Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

František Udržal a Pardubicko 3. československá republika a činnost F. Udržala

obrázek k článku 28. říjen 1918 zastihl Františka Udržala ve Vídni. Rychle odjel do Prahy a jako předseda prozatímního branného výboru se sídlem v Obecním domě se rychle pustil do práce. Dohodl se zástupci rumunských vojáků ubytovaných v Praze, že se přidali na českou stranu a pomohli zachovat v Praze klid. Národní výbor převzal kontrolu nad vojenským velitelstvím v Praze. Udržal rovněž osobně zajel do Litoměřic, kde se mu podařilo převzít kontrolu nad vojenským velitelstvím, jehož dosavadní velitel chtěl vojensky zakročit proti převratu v Praze.

Roku 1918 se Udržal stal členem Národního výboru československého a také členem Revolučního národního shromáždění, poté i poslancem prvního voleného Národního shromáždění.20

 

Sám Udržal o těchto převratných dnech říkal: „…Šťastnou náhodou velikých světových událostí dobyli jsme samostatnosti, je na nás, abychom ji udrželi…“. Ve všech svých projevech připomínal a zdůrazňoval nutnost vybudování silné armády: „…Nikomu neděkujeme za své probuzení, ani za svůj stát, než sami sobě. Nikdo nás nebude bránit, než zas my sami sebe…“.21

 

3.1. Ministr národní obrany22

 

Dne 26. září 1921 byl František Udržal jmenován ministrem národní obrany ve vládě Edvarda Beneše. Jedním z prvních kroků, které na tomto postu vykonal, bylo, že okamžitě zrušil tykání v armádě zavedené jeho předchůdcem. V Sokole je pokládal za správné, ale v armádě vyžadoval disciplínu. Vojákům říkal: „…Malý národ, malá armáda, to nám ukládá povinnost být vzdělanější a disciplinovanější…“.23

 

Svůj zájem zaměřil Udržal především na letectví, které pokládal za velký přínos pro vývoj lidstva. Jako státník viděl v letectví pro Československo náhradu za moře. Říkal: „…vzduch je naše moře…“. I díky jeho vlivu se Československo stalo brzy soběstačným státem ve výrobě letadel, která byla na vysoké úrovni. Byl také prvním ministrem, který pravidelně cestoval letadlem a snažil se tak probouzet důvěru v leteckou dopravu a kvalitu československých letadel a letců.

 

Beneš se spoléhal na diplomacii, Společnost národů, smlouvy a dohody. Udržal k tomu dodával: „…Locarno a ostatní konference, to je hezké, ale musíme mít především svou armádu a ukázat, že jsme rozhodnuti sami se bránit. Nesmíme se nikdy stát přítěží spojenců a jen tak můžeme počítat s jejich pomocí…“

 

Jako poslanec a ministr národní obrany svůj vztah k rodnému kraji Udržal ještě více prohluboval. Pardubicko se samo hrdě zvalo „Udržalovým krajem“. Stal se skutečným vůdcem celého kraje.

 

V roce 1919 spolupracoval při zakládání nového východočeského regionálního zemědělského týdeníku. Udržal pro něho na jaře 1919 navrhl název „Východočeský republikán“ a ten mu už zůstal, protože nejlépe vystihoval jeho regionální a ideologickou zakotvenost. Udržal spolupracoval i na programu listu: „…řídit se pravdou, vždy čestně, nelichotit, spíše naopak, kritizovat co je třeba…“.24

 

V roce 1920 bylo na Udržalův podnět založeno „Kunětické družstvo“, kterému Udržal také pomohl zakoupit hrad na Kunětické hoře, který už byl v této době pouze v troskách. Vymohl rovněž na Památkovém ústavu v roce 1924 příspěvek na obnovu hradu a tak mohly být všechny budovy hradu alespoň zakonzervovány a zastřešeny. Kunětické družstvo později požádalo Udržala o svolení, aby sady vysázené kolem hradu na Kunětické hoře nesly jeho jméno. Udržal to však odmítl s tím, že „…jako jejich rodák pokládal za svou povinnost pracovat k důstojné opravě Kunětické hory…a chce s nimi dál pracovat bez odměny…“. Později byl valnou hromadou družstva zvolen jejich čestným předsedou.25

 

Dne 8. dubna 1920 byla slavnostně otevřena první třída měšťanské školy v Dolní Rovni. Právě na jejím založení nesl Udržal velkou zásluhu. Sídlila zpočátku v budově obecné školy, a to až do doby postavení nové budovy měšťanské školy ve 30. letech, jejíž stavbu později Udržal rovněž inicioval a také finančně zajistil.26

 

Zřízení odborné hospodářské školy v Dolní Rovni bylo Udržalovým dávným přáním již v dobách přes válkou a „…kdyby nebylo našeho vzácného rodáka a hospodáře p. ministerského předsedy Františka Udržala, nebylo by ani naší odborné hospodářské školy…“. Teprve po převratu v roce 1918 „…uchopil se tehdejší poslanec František Udržal iniciativy a…svým vlivem vymohl, že Ministerstvo zemědělství výnosem ze dne 12. června 1919 zřízení rolnické školy v Dolní Rovni schválilo…“.

 

Tak byla v roce 1923 byla také dokončena stavba nové budovy hospodářské školy v Dolní Rovni, která tak byla 11. listopadu slavnostně otevřena za přítomnosti místního rodáka a ministra národní obrany Františka Udržala a ministra zemědělství Milana Hodži. František Udržal tak „…mohl s oprávněnou hrdostí hleděti na dílo, o které měl on zásluhu hlavní a jedinou…neboť byl to on, který byl původcem myšlenky na hospodářskou školu v naší obci…“.27 Vyučování v nové budově odborné hospodářské školy začalo na podzim roku 1923. Na jaře 1924 začala i výuka na letním běhu hospodyňském pro dívky.28

 

I v nově vzniklé republice dbal o dotování veřejných fondů (nejenom ve svém rodném kraji) na podporu melioračních, regulačních a vodovodních staveb, vodních cest a nádrží; o opatření nutných úvěrů. Příkladem je jeho zastupování čtyř obcí z Pardubicka ve věci dokončení regulace potoka Lodrantky (protéká všemi čtyřmi obcemi: Dolní Rovní, Horní Rovní, Litětinami i Komárovem), jehož konečnou regulaci znemožnila světová válka. V roce 1925 tak pokračovala regulace Lodrantky. Podnět k tomu vyšel opět „…od pana ministra národní obrany Františka Udržala, který již v minulých letech byl fedrovatelem regulace roveňských stok…“. Státní subvence na celou stavbu činila 80%, Dolní Roveň zaplatila 105.000,- Kč, Horní Roveň 250.000,- Kč a Litětiny 120.000,- Kč.29

 

V roce 1927 pak byla napsána kronika obce Dolní Roveň. O její založení usilovala obec již od vzniku republiky a ukládal jí to i zákon. Velmi však celé záležitosti „…napomohl velký zájem ministra národní obrany Františka Udržala…“. Za tímto účelem vypracoval skutečnou historii obce i s místopisem prof. Josef Sakař z Pardubic, která posloužila právě za základ této obecní kroniky. Další materiály poté doplnil úředník Agrární banky československé v Praze Bohuslav Jelínek „…na žádost ministra národní obrany Františka Udržala…“.30

 

Lidé za ním chodili i domů do Rovně s prosbami a žádostmi. Nejhůře však dopadli ti žadatelé, kteří po něm chtěli úlevy a výhody ve vojenské službě, „…v té věci nikdo u Udržala nepochodil, obrana státu je mu nadevše…“. Když však potřeboval někdo z jeho rodného kraje pomoci, snažil se mu vyhovět. Tak například prvnímu republikánskému starostovi Pardubic Fr. Váchovi zařizoval intervence v Praze tímto způsobem: zavolal si min. předsedu Antonína Švehlu k telefonu se slovy: „…Antone, mám tady pardubického rychtáře Váchu. Bude na tobě žádat to a to… Udělej, co můžeš. Pardubice si to zaslouží. Mám ti ho tam poslat? Kdy? V jedenáct hodin. Dobře. On se přihlásí u tebe…“. To byly potom intervence mnohem snazší.31

 

V  roce 1927 ministr Udržal vyzval obec Dolní Roveň, aby podala žádost na Státní správu staveb okresu chrudimského na výdlažbu silnice v obci. Dolní Roveň žádost podala a zavázala se, že 10% nákladů sama uhradí. „…Na zákrok p. ministra Františka Udržala slíbil však ministr veřejných prací p. Dr. Franz Spina i těchto 10% obci naší prominouti…“. Tak získala obec výdlažbu silnice zcela zdarma.

 

V srpnu roku 1927 byl ministr Udržal pozván jako čestný host společně s rodinou a s dalšími členy vlády na slavnost pořádanou na počest 100. výročí vynálezu ruchadla bratranci Veverkovými z Rybitví na Pardubicku. Slavnost se konala jak na Kunětické hoře, tak i v rodišti bratranců Veverkových. Udržal zde před vyvrcholením slavnosti pronesl projev, poté slavnost vyvrcholila vsazením pamětní desky do domu V. Veverky v Bukovině, byl slavnostně odhalen i pomník oběma vynálezcům.32 Udržal se též zúčastnil slavnostního odhalení pomníku prvnímu českému letci Janu Kašparovi v Pardubicích (25. května 1928).33

 

A krátce na to se konala další velká oslava na Pardubicku, oslava věnovaná památce skladatele národní hymny Františka Škroupa, 26. srpna 1928 tak byl v Osicích slavnostně otevřen Škroupův dům. Slavnostnímu otevření byl přítomen také ministr Udržal společně s ministrem Hodžou, kteří byli protektory slavnosti. V říjnu téhož roku byl Udržal přítomen (21. října 1928) coby protektor oslav 10. výročí republiky na náměstí Legií v Pardubicích. Z nedalekého městečka Lázně Bohdaneč až sem uspořádala slavnostní průvod Selská jízda. A po odhalení pomníku prezidentu Masarykovi na tomto náměstí přednesl protektor výstavy ministr národní obrany František Udržal závěrečný projev.34

 

Pokračování

 

 

20 Dne 14. listopadu 1918 byl Udržal zvolen prvním místopředsedou Národního shromáždění. Blíže viz Pamětní kniha Obecné školy pětitřídní v Rovni. Roveň 1899, s. 108, SOkA Pardubice, fond Obecná škola Dolní Roveň.

 

21 Blíže viz Morávková – Udržalová, L.: cit. dílo, s. 97. Švehla později, krátce před svou smrtí, ocenil naplno Udržalovy zásluhy na vzniku státu slovy: „…Udržal po celou dobu války poctivě a obětavě pracoval pro národ. Konal vše, co mu bylo uloženo, s nejkrajnější svědomitostí, opravdovou poctivostí v každém svém jednání. Patří mu dík celého národa…“. Blíže viz Oslavy Udržalova jubilea v Dolní Rovni, Východočeský republikán, roč. XVIII, 10. ledna 1936, č. 2, s. 4.

 

22 Ministrem národní obrany byl Udržal v těchto vládách: pátá vláda ČSR (Benešova, 26. 09. 1921 - 07. 10. 1922), vlády Švehlovy – šestá vláda ČSR (07. 10. 1922 - 09. 10. 1925) a devátá vláda ČSR (12. 10. 1926 - 01. 02. 1929) a poté ještě krátkou dobu současně se svým předsednictvím v ministerské radě (od února do podzimu 1929). Viz Klimek, A.: Boj o Hrad, 1. díl, Hrad a pětka (1918-1926). Praha 1996, s. 379-380. Dále viz Klimek, A.: Boj o Hrad, 2. díl, Kdo po Masarykovi (1926-1935). Praha 1998, s. 559. Dále též viz Dostál, V.: cit. dílo, s. 81, 89 a 102.

 

23 Blíže viz Morávková – Udržalová, L.: cit. dílo, s. 105-106. Tuto funkci vykonával sedm let s jednoroční přestávkou až do 1. listopadu 1929. Blíže viz Měš?anská a koedukační škola v Rovni. Školní kronika. Roveň 1920, s. 43-44, SOkA Pardubice, fond Měš?anská škola Dolní Roveň. Dále též viz dokument č. 1 z 1. schůze vlády, 5. října 1921 – viz Malá, Irena: Z protokolů schůzí 5. československé vlády (Benešovy) 1921-1922. Edice vybraných pasáží. Praha 1989, s. 21. Hned na první schůzi vlády byl ministr národní obrany František Udržal zvolen jednohlasně náměstkem předsedy vlády Edvarda Beneše. „…Jako malý národ  musíme svou početní malost zvyšovat svou kvalitou – důkladným vyškolením duševním i fyzickým…“, bylo heslem Udržalovým.

 

24 Tento týdeník vycházel po celou dobu první republiky. Blíže viz Do XVIII. ročníku, Východočeský republikán, roč. XVIII, č. 1, 3. ledna 1936, s. 33.

 

25 Blíže viz Záchrana Hory Kunětické, Východočeský republikán, roč. I, č. 14, 15. srpna 1919, s. 4. Blíže též viz K historii vzniku hradu a jeho dějinám viz Kunětická hora, Východočeský republikán, roč. I, č. 14, 15. srpna 1919, s. 2-3. Částečně opravený a udržovaný hrad se brzy stal častým místem návštěv turistů z daleka i blízkého okolí. Např. za rok 1935 jej navštívilo na 50.000 návštěvníků. Deputace, která se vypravila do Rovně za Udržalem s žádostí, aby po něm byly pojmenovány sady na Kunětické hoře, však nepochodila. Udržal to odmítl slovy: „…Mám rád Kunětickou horu a vy, pánové, to dobře víte, ale rozhodnutí vaše nemohu přijmouti. Navrhuji, abyste pojmenovali sady jménem pana min. předsedy – Švehlovy sady…“. Tak se také stalo, ale až po Švehlově smrti, nebo? ani on k tomu nedal za svého života souhlas. Blíže viz Morávková – Udržalová, L.: cit. dílo, s. 169.

 

26 „…Poslanec František Udržal svým velkým vlivem u Zemské školní rady a u Zemského výboru akci jejího založení uspíšil…“. Blíže viz Měš?anská a koedukační škola v Rovni. Školní kronika. Roveň 1920, s. 3, SOkA Pardubice, fond Měš?anská škola Dolní Roveň. Blíže též viz Pamětní kniha Obecné školy pětitřídní v Rovni. Roveň 1899, s. 117-118, SOkA Pardubice, fond Obecná škola Dolní Roveň. Dále viz Pamětní kniha obce Dolní Rovně zal. r. 1923, s. 776-777, SOkA Pardubice, fond OÚ Dolní Roveň.

 

27 Hospodářská škola byla později rozdělena na hospodářskou (pro chlapce) a hospodyňskou (pro dívky). Budova statku odborné hospodářské školy byla dostavěna v Dolní Rovni v roce 1931. Blíže viz Pamětní kniha obce Dolní Rovně založená r. 1931, I. část, s. 205, SOkA Pardubice, fond OÚ Dolní Roveň. Slavnostně byla škola otevřena 11. listopadu 1923 v 11 hodin v tělocvičně Sokola za přítomnosti ministra národní obrany Františka Udržala a dalších představitelů státu. Blíže viz Měš?anská a koedukační škola v Rovni. Školní kronika. Roveň 1920, 79, SOkA Pardubice, fond Měš?anská škola Dolní Roveň. Na své 26. schůzi konané dne 29. prosince 1921 (od 16,15 do 21,15 hodin) na Pražském hradě vláda na podnět ministra Udržala rozhodla o státním příspěvku na stavbu zimní hospodářské školy v Dolní Rovni. Blíže viz Malá, Irena – Gregorovičová, E. – Kutová, J.: Katalog a rejstříky k protokolům schůzí vlád z fondu Předsednictvo ministerské rady – 5. československá vláda (Benešova) 5. říjen 1921 – 5. říjen 1922. Praha 1989, s. 37. A byl to „…opět poslanec František Udržal, který svým vlivem na příslušných místech celý podnik stavby (zimní hospodářské školy) umožnil…“.

 

28 Původní stavba hospodářské školy byla později přenechána chlapecké hospodářské škole a v letech 1928-1929 byla postavena nová budova pro hospodyňskou školu dívčí. Blíže viz 39. schůze československé vlády ze dne 3. listopadu 1927 (1615-1930) viz Machatková, Raisa – Milotová, Jaroslava: Katalog a rejstříky k protokolům schůzí vlád z fondu Předsednictvo ministerské rady, 9. československá vláda (3. Švehlova) 12. říjen 1926 – 1. únor 1929. Praha 1995, s. 103. Škole se dostalo vzorných učebních místností. K tomu, aby se mohla „…státi rolnickou školou s celoročním vyučovacím během, chyběl pouze statek…Avšak i na to myslel již vzácný protektor naší školy p. ministerský předseda František Udržal…“. Přiměl totiž majitele statku čp. 36 v Dolní Rovni p. Antonína Vinaře, že tento statek směnil s Pozemkovým úřadem za zbytkový statek na Slovensku. Státní pozemkový úřad prodal potom kuratoriu hospodářské školy ze statku čp. 36 do vlastnictví 1.926,2 ha polí a zbytek statku také postoupil škole, a sice na 99 let do nájmu. Stalo se tak 25. ledna 1930. Blíže viz Pamětní kniha obce Dolní Rovně zal. r. 1923, s. 982-983, SOkA Pardubice, fond OÚ Dolní Roveň.

 

29 Blíže viz Pamětní kniha obce Dolní Rovně zal. r. 1923, s. 866-869 a 937-939, SOkA Pardubice, fond OÚ Dolní Roveň. Na jedné z obecních schůzí v Dolní Rovni byl 23. dubna 1927 přítomen i ministr národní obrany František Udržal, který zde členům obecního zastupitelstva vysvětlil další možnosti v otázkách regulace místních potoků a slíbil jim veškerou svou pomoc. Vyzval územně propojené obce dotčené eventuelní další regulací (která nebyla dosud ještě zcela dokončena), „…aby se na něj při svých intervencích vždy obrátily, aby mohl všechno potřebné k příznivému vyřízení jejich požadavků zaříditi…“. Dotčené obce se hned na společné schůzi shodly na usnesení, že „…právě nyní, kdy náš milý a slovutný rodák p. ministr František Udržal má tolik vlivu ve vládě a může nám pomoci, jest nutno využít doby…“. Za tímto účelem tyto obce napsaly ministru Udržalovi dopis.

 

30 Blíže viz Pamětní kniha obce Dolní Rovně zal. r. 1923, s. 923 a 925-927, SOkA Pardubice, fond OÚ Dolní Roveň. Bohuslav Jelínek prošel pražské archivy i místní prameny na Pardubicku. „…Pan ministr národní obrany František Udržal…poskytl kronikáři (B. Jelínkovi) cenné pokyny a rady…“.

 

31 Blíže viz Řivnáč, J.: Udržal doma, Východočeský republikán, roč. XVIII, č. 1, 3. ledna 1936, s. 4. Blíže též viz Vácha, F.: Z mých styků s posl. – ministrem a předsedou vlády Udržalem, Východočeský republikán, roč. XVIII, č. 1, 3. ledna 1936, s. 28.

 

32 Blíže viz Veliký hold ruchadlu a práci zemědělské, Východočeský republikán, roč. IX, č. 34, 19. srpna  1927, s. 1-3. Plné znění projevu ministra Udržala viz Zemědělský lid vzdává hold vynálezci ruchadla V. Veverkovi, Východočeský republikán, roč. X, č. 30, 20. července 1928, s. 1-2. Oslavy 100. výročí vynálezu ruchadla byly konány 14.–15. srpna 1927.

 

33 Viz 58. schůze vlády ze dne 31. května 1928 (1630-1900) viz Machatková, R. – Milotová, J.: Katalog a rejstříky k protokolům schůzí vlád z fondu Předsednictvo ministerské rady, 9. československá vláda (3. Švehlova) 12. říjen 1926 – 1. únor 1929. Praha 1995, s. 157. Plné znění projevu předneseného zde ministrem Udržalem viz Slavnostní odhalení pomníku prvnímu českému letci ing. Janu Kašparovi v Pardubicích, Východočeský republikán, roč. X, č. 22, 25. května 1928, s. 1-2.

 

34 Tento dům zde mimo jiné stojí dodnes, i když dnes je ve velmi špatném stavu. Blíže viz Památce Fr. Škroupa, skladatele nár. hymny, Východočeský republikán, roč. X, č. 36, 31. srpna 1928, s. 1. V roce 1925 byla založena Selská jízda okresu Holického. Dne 6. července téhož roku se v Holicích konala její ustavující valná hromada. Blíže viz Pamětní kniha obce Dolní Rovně založená r. 1931, I. část, s. 208, SOkA Pardubice, fond OÚ Dolní Roveň.

 

 


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem