KAPITOLY Z DĚJIN ČESKÉHO FAŠISMU V PARDUBICÍCH ? 11. část

Výsledek domovních prohlídek vykonaných za asistence dvou četníků a přednosty Okresního soudu vrchního rady Křečana byl však negativní. 32) Bylo však zahájeno disciplinární řízení proti V. Vážnému, který byl od 4. dubna t.r. členem městské rady v Pardubicích s přiděleným referátem právním a památkovým. 2. dubna se konal u Zlaté štiky v Pardubicích přátelský večírek na oslavu propuštění R. Gajdy z vězení (propuštěn byl z Pankráce 31. března), na němž byl přítomen i Vážný. Večírek se konal ve 20 hodin za přítomnosti manželů Gajdových a asi 500 lidí. Ve 22,30 hod. se Gajda v doprovodu asi 10 osob včetně Vážného přesunul do vinárny GLOBUS (dn. tř. 17. listopadu), kde zůstal až do 2 hodin ráno. Večírek u Zlaté štiky ohlásil „předseda slavnostního výboru NOF“ Josef Bílek (Jiráskova ul. 967). Okresní úřad v Pardubicích konání večírku zakázal. 33) Povolení večírku žádal i V. Vážný. Popřel, že by se chtěl R. Gajda natrvalo usadit v Pardubicích, 4. dubna se jen zúčastní přelíčení Okresního soudu ve věci nepovoleného říšského sjezdu NOF v Pardubicích z července 1931. Vážný oznámil, že on sám také již v Pardubicích dlouho nezůstane. 34) Byl totiž na základě disciplinárního řízení z Pardubic přeložen. Odvolal se sice, ale bez úspěchu. Pokračoval, že hodlá vystoupit ze státních služeb a zařídit si advokátní kancelář, aby mohl vést pardubickou NOF, jenže neměl dosud doktorát potřebný k advokátní zkoušce. 35)

R. Gajda byl – proti svému přání – zvolen ještě ve věznici v polovině března místopředsedou t. zv. Družiny dobrovolců, jejímž předsedou byl pardubický generál v. v. MUDr. B. Konopásek. 36) V neděli 3. dubna navštívil Gajda na Kunětické hoře politického sympatizanta faráře P. Františka Štefana (nar. 1889 ve Studenci, o. Jilemnice), což neušlo Večernímu Českému slovu, které přineslo 6. dubna článek s titulky „Fara rušným a veselým střediskem fašistů“ a „Noční fašistické porady a zábavy na faře“. Psalo se tu: „Vyhledávaným místem nočních schůzek fašistů je fara v Kuněticích u Pardubic. V noci se na faru sjíždějí v autech a na motocyklech známí fašisté z Pardubicka i z Prahy. Proč věci a tváře těchto velmi četných fašistických schůzí a porad na Kunětické faře se denního světla bojí? I za tmy lze poznat, že na faře se schází Gajda, soudce Vážný a ti ostatní. Jsou to obavy, že po policejních prohlídkách v Pardubicích je odlehlá fara v Kuněticích proti takovým náhlým překvapením bezpečnější. Když Gajda odešel z vězení na Pankráci, šla jeho první cesta na Kunětickou faru. V neděli 3. dubna byl na Kunětické faře hlučný, noční, řekněme banket. Sjelo se k němu hojně fašistů a fašistek. Veselá společnost kolem Gajdy pobyla si na faře, řekněme zase: v družné zábavě, až dlouho k ránu. Občané Kunětic jsou ovšem neobvyklým ruchem na faře, nočním povykem aut a motorek, výkřiky a povykováním sjíždějících se burcováni ze spánku. A když jeden místní občan se ozval, fašisté z fary ho zbili. Kunětický farář jezdí také na motocyklu a má s fašistickou agitací tolik práce, že se v placené funkci katechety dává zastupovat.“ Ozval se i „Východočeský republikán“ s článkem „Konec idyly v Kuněticích“, kde bylo napsáno o faráři Štefanovi, že si „libuje více v ostré politice, rázu spíše vojáckého.“ 37)

V pondělí 4. 4. se ve 14 hodin konalo v Pardubicích u Okresního soudu hlavní přelíčení proti R. Gajdovi. Líčení řídil okresní soudce dr. Lebert, Gajdu zastupovali pardubický advokát JUDr. V. Hrbek a pražský advokát JUDr. Jiří Branžovský, jeden ze zakladatelů fašistického hnutí v ČSR (člen výboru t. zv. Červenobílých r. 1924 a později Rady sedmi NOF). Přítomni byli novináři a asi 30 fašistů. Jako svědkové ve věci t. zv. pochodu Pardubicemi z roku 1931 byli vyslechnuti vrchní komisaři politické správy Karel Košta a JUDr. Jindřich Rais, bývalý starosta V. Znojemský a vrchní poštovní rada Knirsch. Podle Večerního Českého slova z 9. 4. trestní oznámení si vynutil článek v Říšské stráži o průvodu v Pardubicích v červenci 1931. Gajda u soudu prohlásil, „že s Říšskou stráží nemá vůbec nic společného, ani on, ani jeho strana, že neručí za zprávy v jejím tisku, že není pravda, co Říšská stráž psala, že průvod v Pardubicích nebyl a neměl ani býti pořádán a že on… přijel do Pardubic pro soukromou zábavu a také vlastně byl jen v zábavních podnicích, jako např. v dancingu u Boučků atd.“ V 17 hodin bylo přelíčení odloženo na 25. květen 38), aby mohli být vyslechnuti noví svědci- okresní hejtman J. Vítek a děkan P. Vincenc Šetina. 39) Jak uvedlo Národní osvobození z 16. 2. 1932, byl R. Gajda odsouzen k pokutě 300 Kč nepodmínečně za porušení par. 3 shromažďovacího zákona. Obhajoval jej V. Vážný, který se proti rozsudku odvolal. Stejně tak učinil i veřejný žalobce. 14. dubna byl V. Vážný výměrem Okresního úřadu v Pardubicích č. 19118 odsouzen k pokutě 100 Kč za účast v nočním průvodu Pardubicemi 24. 2. t. r. (v případě nedobytnosti do vězení na dva dny). Vážný se odvolal k Zemskému úřadu v Praze. Vyslýchán k věci byl 8. dubna a s ním ještě obchodník K. Konečný (4. 4.), MUDr. F. Novotný (8. 4.), J. Sovina (29. 3. ), Vlad. Uhlíř (4. 4.), A. Ludvík (4. 4. a 9. 4.) a MUDr. Jaromír Kučera (4. 4.). 40) Národně demokratický list Východ upozornil otevřeným dopisem ministru vnitra na činnost pardubického advokáta V. Hrbka, jenž projevuje „silný sklon k fašistům, jejichž projevů se zúčastňuje.“ 41) Jak známo, Hrbek obhajoval 4. dubna t. r. u Okresního soudu v Pardubicích Vůdce R. Gajdu. Úřední moc zasáhla ostře i proti listu pardubické NOF – Českým směrům. Byla konfiskována jeho čísla 15 (z 6. 2. 1932) za článek „Pane cenzore“ vychvalující Gajdu, č. 16 z 13. 2. 1932 za báseň „Vězeň národa“ o Gajdovi, č. 19 z 5. 3. 1932 za články „Sen pankráckého trestance“ a „Po boji“ (užit par. 14, čl. 5 zákona na ochranu republiky), č. 20 z 12. 3. 1932 za články „Vláda nalezla konečně trochu odvahy proti německým hakenkreuzlerům“ a „Dopis z Jiráskova Hronova“ (s použitím stejného paragrafu i článek výše zmíněného zákona), č. 23 z 2. 4. 1932 za články „Naše vysílačka hlásí“ a „Prohlášení západočeských fašistů“. 42) Vojtěch Vážný, v té době náčelník pardubické župy NOF (potvrzený později ve funkci na podzim 3. 9. 1932 osobním Gajdovým rozkazem) přispíval do Českých směrů r. 1932 pod pseudonymem „Zdeněk Křešický“ nebo také „Věroslav“. 43)

Poznámky:

32) Relace J. Vítka prezídiu Zemského úřadu 23. 3. 1932, pres. spisy č. 393.

33) Relace J. Vítka prezídiu ZÚ v Praze 31. 3. 1932, pres. spisy č. 429.

34) J. Vítek prezídiu ZÚ v Praze 31. 3. 1932, pres. spisy č. 431.

35) Klimek-Hofman, cit. d., s. 241.

36) Tamtéž, s. 241.

37) Východočeský republikán, č. 16, 15. 4. 1932, výstřižek u pres. spisu 486 ze 14. 3. 1932, kde je konstatováno, že P. Fr. Štefan je organizován u NOF v Pardubicích.

38) Podle Večerního Českého slova z 9. 4. 1932 na 23. května.

39) Relace J. Vítka prezídiu ZÚ v Praze 5. 4. 1932, pres. spis č. 451.

40) Pres. spis 563 z 29. 6. 1932.

41) Východ, č. 13 z 1. 4. 1932, výstřižek u pres. spisu č. 433.

42) Relace J. Vítka prezídiu ZÚ v Praze 30. 4. 1932, pres. spis č. 399.

43) Odhalilo ho Večerní České slovo, č. 110, 11. 5. 1932 v článku „Kdo bude čistit - a hlavně: co bude čistit“. Přiložen u pres. spisu č. 621 z 12. 5. 1932.

Pokračování