Přes střechu Evropy
Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Velikonoce v Polabí
Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archeologický průzkum v Pardubičkách
Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů
Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.
typ akce: Výlety do historie
Nálety na Pardubice
Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
PARDUBICKÁ NÁDRAŽÍ
Letos uplynulo 45 roků od doby, kdy 1. května 1958 vyjel z nového nádraží slavnostně vyzdobený rychlík do Bratislavy a tím byla také předána k svému účelu nová nádražní budova. Je to již postupně třetí nádražní objekt od roku 1845. Každý má svůj vlastní osud. Připomeňme si v této souvislosti jejich historii.1) PRVNÍ PARDUBICKÉ NÁDRAŽÍ
Rok 1845 – 1859
První pardubické nádraží č. p. 192 Zelené předměstí stálo od roku 1845 o něco dále k východu než bylo nádraží, kterému dnes říkáme staré. Uprostřed nádraží vpravo byla umístěna jednopatrová cihelná přijímací budova dlouhá 42 m. V přízemí byly kanceláře, železniční a poštovní výpravna, byt, dvorana s pokladnou, v patře pak 3 byty. Z přijímací budovy vedla krytá přízemní spojovací budova se dvěma čekárnami a příslušenstvím do kryté osobní dvorany pro dvě koleje.
Vlevo dráhy, naproti přijímací budově, byla postavena výtopna s dílnami, dlouhá 55m, jednopatrová se třemi přízemními přístavky, vedle dílny byla dvorana s parním strojem, pohánějícím čerpadlo, kterým se čerpala voda ze sklepní studny do dvou nádrží v prvním patře, ze kterých se rozváděla potrubím k vodním jeřábům v nádraží.
První slavnostně vyzdobený vlak přijel do Pardubic 20. 8. 1845 v 11, 30 hod.
2) DRUHÉ PARDUBICKÉ NÁDRAŽÍ
Rok 1859 – 1958
Po dohotovení trati na Liberec (1858) bylo roku 1859 postaveno dále k západu nové nádraží čp. 217, Zelené předměstí. Původní nádraží bylo odstraněno. Jen hlavní budova při silnici byla zachována.
Druhé nádraží bylo dáno do provozu dne 15. dubna 1859.
V letech 1904 – 1906 bylo rozšířeno dle projektu pražského architekta V. Nekvasila. Byla zejména přestavěna část, kde byly čekárny a restaurace. Na opačné straně byly upraveny místnosti pro poštovní úřad.
Nástupiště byla zakryta prostornou ocelovou halou.
Za druhé světové války bylo nádraží při náletu dne 24. srpna 1944 těžce poškozeno. Bylo nutno snést první poschodí hlavní budovy a odstranit skleněnou halu nad kolejištěm.
V současné době se v opravené budově nacházejí – Správa dopravní cesty, Středisko informační techniky, Depo kolejových vozidel a lékař.
Během druhé světové války byly na Pardubice provedeny tři nálety. Zejména druhý nálet významně poškodil tento objekt.
2. nálet
Dne 24. srpna 1944 byly zasaženy a porušeny také dílny. Oprava byla provedena ještě v roce 1944, avšak již v roce 1945 byly dílny opět opraveny a rozšířeny.
Po uvedeném náletu byla zasažena také stanice a zapálen blízký cukrovar, který úplně vyhořel. Byla zasažena také výpravní budova ve střední části, kde byly umístěny zavazadlové prostory, vestibul, čekárna, kanceláře a byty. Byla pobořena i hala nad osobním kolejištěm. Ještě v roce 1944 byl zbytek haly snesen. Pardubice byly zbaveny tak posledního charakteristického znaku, který ještě připomínal původní výstavbu nádraží.
Vzhledem k připravované přestavbě stanice, byly pobořené části budovy opraveny jen v nejnutnějším rozsahu. Dvoupatrová budova byla opravena již jen s jedním patrem. Pro zlepšení provozu byl odchod cestujících oddělen od příchodu.
V září 1944 byla střední část budovy ještě provizorně opravena, při čemž byl také pozměněn půdorys budovy.
3. nálet
Dne 28. prosince 1944 poškodil pražské zhlaví stanice a dokonal zkázu cukrovaru. V lednu 1945 byly však již provedeny jen nejnutnější rekonstrukční práce k zachování normálního provozu. S rekonstrukcí pražského a rosického zhlaví stanice byly položeny výtažné koleje ku Praze a do Rosic n. L.
3) DRUHÉ PARDUBICKÉ NÁDRAŽÍ
1995
V této době se v tomto objektu bývalého nádraží nacházely:
Správa dopravních cest, Středisko informační techniky, Depo kolejových vozidel, lékař.
4) TŘETÍ PARDUBICKÉ NÁDRAŽÍ
Od roku 1958
Nové nádraží postaveno na konci padesátých let.
Dne 1. května 1958 ve 14 hod. vyjel z nového nádraží první vlak, rychlík slavnostně vyzdobený, jel do Bratislavy.
Autory projektu byli arch. J. Danda, ing. K. Řepka a ing. Kalvoda.
Mozaiku vytvořil ak. malíř R. Landr.
Nádraží je postaveno na ploše 1800 m2, šířka haly je 25 m, výška 11m.
Nádraží stojí na troskách bývalého vybombardovaného cukrovaru.
Pardubické nádraží je jedno z nejkrásnějších v naší republice.
3. nádraží – výstavba
V roce 1946 u příležitosti slavnostní jízdy na oslavu 100 let trvání dráhy olomoucko-pražské (21. 8. 1946), podali zástupci města petici náměstkovi MD se žádostí o zahájení přestavby stanice. Krátce potom navštívila městská deputace z Pardubic ředitele drah v Praze a nabídla pozemek po vyhořelém cukrovaru pro stavbu nové přijímací stanice.
Koncem roku 1946 vypsalo MD soutěž na řešení nové přijímací budovy.
V roce 1947 dalo město odstranit trosky a zbytky z cukrovaru. Řepné splavy byly zasypány a byla zahájena stavba volných skládek. Pro celou jejich plochu bylo vybudováno odvodnění. Hlavní jeho větve byly připojeny na městskou kanalizaci.
Koncem roku 1947 byla zahájena stavba výpravní budovy. Jde převážně o rovinaté území. Geologický průzkum pro v. b. byl zajištěn pomocí otevřených kopaných sond. Hladina spodní vody byla zjištěna ve 4 metrech, což omezuje zakládání. Proto podjezd Chrudimské ulice na choceňském zhlaví byl založen v betonové vaně.
V roce 1948 byla zbourána pekárna – východ. část, přistavěná k hospodářskému družstvu na pražském zhlaví.
V roce 1950 byla rozestavěna celá výpravní budova – II. etapa s halou, III. etapa s hotelem.
V roce 1952 byly zahájeny kanalizační práce pro odvodnění výpravní budovy a celé staniční pláně.