Raabisace na pardubickém panství druhá část

1) Dvůr Podhůra. Z rozparcelovaného dvora, z vinohradu a sadu kunětického vznikla obec Ráby (pojmenovaná na počest Frant. Ant. Raaba, vrch. ředitele komorních statků), ve které bylo usídleno 19 osadníků, familiantů. Rozděleno bylo celkem 411 měřic. Dvůr náležel původně Pernštýnům a byla při něm dančí obora. Asi v 16. století byla zde postavena jednopatrová budova zvaná lidově zámeček a sloužila správě obory. V pozdějších létech sídlila v zámečku vrchnostenská lesní správa. Za první republiky obýval zámeček gen. Jar. Červinka. Po roce 1948 v něm sídlilo JZD. Zámeček je památkově chráněn. V r. 1800 byly na pardubickém panství jen 2 ovocné školky, a to v Rábech ve výměře 4 měříce 14 mázů a dodávaly ročně 700 kusů stromků, kus po 7 kr.

2) Dvůr Ždánský. Vznikly nové obce Nové Ždánice a Plch. V Nových Ždánicích bylo usídleno 10 familiantů a rozděleno bylo 140 jiter 632 sáhů. Noví osadníci dostali 13 až 14 jiter rolí a luk, t. j. okolo 8 hektarů. Osmihektarové hospodářství bylo považováno za nejvhodnější hospodářství. Plch vznikl z rozparcelovaného Ždánského dvora a z části na zrušeném rybníku Plch a Ždánském rybníku. Rozděleno bylo 124 jiter 1042 sáhů. Poděleno bylo 27 familiantů. V létech 1793 – 1808 přibylo dalších 12 familiantů.

3) Dvůr Voznický. Ze zrušených panských dvorů Voznice a Trávník vznikla osada Nová Voznice, dominikální grunty obdrželi 4 familianti. Dostali celkem 164 měřic, tj. necelých 55 jiter.

4) Dvůr Trávnický.  Parcelací dvora trávnického vznikla obec Trávník (Eichelburg, Josefsburg), s 11 familianty, kteří dostali přiděleno 315 měřic polí a luk (105 jiter), z toho bylo 309 měřic rustikálních pozemků svedených původně vrchností k panskému dvoru a 6 měřic dominikálních.

5) Dvůr Výstrkovský.  V popisu pardubického panství z r. 1719 je výstrkovský dvůr popsán takto: „ Tento  dvůr se nazývá Výstrkov, před tím to nebyl žádný dvůr, nýbrž menší dvorec. Vrchnost připojením některých polností učinila z něho dvůr, který pozůstává ze stodoly o 1 mlatě, obydlí ovčáka a z komory, ze dřeva, doškové a šindelové střechy, vše velmi staré. Několik stájí rovněž za dřeva v lepším stavu než předchozí budovy, se šindelovou střechou. Několik nových kůlen pro seno a různé hospodářské nářadí s novou šindelovou střechou, mlíčník zděný se šindelovou střechou. Dvůr jest obklopen dřevěným plotem“. ( O Výstrkovu viz též ZKPP 1977).  Z Výstrkovského dvora a z menší části z rybníka Studánka vznikla obec Výstrkov, ve které bylo do r. 1790 usídleno 16 familiantů, z nichž 12 obdrželo 7 až 12 jiter orné půdy a luk, ostatní jen menší výměru 1 až 3 jitra, hlavně pro vystavení chalupy.

6) Dvůr Tuněchodský. Rozdělení vrchnostenského dvora v Tuněchodech vznikla osada Nové Tuněchody s 27 familianty. 11 familiantů obdrželo 10 až 20 jiter, polí, luk a zahrad, 15 familiantů 1 až 7 jiter, pouze „blahorodý pán“ Augustyn Ježek z Rozendorfu, snad bývalý správce dvora, obdržel 30 jiter. Od r. 1803 držel usedlost Jan Ježek, avšak sám nehospodařil, pozemky získané raabisací výhodně pronajímal prostřednictvím licitace (např. v létech 1816 – 1820 25 lidem).

7) Dvůr Mikulovický. Rozparcelováním Mikulovického dvora vznikly Nové Mikulovice, kde bylo do r. 1790 usídleno 16 familiantů. 13 familiantů obdrželo do dědič. nájmu 11 až 14 jiter, 3 familianti po 2 jitrech.

8) Dvůr Ćivický. Rozparcelováním Čivického dvora vznikly Nové Čivice s 20 familianty, z nichž 8 familiantů dostalo do dědič. nájmu 10 až 15 jiter a ostatní familianti 2 až 6 jiter.

9) Dvůr Veselský.  Rozparcelováním vrchnostenského dvora vznikla obec Veselí se 14 familianty. 3 familianti dostali po 18 jitrech, 8 familiantů 11 až 15 jiter a 3 familianti 5 až 9 jiter.

10) Dvůr Máteřovský.  Vznikla osada Nový Máteřov, v které bylo usídleno do r. 1790 15 familiantů. 6 familiantů dostalo 10 až 18 jiter a 9 familiantů 2 až 7 jiter.

11) Dvůr Seminský.  Vznikla osada Nový Semín, osídlená 6 familianty, z nichž 5 obdrželo v průměru 11 jiter a 1 necelé 2 jitra.

Semín měl jednu zvláštnost, a to „Vitriol laboratorium“. V gruntovní knize (Poz. k Pardubice kniha č. 32) je zaznamenán ke dni 23. 10. 1792 převod laboratoria a jako přejímatel je uveden vrchní Václav Jan Wildt. „Nejvyšší vrchnost předává  sýpku nacházející se v obci Semín, které část podle nařízení z r. 1784 byla postoupena ke zřízení Vitriol laboratoria, panu V. J. Wildtovi do emphiteutického vlastnictví“.

Semín byl také sídlem správy západní části pardubického panství.

12) Dvůr Jeníkovský. Vznikla osada Nové Jeníkovice nebo také Terezie Radost. Do r. 1792 přišlo 26 familiantů, z toho 2 obdrželi něco málo přes 15 jiter, 15 familiantů 10 až 12 jiter a jeden pouze louku 1 jitro.

13) Dvůr Bejštský.  Ze zrušeného panského dvora v Býšti povstala obec Svoboda s 15 familianty. 12 familiantům bylo přiděleno 11 až 15 jiter a třem pouze 1 až 3 jitra.

14) Dvůr Čeperka.  Na pozemcích ze zrušeného dvora Čeperka vznikla obec Čeperka. Do r. 1792 přišlo 16 familiantů, z nichž 1 dostal 26 jiter, 12 familiantů 11 až 15 jiter a tři 2 až 3 jitra. Po r. 1792 přibyli další s výměrou do 2 jiter (10 osadníků) a dalších 6 většinou řemeslníků s pozemkem pro vystavění baráku.

15) Dvůr Hradištský. Rozdělením vrchnostenského dvora vznikly dvě obce, Hradiště na písku a nové Hradiště německé. V Hradišti na písku vzniklo do r. 1790 31 famílií. 8 familiantů obdrželo 9 jiter 700 sáhů, 4 familianti 16 až 19 jiter, 18 familiantů něco přes 2 jitra a jeden pouze místo pro vystavení baráku. Nové Hradiště německé bylo převážně určeno pro osadníky emigranty z Kladska. Kladští emigranti, jichž bylo 9, dostali přiděleno 8 až 16 jiter, ale zajímavé je, že také o přidělení domácích pozemků se ucházel vrchní pardubického panství Václav Jan Wildt, který převzal s vědomím a povolením cís. Král. Staatsgüteradministrazion 78 jiter polí a luk a zahradu 2 jitra 300 sáhů, sirotčí Frant. Václav Brünner 20 jiter 910 sáhů, Žid Jakub Mautner 44 jiter a k tomu přikoupil dalších 13 jiter a Josef Lachenbauer 48 jiter.

Nové obce vzniklé zrušením panských rybníků:

1) Na pozemcích ze zrušeného rybníka Dědek vznikla v r. 1783 obec Dědek, kde bylo usídleno 17 familiantů převážně z Bohdanče. Dostali po 9 až 10 měřicích dom. pozemků, celkem 158 měřic 6 mázů. Chalupy v obci byly vystaveny po obou stranách cesty, která se později stala hranicí živanického a neratovického katastru. Jedna polovina obce náležela tudíž k Neratovu a druhá pak k Živanicím. Za první světové války mělo to pro osadníky velkou výhodu, neboť při vojenských rekvisicích v Neratově mohli Neratovští přenést svoje zásoby do živanické části a opačně.

2) Na Neratovském rybníku a rybníku Novinský vznikla osada Novinský, kam přišlo v r. 1785 5 familiantů z Bohdanče, Neratova a Dolan. Dostali přiděleno  po 12 až 13 měřicích, celkem 64 měřic 101/2 mázů.

3) Na bývalém rybníku Zástava vznikla obec Zástava, kde bylo v r. 1786 usídleno z okolních obcí 6 familiantů, kteří dostali po 4 měřicích a v r. 1793 přibyl 1 familiant, který dostal pouze stavební místo.

4) Na zrušeném rybníku Valkouš vznikla r. 1786 osada Valkouš se 4 familianty z Bělešovic, Slepotic a Rovně, kteří dostali do dědičného nájmu po 4 měřicích a 12 mázů.

5) Z bývalého rybníka Studánka a lesa Lipiny vznikla r. 1785 obec Studánka se 23 familianty z Pardubic. Dostali přiděleno 1 familiant 26 měřic, 19 familiantů po 10 měřicích, dva po 5 měř. a jeden 20 měřic.

6) Na pozemcích ze zrušeného rybníka Habrov vznikla r. 1787 obec Habrov se 7 familianty, 4 přišli z Tuněchod, 1 z Bližňovic a 1 z Pardubic. Na čp. 1 byl usídlen  Adam Fanz  po skončené vojenské službě u d’ Altonischen Regimentu, který pocházel z města Fult. V gruntovní knize je uveden jako kapitulant z Římské říše. Dostal z rybníka Habrov 19 měřic 8 mázů. 4 familianti dostali přiděleno po 9 měřicích 8 mázů  a 2 familianti po 6 měřicích.

7) Rozdělením pozemků získaných vysušením rybníků Živánský a Lohenický vznikla r. 1785 obec Nerad se 34 familianty, z nichž nejvíce bylo ze Živanic (17), z Přelovic bylo 5 familiantů, z Neratova 4 a z ostatních obcí 8. 22 familiantů dostalo přiděleno po 31 až 36 měřicích, 2 familianti po 20 měřicích a 10 familiantů po 5 až 6 měřicích, celkem 824 měřic 13 mázů.

8) Na zrušeném rybníku Strejček a Spojil vznikla obec Spojil, která byla v r. 1785 osídlena  21 familianty, z nichž 11 obdrželo po 19 až 20 měř. a 10 familiantů po 39 až 40 měřicích. 4 familianti byli emigranti z Kladska a ze Slezska, 10 familiantů bylo z Pardubic a z Výstrkova, jeden z nasavrckého panství a ostatní z blízkých vesnic. Čís. 1 dostal důchodenský úřední služebník z pardubického zámku, který již r. 1791 svoji famílii prodal.

Na pardubickém panství byli ve větším množství usazeni emigranti z Kladska a ze Slezska. Pro úplnost uvádím ještě obce osazené německým obyvatelstvem, emigranty z Kladska (pokud  nejsou obsaženi v předešlém textu). O těchto obcích bylo pojednáno v článku „Kladští emigranti na pardubickém panství“ (v ZKPP, roč. 1991 a 1992).

Veska (Weskadorf), založena r. 1780 na vysušeném rybníku Strejček a Novočernský. Přišlo 13 rodin, celkem 44 osob.

Staročensko (Gunstdorf nebo také Kunstdorf), založeno r. 1780 na rybníku Staročenský a Strejček. Přišlo 9 rodin, celkem 30 osob.

Velkolánské (Teichdorf), založeno r. 1780 na rybníku Velkolánský a z části na dašické bažantnici Hejský. Přišlo 9 rodin, celkem 30 osob.

Malolánský (Kleindorf), založeno r. 1781 na rybníku Malolánský a Strejček. Přišlo celkem 5 rodin a 19 osob.

Moravanské (Sehndorf), založeno r. 1782 na rybníku Moravanský a z části na dašické bažentnici Hejský. Přišlo 16 rodin, celkem 54 osob.

Rovensko (Trauerdorf), založeno r. 1782 na rovenské bažantnici a komárovském rybníku. Přišlo 9 rodin, celkem 39 osob.

Plátensko, také Jiřičky (Trauerdorf nebo Dreidorf), založeno r. 1782 na Plátenickém a Turovském rybníku a na rybníku Jiřiček. Přišlo 11 rodin, celkem 39 osob.

Drahoš (Maydorf), založeno r. 1782 a 1784 na rybníku Drahoš a na Starorokytenském rybníku. Přišlo 12 rodin, celkem 41 osob.

Hrachoviště (Streitdorf), založeno r. 1783 na hrachovištských pastvinách. Přišlo 21 rodin, celkem 70 osob.

Nové Jesenčany (Neu Jesentschan), založeny r. 1785 na Starojesenčanském rybníku. Přišly 4 rodiny, celkem 11 osob.

Celkem přišlo z Kladska a Dolního Slezska 126 rodin. Některé rodiny přišly později, dostaly v obci stavební místo a staly se z nich domkaři.

Prameny:

SOA Zámrsk, Gruntovní kolonizační knihy,

VS Pardubice Kniha č. 1,