Několik zadumání nad Pamětí Jana Jaroměřského

Čtyřapůlřádková "Paměť" je nejstarším písemným záznamem o tehdejší zkáze Pardubic. Traduje se, že ji na rub desky (přídeští) městské knihy zapsal tehdejší městský písař Jan Jaroměřský.

Kniha je uložena v Okresním archivu Pardubice.1)  Má koženou vazbu o rozměrech 205x315 mm, na jejíž titulní straně je přilepen oválný (70x45 mm) ručně psaný papírový štítek nadepsaný "Knihy Mietske Rude Prodajuw Rolí Luk a Zahrad". Pod štítkem, uprostřed přední strany kožené vazby, je v kruhu ražba těžkooděnce na koni s taseným mečem a pod ní další ražba versálkami "LETHA MDXXXIX". Na hřbetu vazby je starší signatura městského archivu "G99 1553-1651", pod ní je nalepený papírový ručně psaný štítek "Knihy Gruntowni Prodaj(uw) Rolí Luk Zahr(ad) od roku 1553 do roku 1651". Listy knihy jsou číslovány až následně 1 až 195 tužkou uprostřed při dolním okraji (zřejmě pro usnadnění manipulace s knihou) některým z badatelů nebo dřívějších archivářů (např. Zd. Bičík takto v roce 1955 dodatečně folioval "Knihu nálezů…" 2)). Prvních 12 stran zabírá rejstřík obchodních případů, na 13. straně je zakládací list knihy z pera písaře Jana Jaroměřského3). Pak následují jednotlivé zápisy prodejů. Nejdříve je tu 47 retrospektivních zápisů z období let 1530-1552, první z roku 1553 je ze středy před svatým Jiřím4), poslední pak z 24.11.1651. K nim jsou připojeny ještě další tři, vložené sem později, a to první z 14.1.1652, další z 30.12.1667 a poslední z 18.7.1668. Mimoto je sem ještě vlepen jako list čís. 189 zápis z 25.5.1628.

Na přídeští (na rubu první desky) knihy najdeme citovanou "Paměť". Její umístění na desce, písmo, způsob zápisu, obsah aj. dávají podnět k nejedné otázce.

Například - proč je "Paměť" zapsána teprve až v městské knize, založené v roce 1553, tedy 15 let po požáru města, a k tomu písařem, který na radnici působil již několik let před požárem (vycházíme-li z předpokladu, že autorem "Paměti" je Jan Jaroměřský5))? Pro pochopení dalších vývodů nutno zdůraznit, že "Paměť" je napsána na originální předsádce desky knihy, založené v roce 1553. Ale pozor! Na předsádce bylo původně vedle "Paměti"6) zřejmě ale asi záznamů více. Ty však zmizely pod papírovým přelepem celého přídeští kromě vlastní "Paměti" , protože se zřejmě vztahovaly k jiným událostem příp. k jiným právním úkonům. Proč a kdy k přelepení došlo? Vysvětlení najdeme u Sakaře: ""Pamieth" psaná na rubu přední desky "Knihy odporů" r. 1539 (v čas Register založení). Později vázány jsou do týchž desk "Knihy m. Rudé prodajův rolí, luk a zahrad", r. 1553 od Jana Jaroměřského, písaře radního, zřízené."7) Čili převedeno do pochopitelnější řeči: v roce 1539 (souhlasně s ražbou na desce "LETHA MDXXXIX") byla založena "Kniha odporů", v kůži vázaná. Listy se zápisy však byly po čase z této knihy vyňaty a místo nich byly do kožených desek vevázány listy čisté. Tak vznikla v roce 1553 kniha nová s názvem "Knihy Mietske Rude Prodajuw Rolí Luk a Zahrad", jak nový obsah knihy definují již zmíněné ručně psané štítky na přední straně desky a na jejím hřbetě a také již citovaný zakládací list písaře Jaroměřského (viz poznámku 3). Takže: nová kniha se starými deskami.

V textu "Paměti" je drobnost, která doposud při publikování "Paměti" unikala pozornosti. V originále je totiž mj. tento sled slov: "…pietisteho trzidcateho dewateho wosmeho wpatek…", tedy je tu jedno přeškrtnuté slovo (dewateho). Tak jako se nám i dnes někdy stává při změně letopočtu, že sice již nastal letopočet nový, ale my píšeme ze setrvačnosti stále letopočet starý, lze předpokládat, že písař v roce 1539, v době založení "Knihy odporů", měl naopak již tak říkajíc "v ruce" letopočet 1539 a v "Paměti" proto napsal slovo "dewateho". Pak si uvědomil, že požár byl o rok dříve, "dewateho" přeškrtl, napsal "wosmeho" a pokračoval v zápise. Přijmeme-li tento výklad, mohl by být potvrzením, že písař "Paměť" na přídeští zapsal v roce 1539. Sakař sice výše říká (viz poznámku 7), že se tak stalo v roce 1539, ale když zalistujeme v I. díle jeho "Dějin Pardubic", najdeme na str. 65 v poznámce čís. 5 tvrzení jiné, totiž že "Paměť" napsal "Jan Jaroměřský, písař radní, v roce 1553" 8).  Tady si Sakař nepochopitelně protiřečí. Tomu, že "Paměť" zapsal Jaroměřský až při založení nové knihy v roce 1553, odporuje podle mého názoru dost výmluvně i zmíněný způsob přelepení přídeští. Kdyby totiž chtěl knihař, který dostal za úkol použít původní desky ke svázání nové knihy, rub přední desky (přídeští) tak říkajíc "vyšperkovat", přelepil by jej jistě celý. Protože však text "Paměti" nepřelepil, ale jen jej oblepil třemi pásy nepopsaného papíru, vyplývá z toho, že "Paměť" existovala na přídeští již před tím, než desky dostal do práce. Tedy v době, kdy desky sloužily "Knize odporů", tj. před rokem 1553. A protože "Kniha odporů" byla založena v roce 1539, mohla být "Paměť" napsána kdykoliv mezi roky 1539 – 1553. Více již její vznik neupřesníme. V souvislosti s tím, co bylo právě řečeno, je ale nutno vzdát chválu onomu neznámému knihaři, který – ať z vlastní vůle či na pokyn někoho jiného – nám "Paměť" zachoval až do dnešních dnů.

Je autorem "Paměti" Jan Jaroměřský? Než tuto otázku zodpovíme, uveďme, že P. Vorel v již zmíněných regestech (viz pozn. 5) připomíná v Pardubicích vedle Jana Jaroměřského ještě dalších devět písařů. Z nich ale jen tři v závislosti na časové rozmezí svého působení mohli "Paměť" na přídeští napsat. Jsou to Brikcí Broumovský, který se v regestech objevuje v rozmezí let 1539-1557, Jan Kavka (1541-1552) a Matouš Křižanovský z Živanic (1543-1553). Tito tři spolu s Janem Jaroměřským mohli být autory "Paměti". K posouzení, čí ruka onen katastrofický záznam napsala, bychom však potřebovali pro porovnání s rukopisem "Paměti" mít k dispozici rukopisy jednotlivých písařů. Známe ale autograf jen jednoho z nich, Jana Jaroměřského (na zakládacím listu knihy z roku 1553, viz pozn. 3). I bez grafologických znalostí poznáme, že jde o dva rozdílné rukopisy čili že Jan Jaroměřský autorem "Paměti" není. Kdo ze zbývajících písařů přichází jako autor v úvahu, dnes již zřejmě nezjistíme.

Není jistě bez zajímavosti Sakařův rozdílný přepis textu (transkripce) "Paměti". Jde konkrétně o pojmenování svátku Panny Marie v ní. V originále "Paměti" je jednoznačně uvedeno "…jinak Zvěstování Panně Marii…". Sakař v I. díle svých "Dějin Pardubic nad Labem" dává na str. 65 Pannu Marii do genitivu ("…v pátek po památce Vtělení Pána Krista jinak Zvěstování Panny Marie…"). V díle IV, s. 16 však – zde souhlasně s originálem - uvádí "…Zvěstování Panně Marii…". I když dnešní úzus upřednostňuje tvar ve 2. pádě, tedy "Zvěstování Panny Marie", odedávna byly možné pro tento svátek, připadající na 25. března, tvary oboje (je tomu tak i dnes 9)). Tento fakt mohl Sakaře, vystudovaného teologa, ovlivnit natolik, že se v prvním případě nepřidržel originálního textu a použil mechanicky tehdy běžně používané pojmenování tohoto svátku.

Domnívám se, že několik výše uvedených poznatků je možno shrnout tak, že

1) "Paměť", zachycující písemně zničující požár Pardubic v roce 1538 a zapsaná na přídeští městské knihy, založené v roce 1553, vznikla před tímto rokem, ne však dříve než v roce 1539,

2) z porovnání rukopisu písaře Jana Jaroměřského, tradičně uváděného jako autora "Paměti", s písmem "Paměti" vyplývá, že Jan Jaroměřský autorem není a že by jím naopak mohl být některý ze tří dalších pardubických písařů, působících v městě v rozmezí let 1539-1553, a to Brikcí Broumovský, Jan Kavka nebo Matouš Křižanovský z Živanic.

Vysvětlivky:

1) SOkA Pardubice, fond Archiv města Pardubic, čís. knihy 72.

2) SOkA Pardubice, fond Archiv města Pardubic, čís. knihy 122: "Zlomek městské knihy o 74 listech, bez desek (formát 21x33 cm) a bez foliace (novou foliaci jsem provedl tužkou uprostřed listu dole)".

3) "Léta od narození syna Božího tisícího pětistého padesátého třetího w sobotu před Maudrostí Boží (tj. 16. prosince – kli) tato kniha založena jest k zapisowání prodajuow rolí, luk, zahrad, stodol při městě Pardubicích za hospodáře města Jakuba Postřihače skrze mne Jana Jaroměřského písaře radního toho času pardubského."

4) tj. 19. dubna 1553.

5) Vorel P., Knihy Rudé města Pardubic (regesta z let 1515-1585), Pardubice 1987, příloha Informačního zpravodaje Klubu přátel pardubického muzea). Autor zde zmiňuje J. Jaroměřského jako písaře (důchodního, městského či radního) v letech 1534-1551.

6) Viz připojené schema přelepení.

7) Sakař IV, s. 16, pozn. 8.

8) Sakař I, s. 65, pozn. 5: "Pamieth" na desce "knihy Rudé prodajuov rolí, luk, zahrad, stodol při m. P." z r. 1553. Napsal ji Jan Jaroměřský, písař radní, r. 1553 v čas založení této knihy.

9) Friedrich G., Rukověť křesťanské chronologie, Praha/Litomyšl 1997. V oddíle "Seznam svátků" uvádí na s. 316 Zvěstování Panny Marie a na s. 339 Zvěstování Panně Marii.