Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

KAPITOLY Z DĚJIN ČESKÉHO FAŠISMU V PARDUBICÍCH 15. část

obrázek k článku Pardubice byly stále ?Mekkou českého fašismu?, o čemž svědčí návštěva R. Gajdy ve městě 9. ? 10. září. Přijel vlakem 9. září 1932, navštívil MUDr. Jaromíra Kučeru, u nějž se jako obvykle ubytoval (Smilova ul. čp. 307), večer se pak zúčastnil jednání Krajské fašistické rady v hotelu Palace a 10. 9. zase odcestoval do Prahy. 14)

NOF chtěla uspořádat na sv. Václava  - tj. 28. září  - v Pardubicích veřejnou manifestaci, jež však nebyla povolena. V čísle 48 Českých směrů z 24. září vyzval V. Vážný, aby se členové NOF podrobili úřednímu zákazu a zahájili soustavnou agitaci za získávání nových členů. 15) Poslední veřejnou manifestací NOF na Pardubicku byla oslava bitvy u Zborova 24. 7. 1932 ve Spytovicích na Přeloučsku, jíž se zúčastnilo na 500 – 600 osob. Hosty – Gajdu, Vážného, dr. Novotného a manžele Kučerovy – uvítal František Melichárek ze Břehů  u Přelouče. Fašisté zazpívali „Hej, Slované!“, vyslechli si recitaci básně R. Medka „Zborov“, ale nedočkali se bohužel vůdcova projevu, protože Gajda si byl vědom úředního zákazu slavnosti.

 

Vojtěch Vážný si již na začátku července 1932 vyžádal dovolenou jako člen městské rady (žádal náhradníka) a zdržoval se v létě v Novém Městě nad Metují a jeho okolí. Sešel se tam s továrníkem Josefem Bartoněm z Dobenína (J. Bartoň ml. byl členem direktoria NOF a přispěl na její činnost částkou 220 000 Kč) a v Krčíně byl hostem továrníka Přibyla, jenž mu dal k dispozici tajemníka a auto, jímž objížděl i malé obce. Na pardubické krajské konferenci NOF zavládlo proti Vážnému roztrpčení. České směry přejal Vážný od č. 45 (3. 9. 1932). 16) Zemský úřad v Praze přikázal 26. října t. r. zařídit jejich cenzuru tak, aby nebyla předběžná. 17) V létě (28. 8.) proběhl zemský sjezd NOF v Brně za účasti R. Gajdy, kde byl V. Vážný prezentován fašistické veřejnosti jako Gajdův zástupce. 18) V listopadu 1932 se NOF v Pardubicích začala chystat k parlamentním volbám. Na kandidátce pro pardubickou župu se objevili V. Vážný, MUDr. F. Novotný z Chrudimě, Kučera ze Starých Ždánic a František Levínský, nar. 9. 4. 1893 ve Stradouni na Vraclavsku, bytem Stradouň čp. 18, rolník, do roku 1931 sice člen agrární strany, od léta t. r. však již člen NOF, výbojný fašista. Gajda jej dvakrát ve Stradouni osobně navštívil a skládal v něj naděje, že Levínský získá mezi zemědělci nové členy NOF. 19)

 

V. Vážný oznámil 3. listopadu 1932 Okresnímu úřadu v Pardubicích, že byl zapsán do seznamu obhájců ve věcech trestních pro obvod Vrchního soudu výnosem prezídia Vrch. soudu z 25. 10. t. r. Kancelář si otevřel v 2. poschodí domu, v němž také bydlel, tedy na Smetanově náměstí 56 – 57, číslo telefonu 460 (dn. nám. Republiky, palác Hybských). České směry (č. 54) vyšly s titulkem „Bratr okresní soudce V. Vážný zapsán do seznamu obhájců“ a článek to prezentoval jako další vítězství fašistického předáka. Okresní hejtman Vítek komentoval jmenování Vážného obhájcem s oprávněným údivem: „Dokud nebylo po ruce usvědčujícího materiálu proti Vážnému, a to jen z toho důvodu, že postupoval krajně opatrně, negovalo ministerstvo spravedlnosti a Vrchní zemský resp. krajský soud obstarání usvědčujících důkazů a dokonce – pro nemožnost okamžitého vyhovění – podezříván Okresní úřad a okresní hejtman z nadržování fašistickému hnutí. 20) Když konečně zdejšímu úřadu a policejnímu ředitelství v Praze se podařilo získati spisy a doklady, usvědčující Vážného z protistátní činnosti (Vítek má zřejmě na mysli výsledek domovní prohlídky u Kučerů z konce května t. r. – pozn. J. K.), zastavuje se trestní řízení i disciplinární a Vážnému dán souhlas k zápisu do listiny obhájců. Dovoluji si na tuto záležitost upozorniti jen z toho důvodu, že v očích neinformovaného širokého obecenstva utrpěla autorita ministerstva spravedlnosti a Vážnému získána gloriola mučedníka.“ 21) Vážný si otevřel kancelář, jak již bylo uvedeno, začátkem listopadu t. r. Do 13. prosince vedl u Okresního soudu jen obhajoby. Kancelář však dobře prosperovala , zastupovala většinou venkovské příslušníky NOF, mimo obvod soudního okresu Pardubice 22). Kalil se však poměr mezi Gajdou a Vážným. Vážný svého Vůdce např. popudil tím, že v říjnu poslal bez jeho vědomí pozdravný telegram Hlinkově slovenské ludové straně a Slovenské národní straně k autonomistické deklaraci.

 

O fašistické rétorice NOF zneužívající i historických tradic národa svědčí průběh některých schůzí NOF na Přeloučsku z této doby.

 

V Cholticích se konala schůze NOF v hostinci u Mikanů 6. 11. 1932. Svolal ji Jan Chvojka z Přelouče, předsedal místní lékař MUDr. Josef Bastl z Choltic. Promluvili tři řečníci : Bohumil Mach z Podlažic, František Levínský ze Stradouně u Vraclavi a František Plaček z Chrasti u Chrudimě. Mach pravil, že fašismus povstal tehdy, když byla vypálena rána na dr. A. Rašína. 23) Ten prý odkázal českému fašismu svá poslední slova: „Blaho vlasti budiž nejvyšším zákonem!“ Fašisté chtějí ve státě obnovit řád jako za zlatých časů Jiřího z Poděbrad (4 stavy). Anglické „Times“ oprávněně napsaly, že Gajda nám vybojoval stát, získal přeci 57 vyznamenání. V Haagu se dr. Beneš zavázal platit za ČSR poplatek za „osvobození“, což je výsměch živým i padlým hrdinům války. Na Podkarpatské Rusi vládne bída, nacionalisté jako Rašín, Dürich, Štefánik, Gajda, Švehla jsou odstraňováni z veřejného života. Obroda musí nastat shora, je třeba se rozhodnout mezi bolševictvím a fašismem. Na závěr své řeči přečetl Mach báseň J. S. Machara „Spi, Havlíčku!“ Přítomný tajemník agrární strany Machek na ni reagoval výkřikem: „A tento Machar nestydí se brát od republiky ročně 40 000 Kč pense!“, po němž nastala v sále velká vřava. F. Levínský útočil ve své řeči na „agenty a Židy“, na bohatství politiků (např. strašnickou vilu Václava Klofáče) a řekl, že fašisté jsou solí veřejného života a budou volat poslance před soud lidu. F. Plaček vše zakončil apelem ke shromáždění lidu pod červenobílý prapor nacionalismu a vizí, že se naplní Komenského proroctví o návratu vlády do rukou lidu. 24) Podobná řečnická produkce se opakovala ve Zdechovicích 26. 11. 1932 za předsednictví Jaroslava Vacka z Morašic na Čáslavsku (čp. 8) za účasti 70 lidí. Bohumil Mach zaútočil na Židy a na výši platu ministra zahraničí E. Beneše, jeho žena Hana má prý reprezentační „přídavek“ 30 tisíc Kč měsíčně. NOF žádá snížení počtu ministrů na počet 8. Mach opět předčítal Macharovu báseň „Spi, Havlíčku!“, jež 5. června vyšla v Národní politice. F. Plaček vyzval k dokončení revoluce z 28. října 1918 a opět citoval Komenského vizi. Oponoval mu agrární tajemník Machek. 25) Ten navštívil i schůzi NOF ve Vyšehněvicích 5. 11. 1932 (Drábkův hostinec, 120 osob), kde četl varovné úryvky z organizačního řádu NOF a kritizoval „práci“ 6 fašistů v obecním zastupitelstvu v Pardubicích. Řekl doslova: „Ještě nic nedokázali!“ 26)

 

Demokratická opozice proti NOF na Pardubicku se začala silně vzmáhat. Národně – socialistický starosta Bohdanče učitel Norbert Havelka, bývalý ruský legionář (nar. 1887) vyzýval 25. září 1932 k protifašistické demonstraci v Bohdanči a letákem kritizoval Gajdu. České směry (č. 52 z 22. 10. 1932) na to reagovaly článkem „Kantor se plete do politiky“. 27) Již v létě t. r. se ustavilo „Společenství na obranu demokratické republiky“, v němž utvořili protifašistickou frontu nár. socialisté, soc. demokraté, levicové odbory, DTJ, Čs. obec legionářská  a Svaz národního osvobození. Předsedou župního výboru „Společenství“ se stal sociální demokrat V. Procházka, člen zemského zastupitelstva strany a dílenský mistr státních drah v Pardubicích, místopředsedy byli národní socialista redaktor Josef Jírek a legionář Urban (ČSOL), jednatelem byl sociální demokrat Bohumil Laušman. Jírkovo „Bratrství“(č. 33 z 18. 8. 1932) vyšlo s varujícím titulkem „ Pardubická župa je eldorádem fašismu“. Demokratické společenství uspořádalo v týdnu od 18. do 25. 9. asi 21 protifašistických vystoupení s projevy. 28) Okresní úřad v Pardubicích 27. 11. 1932 zastavil činnost Družiny fašistické pomoci a jejího výboru v Pardubicích a nařídil domovní prohlídky u předsedkyně Emilie Smržové (Wilsonova tř. 94, dn. Třída Míru) a členek výboru, který se ustavil v hotelu Bouček v Havlíčkově ulici v prosinci 1928 a pak pro nezájem jeho činnost stagnovala. Sama Smržová (nar. 17. 5. 1882) od listopadu 1931 pobývala v Praze. Místopředsedkyní výboru byla Marie Cermanová (Smilova ul. 383), jednatelkou Viktorie Černíková (Sladkovského 823), pokladní Ludmila Jungrová (Jiříkova ul. 429), zapisovatelkou Růžena Ročková (U zastávky 570). Členkami výboru byly též Anna Sloupová a Marie Žáčková. 29) Okresní přednosta J. Vítek si vyžádal od svého kolegy v Chrudimi relace o osobě dr. F. Novotného, který na sebe upozorňoval slovní agresivitou na schůzích NOF a články v Českých směrech. 30)

 

Poznámky:

 

14) Pres. spis 1160 z 20. 9. 1932, četnická stanice v Pardubicích Okresnímu úřadu tamtéž.

 

15) Pres. spis 1220 z 24. 9. 1932, Vítek prezídiu ZÚ v Praze.

 

16) Pres spis 1075 z 1. 9. 1932, Vítek Zemskému úřadu.

 

17) Pres spis 1368 z 26. 10. 1932, Zemský úřad okresnímu přednostovi Vítkovi.

 

18) Pres. spis 1387 ze 4. 10. 1932, zpráva policejního ředitelství v Brně.

 

19) Pres. spis 1396 ze 4. 11. 1932, Okresní úřad Pardubice okresnímu hejtmanovi v Chrudimi.

 

20) Jde o reakci J. Vítka na krajní podráždění T. G. Masaryka nad Vítkovým postupem vůči Vážnému (známý dopis TGM ministru spravedlnosti A. Meissnerovi z 10. 2. 1932).

 

21) Pres. spis 1398 z 6. 11. 1932, Vítek prezídiu ZÚ v Praze.

 

22) Pres. spis 1412 z 13. 12. 1932, hlášení četnické stanice v Pardubicích Okresnímu úřadu.

 

23) Ministr financí JUDr. Alois Rašín (1867 – 1923) byl smrtelně postřelen anarchokomunistou Šoupalem 5. 1. 1923 před svým bytem v Žitné ulici v Praze. Viktor Dyk o tomto dnu napsal: „Den ošklivý byl, vhodný ke zločinu!“ Kulka z revolveru uvízla v páteři a poranila míchu. Dr. Rašín zemřel 18. 2. 1923 v Praze.

 

24) Pres spis 1424 – relace z 8. 11. 1932.

 

25) Pres. spis 1515 – relace z 29. 11. 1932, kart. 27.

 

26) Pres. spis 1585 – relace z 30. 11. 1932.

 

27) Pres spis 1381 z 31. 10. 1932, kart 26.

 

28) Pres. spis 1019, kart. 27, z 19. 8. 1932, Vítek prezídiu ZÚ v Praze.

 

29) Pres. spis 1504 z 27. 11. 1932, hlášení četnické stanice v Pardubicích Okresnímu úřadu tamtéž.

 

30) MUDr. František Novotný, nar. 18. 9. 1884 v Chrasti u Chrudimě, ženatý, 1 dítě, zdravotní npor. v záloze, promoval na lékařské fakultě UK 14. 5. 1910. Východočeský republikán č. 23 z 12. 5. 1932 si všiml jeho článku v Českých směrech o schůzi v Jenišovicích, kde jej slovně porazil župní tajemník agrární strany Zeman. R. 1935 se stal Novotný poslancem NS.

 

                                        Pokračování

 


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem