Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

VZPOMÍNKA NA VÁLKU

obrázek k článku Bohumír Prokop, inspektor finanční stráže v Pardubicích, dvojče Karla Prokopa, spolupracoval s odbojovou skupinou ?Úvod? pro vysílačku SPARTA, která pak byla odhalena (zaměřena) v Praze ? Jinonicích. Pracoval v odboji již od začátku pronásledování českých obyvatel v pohraničí, tzv. Sudetech. Pomáhal při útěku ohrožených lidí do vnitrozemí. Sbíral peníze pro sudetské uprchlíky a po začátku okupace i pro rodiny zatčených. V našem bytě byla ?přestupní stanice? pro prchající ze Sudet, později i pro lidi ohrožené zatčením (např. ing. Friedl z Prahy-krycí jméno Bílek), na další jména si bohužel již nevzpomínám. Mohli se najíst, umýt, přespat, vyprat si oblečení a pak pokračovat dál. Stalo se i to, že přišli v nočním prádle pod kabátem půjčeným nádražákem.

Nebo s miminkem zabaleným v polštáři, případně utekli před ordnery v pracovním. Později se peníze vozily do Prahy. Já, Jarmila a sestra Miluše a poručík Heger, který jezdil do Pardubic za svou matkou, jsme vozili peníze a zprávy, případně střelivo do Prahy ke strýci nebo na různé srazy. Tašky a kufříky byly předány na různých místech, nejčastěji v parku U milosrdných bratří nebo u Wilsonova nádraží. Jedním z nich byl i kpt. Morávek z tzv. Tří králů. Když k nám přijížděly osoby prchající před zatčením, které již pracovaly v ilegalitě, stavovaly se u kožešníka pana Čebelky v krámě, aby věděly, je-li u nás bezpečno. Tatínek pak pro ně sháněl falešné papíry (později pracoval na okrese) a práci, např. u firmy Vadas (P. Vadas nám po válce propůjčil rozsudek Lidového soudu k ofotografování. (Viz foto v příloze!) Tatínek se osobně stýkal s pí uč. Vojtěchovou, uč. Jaklem, ředitelem elektrárny Hubáčkem. Lidé, které znal pouze on, nebyli nikdy zatčeni.

Arnošt Košťál, majitel hotelu „Veselka“ a jeho číšník, ale jeho jméno se mi již nevybavuje. Pan Košťál nám dával (mně a sestře) zdarma obědy i bez potr. lístků po našem návratu z vězení, než se na jaře vrátila matka, protože jsme zůstaly úplně bez peněz. S p. Košťálem pracoval i kpt. Aubrecht, který nás varoval před hlídkami, když jsme vozily aprovizaci pro lidi, kteří u nás přebývali. Všichni vděčně vzpomínali na maminčiny buchty. Nejdříve jsme za potraviny platili, později jsem jezdila na venkov spravovat prádlo. Při těchto cestách jsem se často schovávala v příkopě, když jelo auto, protože to většinou bývali Němci. Pro zprávy se jezdilo na Chrudimsko, okolí Nasavrk, do Borové u Krucemburku.

Jde však hlavně o zaměření vysílačky. Ta se měla stěhovat již několikrát. O zaměřovacím voze jsme věděli, zpozorovali jsme ho s dr. Krajinou a jeho tajemnicí Kleinerovou při schůzkách v Prokopském nebo Šáreckém údolí, kde se otec, strýc Karel a nějaký pán, kterého jsme neznala, scházeli. My děti (já, sestra Miluše a bratranec Mirek) jsme hlídali na každém konci, zda se neobjeví někdo podezřelý. Přestěhování vysílací stanice bylo již několikrát odřeknuto, i z malicherných důvodů, např. úklid po malování. Protože přišly nečekané a velmi důležité zprávy, byla již zabalená vysílačka opět vybalena a jelo se dál. Jednu z důležitých zpráv se podařilo tetě strčit do úst a sníst. Tak se stalo, že taková banální věc jako úklid stála tolik životů. Tatínek byl Lidovým soudem v Berlíně odsouzen k trestu smrti a v Drážďánech stětím popraven. Matka se vrátila z vězení za půl roku, já se sestrou po měsíci (škola se sháněla pro nás na policii). Sestra zemřela v 25 letech v r. 1948 na poškozené srdce. Já s maminkou jsme různými zdravotními potížemi trpěly celý život.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem