Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Železnice a Pardubice
Jestliže někdo studuje historii města Pardubic a především jeho ekonomický vývoj a rozvoj, pak bezpodmínečně musí narazit na skutečnost, že tomu vděčí díky železnici. Přes Pardubice vedla už první železniční trať z Olomouce do Prahy. Společnost státní dráhy zahájila provoz už v roce 1845. Společnost Pardubicko- liberecké dráhy začala provozovat železnici z Pardubic přes Hradec Králové do Jaroměře v roce 1857. Když pak Rakouská severozápadní dráha vybudovala spojení z Německého Brodu přes Chrudim a Rosice nad Labem do Pardubic, tak se psal rok 1871. Tím bylo propojení tří největších měst v našem regionu ? Pardubic, Hradce Králové a Chrudimě ? dokončeno a je tak i dodnes. Ještě se uvažovalo o stavbě železniční trati z Pardubic do Chlumce nad Cidlinou (bylo o tom již ve Zprávách psáno), byly projekty i na spojení Sezemice ? Holice ? Týniště nad Orlicí. Propojení z Havlíčkova Brodu a Chrudimi do Pardubic se podnes potýká tím, že z Rosic n. Labem do Pardubic se musí couvat. Byly pokusy za války provést propojení na trať poblíže nynější zastávky na Dukle. Torzo kolejiště je dodnes patrné a při Dni železničářů ho železničáři využívají pro různé atrakce, když tam stojí parní lokomotivy. Část kolejiště vzala za své při budování propojení silnic od nádraží směrem k Dukle. Další zajímavostí bylo i to, že původní trasa železnice na Hradec Králové byla 1857 vedena jinak a most přes Labe byl asi 300 metrů západněji od nynějšího, železnice procházela částí Rosic. Podle sdělení, které jsem dostal, je dodnes při nižší hladině vody ve slepém ramenu vidět zbytky pilotů. Přiznávám, že jsem je neviděl.
Když byla projektována železniční trať z Chocně na západ, původně se počítalo s tím, že povede směrem na Vysoké Mýto a Chrudim, odtud se stočí k Přelouči. Chrudimští konšelé tehdy se proti stavbě postavili, zdůvodňovali to tím, že utrpí obchod i živnosti ve městě Chrudimi. Povšimne-li si cestující trasy železnice za Chocní, je patrné, že úprava železnice podnítila hospodářský vývoj Pardubic, jeho rozvoj průmyslu, obchodu a zemědělství. Uvážíme-li, že Chrudim byla krajským městem, které zastiňovalo malé, ale výstavné Pardubice a současný stav, pak není třeba více dodávat. Před lety jsem viděl v Chrudimi letáčky, které nabádaly občany, aby protestovali proti snaze konšelů vést silnici obchvatem mimo město. Poukazovali na tehdejší nerozumné rozhodnutí ohledně železnice, s nímž se Chrudim už nikdy nevyrovnala.
Už desítky let se řeší záležitost lepšího železničního propojení uvedených východočeských měst. Torzo této snahy vidíme dodnes jako třetí kolej směřující na východ a posléze se stáčející k býv. Tesle a končící u Nemošic. Naštěstí je železnice v provozu, protože napojuje na železniční vlečky průmyslové zóny. V projektech se hovoří o tzv. Medlešické přeložce mezi pardubickým hlavním nádražím a Medlešicemi. Jedná se o projekt, který by dále pokračoval přes Chrudimku v Nemošicích a přes Dražkovice do Medlešic. Tam by se napojila na stávající železnici. Projekt uvažuje, že mezi Medlešicemi a Nemošicemi by byla trať zdvojkolejněna, s traťovou rychlostí 100 km/hod. Došlo by k přestavbě chrudimského nádraží a elektrifikaci tratě. Počítá se s intervalem příměstských vlaků 30 minut a dálkových 60 min. Zastávkový vlak by projel z Chrudimi do Pardubic za 18 minut. Budou-li k dispozici tři miliardy korun, pak se to mohlo realizovat v letech 2006/07.
Dále se uvažuje, že by došlo ke zdvojkolejnění úseku mezi Opatovicemi nad Labem a Stéblovou. Muselo by dojít k modernizaci rosického nádraží a to by mělo navazovat na Medlešickou přeložku roku 2007/08. Další etapy by předpokládaly zdvojkolejnění úseku Nemošice – Pardubice hlavní nádraží a přesmyk tratě I. koridoru. Konečně kolem roku 2010 by mělo dojít k takovým úpravám, aby v úseku Chrudim – Pardubice – Hradec Králové byly vytvořeny podmínky pro traťovou rychlost 160 km/hod. Dalším krokem by byla modernizace tratě až do Jaroměře, tj. zdvojkolejnění a traťová rychlost 160 km/hod.
Tak tolik něco ze současnosti. Snad k tomu dojde….
(Lit. Marek Binko: Východočeský diametr, ČD pro vás, 10. ročník, 3/2003, str. 14)
