Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubický slavín - Josef Chmelík
ředitel škol (nar. 21.1.1863 v Jaroměři, zemř. 2.1.1929 v Pardubicích)Ředitel Josef Chmelík (1863 - 1929), ač rodák z Jaroměře, vykonal pro Pardubice jako vlastivědný pracovník mnohé drobné mravenčí práce. Právem bylo na jeho smutečním oznámení vydaném rodinou 2. ledna 1929 motto z J.A.Komenského: Žij pověsti své, která je životem po Tvém živobytí. Chmelíkův kolega a dlouholetý přítel F.K.Potěšil o něm napsal v nekrologu: "Kdo zesnulého pana ředitele znal, ví, ze školy své jako učitel plnil, co nejsvědomitěji mohl, první ve škole, poslední ze školy, přísný byl j sobě a žáky své vedl svým příkladem k řádnému plnění povinnosti." Nejdříve učil v Opatovicích nad Labem, od roku 1889 pak v Pardubicích (Sakař 111-221) na Starém i Novém městě (dnešní ZŠ Komenského náměstí a bratranců Veverkových), jeho posledním místem byla měšťanská škola U kostelíčka (dnešní sportovní gymnázium), kde byl ředitelem. Věnoval se i výchově živnostenského dorostu, v závěru svého života byl správcem odborné pokračovací školy pro oděvní živnosti. Se svou rodinou žil ve Sladkovského ulici.
Jako pravý učitel se silně angažoval i ve společenském životě města. Roku 1903 byl jednatelem školského odboru Východočeské výstavy. Byl nadšeným fotografem - amatérem. Klub fotografů - amatérů měl v něm obětavého předsedu a později čestného člena. Když v letech 1903 - 1927 postupně vycházela ve 3 dílech péčí pardubického učitelstva pod redakcí F. K. Rosůlka i dnes obdivuhodná vlastivědná monografie „Pardubicko-Holicko-Přeloučsko", doplňoval ji J. Chmelík svými fotografiemi (celkem 209, v 1. díle 41, v 2. díle také 41, ve 3. díle 127). Rosůlek o jeho práci napsal: „Nezapomenutelný jest jeho obraz, kdy s těžkým tlumokem, v němž fotografický aparát, a v podpaží se stativem vydává se někdy pěšky, někdy na byciklu neb po železnici....do nejzapadlejších koutů, aby odtud přinesl, co širší veřejnost nezná, co záhodno budoucím zachovati". Jeho fotografie nacházíme i v Potěšilově adresáři a průvodci Pardubicemi z roku 1911 a ve vlastivědném časopise „Krajem Pernštýnův". Kromě toho pořídil na zakázku města fotoalba se svými néjlepšími záběry z Pardubic. Podle sdělení dcery J. Chmelíka paní Marie Prylové negativy, tri fotoalba a fotoaparát předala rodina pardubickému muzeu, jehož kustodem pro grafické práce ředitel J. Chmelík byl. Zde začal pořádat sbírku obrazů i fotografií, ale těžká nemoc přerušila navždy jeho práci. V muzeu pracoval J. Chmelík i ve funkcích člena výboru Muzejního spolku a hospodářské rady. Po koupi Kunětické hory roku 1920 se jako její kustod činně podílel na prvních záchranných akcích. O prázdninách denně jezdil na hrad, pobýval tu celé dny, dohlížel na práce...Byl zakládajícím členem Kunětického družstva, pracoval v jeho stavebním odboru, byl členem výboru i místopředsedou družstva. Třetí jeho velkou láskou byla turistika. Byl členem Klubu českých turistů a vedl sám i mnoho turistických výprav. Jeho činorodost byla prostě obdivuhodná... Všechny funkce konal dobrovolně a svědomitě.
Jeho plodný život skončil 2. ledna 1929. Rodina v poděkování z 8. 1. 1929 za projevy soustrasti vzpomněla zdravotní péče MUDr. Eman. Sedláka. Pohřeb se konal 4. ledna 1929 v 16 hodin. Promluvili na něm za krajinskou jednotu učitelstva škol měšťanských učitel O. Pleskot, za Klub českých turistů vrchní rada J. Zd. Roušar, za Musejní spolek a Kunětické družstvo F. K. Potěšil a za čs. církev duchovní Alois Jakubec. Zpívaly učitelské sbory a „Pernštýn" pod vedením ředitele A. Vendla. Chmelíková manželka Julie zemřela ve věku 89 let 9. února 1965 a je též pohřbena v rodinné hrobce Střebských.
Prameny:
J. Sakař, Dějiny Pardubic n Labem, díl III. a IV., vyd. 1926 a 1928.
50 let Městské spořitelny v Pardubicích 1886 -1936, s. 33, 173, 175.
F. K. Potěšil, Adresář města Pardubic spolu s průvodcem po městě a okolí (vyd. J. Liebich 1911).
J. Chmelík - heslo in: Východočeský Slavín VIII-339.
Za J. Chmelíkem (nekrolog od F. K. Potěšila). Východ, č. 2, z 12. 1. 1929, s. I. Ředitel J. Chmelík (nekrolog od F. K. Rosůlka), dtto, s. 4.
Východočeský republikán 1929,11.1., s. 6 - referát o pohřbu J. Chmelíka, s. 8 - poděkování rodiny.
Děkuji za spolupráci a pomoc při sbírání materiálu k tomuto článku paní Marii Prylové, dceři J. Chmelíka (Samechov 57, Chocerady PSČ 257 24), dále paní Marii Rozinkové, člence KPP, Štefánikova ul. 1089, 530 02 Pardubice a paní Mgr. E. Hal-brštátové, pracovnici VČM Pardubice.
