Přes střechu Evropy
Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Velikonoce v Polabí
Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archeologický průzkum v Pardubičkách
Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů
Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.
typ akce: Výlety do historie
Nálety na Pardubice
Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
JAK V DAŠICÍCH HUBILI VRABCE
Život českého sedláka nebyl lehký. Platil kontribuci, robotoval a aby dostál všem závazkům, musel do úmoru dřít. I tak mu zbylo jen na skromnou obživu. Výsledky jeho práce ovlivnily často různé přírodní katastrofy, záplavy, požáry, krupobití a sedlák utrpěl škody, ze kterých se těžko vzpamatovával. Na příklad škody ohněm činily na pardubickém panství v roce 1793 - 16. 524 zl, v roce 1794 ? 21.988 zl. a v roce 1798 dokonce 26.569 zl. Záplavy, které bývaly téměř každý rok, způsobily škody v roce 1794 na 4.620 strychů osetých pozemků a na budovách za 260 zlatých 33 krejcarů. V roce 1799 na 8.211 strychů osetých pozemků a na budovách za 790 zl. Krupobití způsobilo velkou škodu v roce 1795, kdy bylo potlučeno 12.663 strychů pozemků. Přitom ale nikdo nebyl pojištěn.Byly to nejen přírodní katastrofy, které připravovaly sedláky o výsledky jejich namáhavé práce, ale i jiné pohromy jako dobytčí mor nebo výskyt různých škůdců, které ožebračovaly sedláka. V roce 1750 vyskytla se záplava vrabců, kteří dělali velké škody, a proto vydává Císařská a královská Milost osmého dubna 1750 nejmilostivější edikt, kterým nařizuje hubení škodlivých vrabců. Pardubický vrchní Brandstein podle uvedeného ediktu nařizuje 23. dubna 1750 opatrnému purgmistru a konšelům J. M. císaře camerál. městyse Dašic, „…aby tu zemi na škodu a zkrácením ubohého contribuenta se vynacházející síla a množství škodlivých vrabců zkažena a dle usedlosti (po 12. na každého usedlého počínaje) rozvržena, následovně odváděna byla, na kteroužto na panství rozvrženou summu vy také z vašeho městys, t. j. z 21 1/16 usedlých 252 5/8 vrabčích hlav odvésti a tak dle punktu 4 ho v tomto 1750 roce pokračovati povinni budete.“ Dašičtí jistě vrchnostenské nařízení dobře splnili a požadované množství vrabčích hlav odvedli, ale nevím, jestli to splnili doslova a odvedli také 5/8 vrabčí hlavy. Nevztahovalo se to samozřejmě jen na Dašice, vrabčí hlavy odvádělo celé panství, takže na pardubickém zámku sešla se pořádná hromada vrabčích hlav.
Ochránci přírody by asi dnes s takovým nařízením nesouhlasili, ale tenkrát ochránci přírody nebyli a nebylo jich ani třeba…
Prameny:
AM Dašice kniha 126 (SokA Pardubice).
Popis pardubického panství VS Pardubice, kniha 4 (SOA Zámrsk).