F. UDRŽAL A PARDUBICKO

Dne 1. února 1929 tak Udržal převzal předsednictví personálně nezměněné ministerské rady po Švehlově odchodu. Současně zůstal až do podzimu téhož roku (16. září 1929) ministrem národní obrany.36

Po nově vypsaných volbách v roce 1929 se Udržalovi podařilo sestavit novou vládu (dopis se směrnicemi, jak při sestavování vlády postupovat, mu osobně 16. října 1929 poslal prezident Masaryk), která však od počátku trpěla tím, že byla sestavena bez předem důkladně projednaného pracovního programu (i proto byla „…událostmi často spíše vláčena, těžká doba ji zastihla nepřipravenou, politické strany se jen namáhavě dohadovaly…“). Nová Udržalova vláda tzv. velké koalice (dle dohody z Lán z 24. listopadu 1929) byla nakonec jmenována 7. prosince 1929.37

Zasedání výkonného výboru agrární strany v lednu roku 1932 rozhodlo na základě Švehlova doporučení, že „…zatím vláda ještě nějaký čas potrvá, ale okolo velikonoc Udržal ustoupí Malypetrovi a Staněk se stane předsedou sněmovny…“.

Na zasedání vlády 19. října 1932 Udržal ohlásil svou demisi a tu se rozhodla (v souladu se zákonem) podat celá vláda. Prezident demisi přijal a sestavením nové vlády pověřil Malypetra. Agrární strana poté rozhodla o Udržalově kandidatuře do Senátu, a nikoli do Poslanecké sněmovny („…odstavila ho do Senátu…“).38

Hubert Ripka kdysi konstatoval, že „…Udržal nikdy ve své mocenské pozici nezpychl, nezneužíval jí k vlastnímu obohacování. Měl prudký odpor ke korupci,…byl opravdový demokrat…Nikoho nesoudil podle jeho příslušnosti politické nebo jeho vyznání náboženského…“. V přeceňování stranických legitimací viděl nebezpečí pro opravdovou demokracii. V jedné své parlamentní řeči mimo jiné prohlásil: „…Žádné ozdravění nenastane…dokud nebudou národ a stát ceněny výše než stranické legitimace…“.39

Mezi Udržalem a Masarykem byl věkový rozdíl šestnáct let. S prezidentem Masarykem pojilo Františka Udržala přátelství a vzájemná důvěra. Masaryk měl na Udržala velký vliv a v době, kdy zastával Udržal post předsedy vlády, s prezidentem mnoho záležitostí konzultoval a zpravidla dal na Masarykův názor. Byl proto také mnohými kritizován za to, že je pouhým „…vykonavatelem Masarykovy vůle bez ohledu na stranické zájmy a stranická usnesení…“.

Masaryk také Udržala několikrát navštívil nejenom v centru jeho rodného kraje v Pardubicích, ale také přímo v rodné obci v Dolní Rovni.

Prezident Masaryk navštívil v osvobozené republice Udržalovu Roveň několikrát. Při své návštěvě Pardubicka v září 1922 navštívil 24. září 1922 také Dolní Roveň v doprovodu ministra národní obrany Františka Udržala na své cestě po východních Čechách. Podruhé navštívil Dolní Roveň při své další návštěvě Pardubicka v květnu 1929 při své další návštěvě východních Čech. Naposledy přijel prezident do Rovně 22. července 1930 na svatbu Udržalovy dcery Marie, které byla prezidentova dcera Dr. Alice Masaryková za svědka. Udržal se tak stal jedním z mála šťastlivců, které prezident hned několikrát navštívil a dokonce i přespal a zároveň i poctil svou osobní návštěvou v den rodinné svatby.40

Masaryk dokonce ve svých dopisech Udržalovi uvažoval o jeho možné kandidatuře na prezidenta po svém odchodu, Udržal to však odmítl.41 Prezident si Udržalových zkušeností i jeho rozvážnosti a slušného postupu v každém jednání velmi vážil. Projevoval mu svou důvěru a znásobil své osobní styky s ním jako s žádným jiným předsedou vlády, Švehlu nevyjímaje. Tak se u předsedy vlády Udržala stal, na rozdíl od předchozích ministerských předsedů, společný oběd s hlavou státu jednou týdně pravidlem. Sám Masaryk Udržala charakterizoval slovy: „…Má opatrnost sedláka a čestnost důstojníka vojáka…“. V soukromém rozhovoru na zámku v Lánech v roce 1931 zase Masaryk pronesl: „…Všechny strany mají špínu na sobě…korupci dělat, anebo k ní mlčet, to je stejné. Ještě štěstí, že máme toho Udržala…“. Udržal měl také na Hradě vlivného zastánce – Alici Masarykovou, jejíž sekretářkou byla Udržalova dcera Marie.

Ve svých soukromých poznámkách z let 1931-1933 Udržal líčí své názory na tehdejší světové dění: „…Největší zklamání po světové válce, sen o věčném míru končí. Německo bylo v 1918 jen odraženo, ne poraženo a nebojí se války, stejně tak Japonsko…Překvapení ve válce změní mezinárodní smlouvy v roztrhané hadry…Pamatujme, že…v těžkých dobách není…žádného mezinárodního práva a že jen vlastní silou můžeme zachránit…národní a státní samostatnost…“.

F. Udržal a Dolní Roveň

Udržal i po své demisi na funkci ministerského předsedy udržoval osobní vztah s prezidentem, který přijímal jeho návštěvy ještě i po své abdikaci. Poslední černou kávu spolu vypili v Lánech ještě 13. července 1937.

Ani jako poslanec či ministr ba ani jako předseda vlády Udržal nikdy nezapomínal na svůj rodný kraj. Výstižně jeho činnost v tomto směru ohodnotil sám pan prezident Masaryk, když řekl, že „…Udržal má svůj kraj účinně rád…“. Citát z obecní dolnoroveňské kroniky pak mluví rovněž za vše: „…Zvláště rod Udržalů zapsal se po této stránce zlatým písmem do dějin Rovně. Z nich pak František Udržal…má zásluhy největší…“.42

Silnice byla v obci Dolní Roveň z větší části vydlážděna žulovými kostkami v roce 1929, přičemž 90% všech nákladů krylo Ministerstvo veřejných prací a 10% nákladů, které měla krýt sama obec, jí bylo nakonec prominuto po intervencích a zásluhou ministerského předsedy Udržala, z jehož iniciativy také k vydláždění v obci došlo.43

Dolnoroveňské obecní zastupitelstvo se 24. června 1929 usneslo požádat ministerského předsedu Františka Udržala, aby dal vypracovat v technické kanceláři Ministerstva národní obrany plány na výstavbu nového obecního domu v Dolní Rovni, ve kterém by sídlily nejenom obecní instituce, ale i ostatní veřejné úřady jako pošta a četnická stanice. Udržal tak učinil a pomohl také později zástupcům své rodné obce v Praze při jednáních s představiteli ministerstev vnitra a pošt o stavbě a financování nového obecního domu v Dolní Rovni.

Dne 27. května 1930 jmenovala Selská jízda okresu holického ministerského předsedu Udržala svým čestným starostou, diplom o čestném starostenství mu představitelé Selské jízdy předali oficiálně 8. července 1931 při sjezdu Selských jízd v Dolní Rovni. Této slavnosti se účastnily Selské jízdy okresů kolínského (32 jezdci), přeloučského (10 jezdců), ústeckoorlického (8 jezdců), vysokomýtského (24 jezdci), litomyšlského (30 jezdců), chrudimského (30 jezdců), pardubického (15 jezdců) a holického (24 jezdci). Jezdeckou soutěž o cenu ministerského předsedy Udržala (putovní palcát) vyhrála Selská jízda kolínská.

Díky ministerskému předsedovi Udržalovi a jeho dceři Marii (provdané Žďárské, Marie byla osobní sekretářkou předsedkyně Československého červeného kříže Alice Masarykové) získala Dolní Roveň roku 1931 od mnohých ministerstev a Československého červeného kříže značnou finanční částku na stavbu nové budovy pro měšťanskou školu, ve které měl být také dětský útulek ČSČK. Celkem se jednalo o částku 1.800.000,- Kč (z toho ČSČK věnoval 550.000,- Kč, některá ministerstva 300.000,- Kč a sám ministerský předseda Udržal věnoval 50.000,- Kč).44

V roce 1931 započala v Dolní Rovni stavba sokolovny. Starosta dolnoroveňské sokolské jednoty ministerský předseda František Udržal zaopatřil pro tento účel částku 840.000,- Kč a stavbě tak už nic nestálo v cestě. Budovu projektoval arch. Krásný. S bouráním starých budov na místě budoucí sokolovny bylo započato v únoru 1931 a dokončeno bylo téhož roku v květnu, materiál získaný bouráním byl prodán za 40.638,- Kč, celkově činily náklady na práci 13.138,- Kč, členové Sokola však většinu prací vykonali zdarma. Stavba byla již na jaře 1932 úspěšně dokončena. V témže roce byla v Dolní Rovni dokončena i stavba statku odborné hospodářské školy.45

Výstava tělesné výchovy a sportu pořádaná v Pardubicích v roce 1931 v něm našla svého nejlepšího podporovatele. Ministerský předseda Udržal byl členem čestného předsednictva výstavy společně s dalšími členy vlády, nad celou akcí převzal patronát prezident Masaryk. Udržal byl rovněž přítomen slavnostnímu zahájení výstavy dne 31. května 1931 společně s prezidentem Masarykem, dalšími členy vlády a starostou Pardubic Vojtěchem Znojemským. Přítomni byli též mnozí poslanci, vyslanci a univerzitní profesoři. Na výstavě se podařilo prezentovat většinu v té době známých sportů. Celkově výstava přispěla k velké popularizaci sportu, kterému sám Udržal (přirozeně i jako starosta dolnoroveňské sokolské jednoty) přikládal veliký význam, stejně jako jej přikládal i vzdělání. Samotným Pardubicím přinesla tato velkolepá výstava zviditelnění a propagaci jako „…města sportu…“, a zároveň i jeho zkulturnění zbudováním parku a sportovního centra. V neposlední řadě posloužila i ke snížení nezaměstnanosti pardubického regionu v době hospodářské krize.46

V roce 1931 byla v Dolní Rovni založena místní skupina Československého červeného kříže. Již 26. června 1932 byl položen základní kámen ke stavbě dětského útulku při místní pobočce ČSČK, stalo se tak současně s položením základního kamene k novostavbě měšťanské školy. Této akce se zúčastnil také ministerský předseda František Udržal s chotí, předsedkyně Československého červeného kříže Dr. Alice Masaryková zaslala pozdravný telegram. Do základů školní budovy byla vložena věnovací listina, kterou podepsal prezident T. G. Masaryk a také jeho dcera předsedkyně ČSČK Alice Masaryková. V textu darovací listiny se mimo jiné píše: „…měšťanská škola byla v Dolní Rovni zřízena již v roce 1919…a o její založení se nemálo zasloužil místní rodák František Udržal,…který vždy propagoval požadavek řádného vzdělání na venkově…“. Zdejší měšťanská škola byla otevřena 8. dubna 1920 a od svého vzniku po dobu více než dvanácti let pobývala v budově školy obecné. Obě školy tak měly nedostatek prostor. Stavba nové školní budovy měšťanské školy byla nakonec „…chytře a výhodně spojena se stavbou dětského útulku pro ČSČK…“, přičemž na „…vhodnost a potřebnost jeho postavení v Dolní Rovni upozornila předsedkyni ČSČK Alici Masarykovou Marie Žďárská (dcera F. Udržala)…“. Útulek zahrnoval jesle pro nejmenší od šesti měsíců a mateřskou školku od tří let. Děti zde mohly zůstávat od 7,00 hodin ráno do 18,00 hodin večer pod dohledem školené pěstounky, jednou týdně byla v útulku bezplatně provozována lékařská poradna Dr. Koláře pro matky. Denní poplatek v útulku za dítě činil 1,- Kč. Útulek spravoval ČSČK.47

Na jaře roku 1932 získala odborná hospodářská škola v Dolní Rovni od obce školní statek k užívání, již dříve však (v roce 1930) získala tato škola od Státního pozemkového úřadu v Praze do nájmu na 99 let rozsáhlé pozemky: role, zahrady i stavební plochy. Na těchto darech hospodářské škole měl jistě nemalý podíl i předseda vlády a místní rodák František Udržal. Mnohé z těchto pozemků připadly přímo do vlastnictví školy.

Ve dnech 19. – 28. června 1932 byl v obci Dolní Roveň pořádán Ústředním svazem agrárních akademiků v Praze, v němž se Udržal aktivně angažoval, „Agrární akademický seminář“. Jeho ústředním tématem byly „podmínky demokracie a její důsledky pro život kulturní, hospodářský a politický“. Seminář se konal v budově hospodářské školy, kde byli také agrární akademici ubytováni. Účastnili se ho v počtu čtyřiceti osob. Slavnostního zahájení se 19. června zúčastnil i ministerský předseda František Udržal s rodinou i jeho bratr Václav s rodinou. Na semináři přednášel mimo jiné i ministr Milan Hodža či poslanec Ing. Žilka. V rámci tohoto semináře prováděli akademici v Dolní Rovni sociologický průzkum (např. Dr. Hertl či Dr. Kuttnar), místním občanům byly např. rozdány obsáhlé dotazníky k anonymnímu vyplnění. Na základě takto i jinými způsoby získaných informací a materiálů napsal později Dr. Karel Galla za asistence a pomoci roveňského rodáka B. Jelínka sociologickou studii o Dolní Rovni, která vyšla knižně (až v roce 1939, tedy po smrti F. Udržala) pod názvem: „Dolní Roveň. Sociologický obraz české vesnice“.

V roce 1932 (20. září) také započala stavba obecního domu v Dolní Rovni pod vedením arch. Řepy. Obec Dolní Roveň v roce 1932 vysázela podél příjezdových silnic ovocné stromy, a to i na návsi. Ministerský předseda František Udržal na akci přispěl podporou 3.600,- Kč, zemědělská rada dala 2.000,- Kč.

Roku 1932 byla také dokončena stavba sokolovny, která byla 17. července 1932 slavnostně otevřena. Byl připraven bohatý kulturní program, oficiálního otevření se účastnily tisíce lidí, stovky cvičenců a cvičenkyň, novým sálem sokolovny se rozezněl hlas předsedy vlády Udržala, který si připravil slavnostní projev. Akce se zúčastnila i Olga Revilliodová – Masaryková s rodinou.

Dne 17. srpna 1933 uspořádalo župní sdružení republikánského dorostu na Pardubicku cyklistické štafety. Skupiny závodníků vyjely již brzy ráno za deště a chladna ze čtyř míst najednou: z Řečan nad Labem, z Rokytnice v Orlických horách, z Bystré u Poličky a z Hlinska. Všechny se nakonec úspěšně sjely kolem 10,00 hodiny ranní na statku čp. 113 v Dolní Rovni u bývalého ministerského předsedy a stávajícího poslance Františka Udržala. Štafet se účastnilo na čtyři sta jezdců (chlapců i děvčat). Každá štafeta odevzdala poslanci Udržalovi kovové pouzdro s pozdravnými přípisy jednotlivých okresních sdružení Republikánského dorostu. S posledním jezdcem se k Udržalovi domů dostavilo předsednictvo župy.

Kolaudace novostavby obecního domu se uskutečnila 27. září 1933 a nebyly shledány žádné závady. Slavnostní otevření nového obecního domu bylo spojeno se odhalením pamětní desky na počest občanům obce padlým ve světové válce, která byla a doposud je umístěna na přední stěně obecního domu. Na této velké kovové desce jsou sepsána jména všech občanů Dolní Rovně, kteří padli ve světové válce. Slavnostní odhalení desky se konalo 28. října 1933 za účasti příbuzných všech třiačtyřiceti padlých vojínů. Událost se stala slavností pro celou obec, s projevem zde mimo jiné vystoupil i poslanec F. Udržal.

V roce 1933 byla dokončena stavba nové budovy měšťanské školy v Dolní Rovni. Její kolaudace se konala 28. srpna 1933, slavnostní otevření pak 3. září. Škola dostala jméno „Masarykova měšťanská škola v Rovni“. Zásluhy na založení a postavení školy měli zejména „…poslanec František Udržal a také předsedkyně ČSČK Alice Masaryková…“, kteří zejména byli za své úsilí a podporu oceněni v projevech vystoupivších představitelů. Poté měl svůj projev i poslanec Udržal: „…nejlepším prostředkem…je vzdělání a vědění…I venkov má právo na spravedlivý podíl na vzdělání…Neblahé budoucnosti je třeba čeliti školou. Nechť učitelé především vychovávají jednotlivce tak, aby prospěch celku stavěli výše než prospěch osobní…“. Poté byla slavnostně vztyčena státní vlajka, zazněla státní hymna a následovala prohlídka nové školní budovy. Pozdravný telegram byl účastníky slavnosti zaslán prezidentu Masarykovi, předsedkyni ČSČK Alici Masarykové i ministru školství Dérerovi. „…Pan ministerský předseda Udržal má o zřízení a postavení školy velikou zásluhu, poněvadž se mu podařilo přesvědčiti občanstvo, že…nejhorším škůdcem všeho rozkvětu je zaostalost…“, píše o Udržalových zásluhách v této záležitosti obecní kronika. K měšťanské škole byl připojen dětský útulek zřízený z Udržalova platu ministra národní obrany. Útulek byl dán do správy Československého červeného kříže.48

Dalším školním zařízením v Dolní Rovni byla hospodářská škola, o jejíž založení v obci se „…František Udržal i Dolní Roveň snažili již deset let před světovou válkou…“, zřízena však byla až po válce, a to z počátku pouze zimní hospodářská škola pro chlapce, pro celoroční školu bylo zapotřebí zřídit školní statek. Vybudování školního statku stálo 2.500.000,- Kč (z toho stát a země uhradily 1/3 nákladů, obec sama hradila zbytek nákladů a věnovala pro školu pozemek). Škola byla otevřena v roce 1923 zimním kurzem pro chlapce, rok poté byl otevřen i kurz pro dívky. Při škole byl zřízen i internát pro přespolní žáky. Budova však svými kapacitami brzy nedostačovala oběma školním kurzům zároveň, a proto byla pro hospodyňskou školu a pro dívčí internát postavena nová školní budova. V budově hospodářské školy byly kromě učeben i laboratoře (pokusnicko-chemická a fyzikální kreslírna), kde se konaly i přednášky a výstavy ovoce a zemědělských plodin. V budově bylo dvaatřicet místností (učeben a kabinetů), působili zde tři profesoři a tři profesorky.49

Obec Dolní Roveň tak měla ve 30. letech 20. století už čtyři školy: obecnou, měšťanskou, hospodářskou (pro chlapce) a hospodyňskou (pro dívky). Měšťanská škola byla otevřena v roce 1920 a o dvanáct let později (v roce 1932) byla přemístěna z budovy obecné školy v Horní Rovni do nově postavené budovy v Dolní Rovni (její celkové rozpočtové náklady činily 2.000.000,- Kč). V této školní budově byly kromě tříd a tělocvičny také speciální dílny: kreslírna, modelárna, dílna ručních prací pro chlapce a fyzikální sál spojený s kabinetem vybaveným fyzikálními přístroji, pomůckami, chemikáliemi, mineralogickými, botanickými a zoologickými sbírkami. Při tělocvičně byly zřízeny umývárny se sprchami, v přízemí také šatny a jídelna.50

V Dolní Rovni byly v letech 1918-1938 tři hlavní politické směry: agrární (republikánský), sociálně-demokratický a lidový. Místní organizace agrární strany byla v obci založena již v roce 1907, místní organizace křesťansko-sociální (později lidové) strany již v roce 1906, strany sociálně demokratické však nejdříve, a to v roce 1904. Protože měla Dolní Roveň ve 30. letech 20. století 56,4% zemědělců, byli zde logicky nejsilnější stranou agrárníci, zatímco 23,6% obyvatel hlásících se v obci k průmyslově-dělnické třídě volilo převážně sociální demokracii, méně pak lidovce.51

Poznámky:

35 Udržala však čekaly velké rozpory ve vlastní straně, které později přispěly k jeho odchodu z této funkce. Masaryk o Udržalovi ve svém dopise Benešovi píše: „…říká, že není zdráv; je to pravda (Udržal trpěl silnou cukrovkou), ale začínám se spřátelovat s myšlenkou jmenovat jeho. Byl by také min. obrany…“. Blíže též viz Klimek, A.: Boj o Hrad, 2. díl – Kdo po Masarykovi (1926-1935). Praha 1998, s. 151, 173, 178, 180-181. Všeobecný předpoklad byl, že se Švehla uzdraví a vrátí (nestalo se tak). Mnozí agrárníci považovali Udržala za „…provizorního ministerského předsedu…“. Klimek soudí, že „…z vedoucích osobností agrární strany byl (Udržal) Masarykovi nejoddanější…“.

36 Hned 2. února si nového předsedu vlády pozval k sobě prezident Masaryk a rozebírali spolu pozici a úkoly nové vlády. Blíže viz Ministr Fr. Udržal předsedou vlády, Východočeský republikán, roč. XI, 8. února 1929, č. 6, s. 1. Předsedou vlády byl Udržal až do 29. října 1932 v těchto vládách: desátá vláda ČSR (01. 02. 1929 - 07. 12. 1929) a jedenáctá vláda ČSR (07. 12. 1929 - 29. 10. 1932). Blíže viz Kotyk, J.: František Udržal, Zprávy Klubu přátel Pardubicka, roč. XXVI, s. 135-136. Blíže též viz Dostál, V.: cit. dílo, s. 105-106. Dále viz Klimek, A.: Boj o Hrad, 2. díl – Kdo po Masarykovi (1926-1935). Praha 1998, s. 180-181, 213, 560 a 561. Blíže též viz Pamětní kniha obce Dolní Rovně založená r. 1931, I. část, s. 76, SOkA Pardubice, fond OÚ Dolní Roveň. Dále viz Měšťanská a koedukační škola v Rovni. Školní kronika. Roveň 1920, 162-163, SOkA Pardubice, fond Měšťanská škola Dolní Roveň. Plat ministra národní obrany z tohoto období nechal Udržal převádět na zvláštní účet, který byl později použit pro zbudování dětského útulku v Dolní Rovni. Blíže viz Morávková – Udržalová, L.: cit. dílo, s. 152.

37 Dne 24. listopadu 1929 na společném obědě v Lánech se prezident, Udržal a Beneš dohodli vytvořit co nejširší koalici zahrnující strany občanské i socialistické, československé strany jazykově české, slovenské i německé. Blíže viz Klimek, A.: Boj o Hrad, 2. díl – Kdo po Masarykovi (1926-1935). Praha 1998, s. 230-231, 235, 239-240. Blíže též viz Gašparíková – Horáková, A.: cit. dílo, s. 38. Vlekoucí se sestavování nové vlády komplikoval mimo jiné i boj „protihradních“ (v čele se Staňkem) a „prohradních“ (v čele s Udržalem) sil uvnitř agrární strany. Blíže též viz Zeman, Z.: Edvard Beneš. Praha 2000, s. 106. Dále viz Smetanová, J.: cit. dílo, s. 120. Sestavování vlády trvalo celých šest týdnů. Blíže viz Dostál, V.: cit dílo, s. 127-128.

38 „…Byl by mohl dlouho vládnouti v době klidné, do níž se hodí všemi svými vlastnostmi…“, napsal o Udržalově premiérství F. Peroutka. Blíže viz Rokoský, J.: František Udržal. Sedlák ve službách státu. In: Osobnost v politické straně, Olomouc 2000, s. 257. Blíže též viz Klimek, A.: Boj o Hrad, 2. díl – Kdo po Masarykovi (1926-1935). Praha 1998, s. 324. Prezident Masaryk Udržalova odchodu z funkce premiéra litoval a „…s uprímnou sympatiou na Udržala spomínal…“. Dokonce ještě tajně doufal v jeho návrat a v to, že „…Malypetr drží místo Udržalovi…“. Blíže viz Gašparíková – Horáková, A.: cit. dílo, s. 172-173, 243. Senát byl od 30. let pokládán v československé parlamentní praxi za „kariérní hřbitov“. Blíže viz Smetanová, J.: cit. dílo, s. 135.

39 Blíže viz Kotyk, J.: František Udržal, Zprávy Klubu přátel Pardubicka, roč. XXVI, s. 136. „…Na nikom, kdo od něho něco žádal, nechtěl politické legitimace. Patří a patřil všem, kdož se ho dožadují. Udržal je ryzím českým demokratem a zachoval si svůj čistý charakter…“, tak hodnotil Udržala starosta Pardubic Fr. Vácha. Blíže viz Vácha, F.: Z mých styků s posl. – ministrem a předsedou vlády Udržalem, Východočeský republikán, roč. XVIII, č. 1, 3. ledna 1936, s. 28. Blíže též viz Morávková – Udržalová, L.: cit. dílo, s. 174.

40 V letech 1929-1932 byla Udržalova dcera Marie Udržalová osobní sekretářkou prezidentovy dcery Alice Masarykové. Blíže viz Morávková – Udržalová, L.: cit. dílo, s. 172. Blíže též viz Pamětní kniha obce Dolní Rovně založená r. 1931, I. část, s. 34, 134-138, SOkA Pardubice, fond OÚ Dolní Roveň. Viz též Smetanová, J.: cit. dílo, s. 41. Hosty na svatbě Marie Udržalové v Dolní Rovni byli prezident T. G. Masaryk, jeho dcera Alice Masaryková a další hosté. V neděli 1. července 1928 navštívila obec Dolní Roveň Alice Masaryková, předsedkyně Československého červeného kříže. Navštívila rovněž rodinu ministra národní obrany Františka Udržala. Dne 30. května 1931 prezident Masaryk zahájil Výstavu tělesné kultury a sportu v Pardubicích. Blíže viz Potěšil, F. K.: Návštěvy prezidenta Osvoboditele v kraji Pernštýnův, Krajem Pernštýnův, roč. XVIII, Pardubice 1937-1938, s. 21. Dále viz Měšťanská a koedukační škola v Rovni. Školní kronika. Roveň 1920, s. 163, SOkA Pardubice, fond Měšťanská škola Dolní Roveň.

41 Blíže viz Morávková – Udržalová, L.: cit. dílo, s. 175-176. Blíže též viz Masarykův dopis adresovaný zřejmě Čapkovi z 27. dubna 1929 z Lán: „…můj problém prakticky teď zní, kdo bude II. prezidentem?…v agrární straně i jinde se ukazuje na Udržala; třeba, ale v těsné součinnosti s Benešem a po něm Beneš…“. Blíže viz Pecháček, J.: cit. dílo, s. 56 a 68.

42 Blíže viz Pamětní kniha obce Dolní Rovně zal. r. 1923, s. 230, 232, 238, 282, SOkA Pardubice, fond OÚ Dolní Roveň.

43 Obecní zastupitelstvo Dolní Rovně dne 28. března 1929 rozhodlo poměrem hlasů 10:7, že obec „…žádost o vydláždění silnice podávat nebude…“. Po zakročení ministerského předsedy F. Udržala však novým usnesením ze 4. dubna 1929 „…obec o výdlažbu požádala s tím, že část nákladů sama pokryje…“. Blíže viz Pamětní kniha obce Dolní Rovně založená r. 1931, I. část, s. 50-51, 94-95, SOkA Pardubice, fond OÚ Dolní Roveň. Byly tak v obci žulovými kostkami vydlážděny silnice i chodníky, intervence v záležitostech finančních dotací na příslušných ministerstvech  zajišťoval opět dolnoroveňský rodák a toho času ministerský předseda František Udržal.

44 Marie Žďárská (roz. Udržalová – dcera min. předsedy Františka Udržala) a předsedkyně Československého červeného kříže prezidentova dcera Dr. Alice Masaryková se společně zasloužily o ustavení pobočky ČSČK v Dolní Rovni a o zřízení dětského útulku při měšťanské škole pod jeho patronací (na hlídání dětí, o které se pro momentální zaneprázdněnost rodičů nemá kdo postarat). Blíže viz Pamětní kniha obce Dolní Rovně založená r. 1931, I. část, s. 162, SOkA Pardubice, fond OÚ Dolní Roveň.

45 Blíže též viz Galla, K.: cit dílo, s. 250-251 a 349. Blíže též viz Pamětní kniha Obecné školy pětitřídní v Rovni. Roveň 1899, s. 124-125, SOkA Pardubice, fond Obecná škola Dolní Roveň.

46 Blíže též viz Oficiální katalog – Výstava tělesné kultury a sportu Republiky československé v Pardubicích 31. 05. 1931 – 04. 10. 1931. Pardubice 1931, s. 2. Dále viz Otevření pardubické výstavy, Východočeský republikán, roč. XIII, č. 23, 3. června 1931, s. 1. Dále viz Koutský, O.: Výstava tělesné výchovy a sportu 1931 a Pardubice 30. let, Zprávy Klubu přátel Pardubicka, roč. XXIX, s. 246-250. Jednou z dalších věcí, kterou Udržal pro podporu Pardubic coby města sportu učinil bylo, že jako předseda československé vlády podporoval závod Zlatá přilba Československa, stal se jeho prvním a dlouholetým protektorem a poskytoval mu podporu. Díky tomu došlo k velkorysé úpravě závodiště a položení všech základů pro rozvoj tohoto závodu, který svou slávou překročil daleko hranice Republiky československé. Blíže viz Kaufmann, L.: První a dlouholetý protektor Zlaté přilby Československa, sen. F. Udržal přihlíží jako předseda československé vlády závodu, Východočeský republikán, roč. XVIII, 3. ledna 1936, s. 22.

47 Budova školy měla původní rozpočet 1.386.861,09 Kč a dětský útulek 537.669,29 Kč, nutné však bylo započtení i dalších nákladů, např. na ústřední topení atp. Stavba byla zahájena 23. května 1932, ministerský předseda Udržal osobně poklepal na základní kámen budovy. Poté následovaly projevy dalších účastníků slavnostního zahájení stavby, zejména školských činitelů. Blíže viz Pamětní kniha obce Dolní Rovně založená r. 1931, I. část.s. 247-250, 329, SOkA Pardubice, fond OÚ Dolní Roveň.

48 Pro děti zde byla velká místnost, kde si mohly hrát pod dozorem opatrovnic, které v útulku bydlely. Kromě herny zde byla také umývárna, šatna, jídelna a kuchyně, pokrmy se pro děti připravovaly zdarma. Pobyt v útulku byl bezplatný, výlohy na jeho vydržování se hradily ze sbírek a z obecních peněz.

49 Viz 39. schůze vlády ze dne 3. listopadu 1927 (16:15-19:30) viz Machatková, R. – Milotová, J.: Katalog a rejstříky k protokolům schůzí vlád z fondu Předsednictvo ministerské rady, 9. československá vláda (3. Švehlova) 12. říjen 1926 – 1. únor 1929. Praha 1995, s. 103. Blíže též viz Měšťanská a koedukační škola v Rovni. Školní kronika. Roveň 1920, s. 79, SOkA Pardubice, fond Měšťanská škola Dolní Roveň. Dále viz Galla, K.: cit. dílo, s. 242, 245-246.

50 Blíže viz Galla, K.: cit. dílo, s. 241-242.

51 Tyto tři politické strany získaly ve všech volbách konaných v obci dohromady nejvíce voličů – v letech 1920-1935 zhruba 80 a více % hlasů. Dolní Roveň také od roku 1900 spravovaly svou drtivou většinou v obecním zastupitelstvu. Při parlamentních volbách konaných v roce 1935 byla v Dolní Rovni vůbec největší volební účast – 97%. Agrární strana získala v samotné Dolní Rovni v následujících parlamentních volbách tento počet hlasů: roku 1920 do PS 49,3%, 40% do Senátu, roku 1925 45,2% do PS, 44% do S, roku 1929 48,9% do PS, 46% do S, v roce 1935 pak ztratila 14 hlasů do PS a získala o 44 hlasů více do Senátu ve srovnání s volbami předcházejícími. Blíže viz Galla, K.: cit. dílo, s. 255-262, 276-277.