku (nar. 1. února 1824) pohřbil 8. října 1874 pardubický děkan a biskupský notář P. Jan Chmelík, člen obecního zastupitelstva. Velmi překvapující však je, že v protokolu o schůzích zastupitelstva je mezi dny 6. 7. 1874 a 11. 1. 1875 mezera (nepopsané volné stránky!), takže není zachycena ani volba nového starosty V. Bubeníka, jež snad – podle M. Charbuského – byla jednomyslná. 16) Není však jasno, z kterého pramene tak autor usuzuje. Příčina tragické smrti Karla Černíka tak zůstává i nadále neznámá. Náhrobní deska tohoto starosty je podle sdělení čestné občanky Pardubic dr. Marie Svobodové autorovi z r. 1987 uložena v podzemí rodinné hrobky rodiny Kudrnáčovy (na ohradní zdi mezi starou a novou částí Městských hřbitovů v Pardubicích) poblíž hrobu aviatika E. Čiháka. Byla sem však přenesena z podzemí rodinné hrobky Fuxovy a Hermannovy, jež bývala na ohradní zdi staré části hřbitovů v linii hřbitovní kaple, napravo od hrobu spisovatele JUDr. Karla R. Krpaty. Karel Černík byl zřejmě příbuzným uvedených rodin. Jeho dům v Zámecké ulici (se zadním novým stavením a kupeckým krámem) patřil v letech 1876 – 91 Josefu Karlu Černíkovi, pravděpodobně synovi zemřelého starosty Pardubic. 17)

Poznámky:

0) 12. dubna 1861 navrhl K. Černík s J. Lorencem čestné občanství F. Palackému a F. L. Riegrovi (odhlasováno 20. 4.) a 25. 8. dovezl s J. Lorencem a L. Wernerem diplomy oslavencům do Vídně.

1) J. Sakař, Dějiny Pardubic nad Labem, dílu II. část 1. , Zřízení městské do r. 1900, Pardubice 1924, s. 46.

2) Tamtéž, s. 46, pozn. 2.

3) Protokol o schůzích obecního zastupitelstva královského komorního města Pardubic (dále jen POZ), díl I. (léta 1867 – 70), s. 309 – 310.

4) J. Sakař, Dějiny Pardubic n. L., dílu I. část 2. (1648 – 1900), Pardubice 1923, s. 243.

5) F. K. Rosůlek, Pardubicko-Holicko-Přeloučsko, vyd. Pardubice 1909, díl III. Místopis, s. 519.

6) POZ, díl I., s. 395 – 396.

7) J. Sakař, dílu I. část 2., s. 246.

8) Tamtéž, s. 247.

9) POZ, díl II.(1871 – 75), s. 61.

10)  Tamtéž, s. 259 – 260.

11)  J. Sakař, dílu I. část 2., s. 244.

12)  Z. V. Tobolka, Politické dějiny československého národa od r. 1848 až do dnešní doby, díl II. (1860 – 79), Praha 1933, s. 217.

13)  J. Sakař, dílu I. část 2., s. 245, pozn. 6. Obecní zastupitelstvo jednalo o těchto návrzích v květnu 1873 (7. a 17. 5.)

14) Kniha v Pánu zemřelých pro město Pardubice od počátku roku Páně 1870, SOA Zámrsk, sign. 2658, s. 34. Za opis děkuji kol. M. Klimplovi. Kniha uvádí jako datum úmrtí  5. říjen, nikoliv 6. jako J. Sakař.

15) F. K. Rosůlek, Pardubicko-Holicko-Přeloučsko, díl III., s. 519.

16) POZ, díl II. (1871 – 75), s. 291 – 310 nepopsány (mezi zápisy z 6. 7. 1874 a 11. 1. 1875).

17) J. Sakař, dílu IV. část 2. Soupis domů městských, Pardubice 1930, s. 186 – 187.