Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Pardubickou reálku navštívil císař
Klub přátel Pardubicka chce zachránit školu, ve které studoval první aviatik Jan Kašpar.
Stará reálka v Pardubicích, již několik let opuštěná, je vnímána roduvěrnými Pardubáky jako kulturní památka. Patří totiž k historickým tradicím města.
Obecní zastupitelstvo Pardubic předložilo žádost o zřízení vyšší reálky ministerstvu vyučování 29. prosince 1862, kladně byla žádost vyřízena 2. dubna 1863.
Prvním ředitelem nové školy se stal 25. srpna 1863 správce nižší reálky, římskokatolický děkan Jan Chmelík. Když roku 1864 odešel na dovolenou, byl 17. září 1864 jmenován prozatímním ředitelem Jiljí Vratislav Jahn, pardubický rodák, profesor chemie a přírodopisu. Ten byl roku 1868 potvrzen jako ředitel.
Vyšší reálka ovšem potřebovala novou budovu. Zásadní rozhodnutí padlo na schůzi obecního zastupitelstva 23. ledna 1863. Zpracování projektu bylo svěřeno architektu Františku Schmoranzovi staršímu (1814 – 1902) ze Slatiňan.
Finanční náklad stavby byl odhadnut na 56 tisíc zlatých. Tyto peníze byly shromážděny nejen od soukromníků – mecenášů, ale přispěly i venkovské obce, byl použit výnos z dobročinné loterie, město získalo úvěr od Hypoteční banky, Občanská záložna kryla zálohami platy dělníků.
Při kladení základního kamene 19. června 1864 byli přítomni čestní občané města, František Palacký a František Ladislav Rieger.
Na podzim 1864 byla stavba již pod střechou, slavnostní vysvěcení, tedy předání veřejnosti, bylo provedeno 9. října 1865. Reálce byla přidělena část zahrady bývalého kláštera minoritů, jež byla přeměněna v botanickou zahradu. Roku 1882 sem byla vestavěna tělocvična.
Roku 1866 navštívil školu dokonce císař František Josef I.
Jako učitelé pardubické reálky působili skuteční velikáni české inteligence, například jazykovědec Jan Gebauer, historikové Zikmund Winter, Josef Vítězslav Šimák či Justin Václav Prášek, pedagog Otakar Kádner, filozof Emanuel Rádl, matematik Vincenc Jarolímek, archeolog Jan Eisner a další.
Mezi žáky školy bychom našli též řadu významných osobností, například prvního českého aviatika Jana Kašpara, starostu J. Prokopa či řídícího učitele F. K. Potěšila. Bylo třeba mnoho intervencí a jednání k postátnění reálky od 1. ledna 1880.
Po druhé světové válce budova sloužila základní škole a Střední průmyslové škole elektrotechnické.
Klub přátel Pardubicka se domnívá, že po renovaci by mohla budova dobře sloužit Východočeské galerii. Bylo by tak zachováno nejen jedno z posledních děl architekta Františka Schmoranze v tomto městě, ale prokázali bychom smysl pro historické tradice a kontinuitu dějin.
Proto odeslal Klub 28. ledna 2004 na odbor památkové péče ministerstva kultury dopis s návrhem prohlásit budovu bývalé vyšší reálky v Pardubicích za městskou kulturní památku. Dopis podepsal za výbor Klubu přátel Pardubicka předseda Jan Linhart. Klub tak podpořil stanovisko Muzejního spolku Pardubice z roku 2003.
