Pardubice a nacistická okupace

Paní Božena Ševců z Pardubic, Pernerova ul. 274, tehdy vypovídala (3) mj. o matce npor. Alfréda Bartoše paní Antonii Bartošové (4). Z výpovědi je patrné, jak kruté a beznadějné chvíle museli tehdy lidé prožívat do chvíle, než je gestapo zatklo, vyslýchalo a zanedlouho byli popraveni.(5)

Ve výpovědi je mj.: na jaře 1942 jela paní Bartošová s posláním do Vídně. Propustku získala prostřednictvím jakéhosi gestapáka, pro kterého pan Ferdinand Chára (6), který bydlel u paní Bartošové v podnájmu, šil kalhoty. Jako důvod patrně udala návštěvu u své sestry paní Anny Vogtové ve Vídni.(7)

Později jel do Vídně též pan Chára, propustku mu opatřil tentýž gestapák. Po příjezdu z Vídně mně paní Bartošová slíbila, že mi bude jednou vyprávět, bohužel k tomu již nedošlo. Snad by mohla něco vědět paní Vogtová ve Vídni. Při zpáteční cestě byl jí vykraden kufr, což paní Bartošovou přimělo k domněnce, že byla sledována. Od své cesty do Vídně se více uzavírala, málo vycházela z domu, trápilo ji, že její syn má tak těžký život… Stále u sebe nosila jed… Stála u okna a trnula hrůzou, když viděla některého z gestapáků, které dobře znala, neboť byla od nich vyslýchána, co je s jejím synem, který odjel za hranice…

Ve výpovědi je i zaznamenáno, jaké bylo zatýkání 20. června 1942, jak byl zatčen pan Chára, Jiráskovi, Schejbalovi a Jedličkovi. (8)

Poznámky:

1) Státní archiv Zámrsk, AF Gestapo sbírka, fotokopie spisu MLS Chrudim Lr. 985/46 (č. kartonu 82)

2) Hubert Hanauske – příslušník pardubického gestapa, v době ČSR sloužil jako čs. četník, mj. v Býšti – Dne 18. 7. 1945 o něm vypovídal četník Jan Hrdlička z Jaroměři, který s ním tamtéž sloužil. Charakterizoval ho jako člověka podlého charakteru, hrál karty, měl služební poklesky, lehkomyslně dělal dluhy, vyznačoval se nedbalým výkonem služby. Za okupace vyhrožoval jeho rodině, byl mstivý, popisoval i poklesky s dalšími kumpány i to, že vystřídal 17 četnických stanic atd.

3) U dokumentu je napsáno: k č. j. 293/45.

4) Antonie Bartošová, roz. Kuželová, nar. 24. 3. 1896 v rodině vídeňských Čechů. Bydliště Pardubice, Pernerova č. 274. Bartošův otec Adolf (nar. 1887 v Sezemicích) byl pekařským mistrem a s manželkou dávno rozveden, žil v Sezemicích. Jak on, tak i vídeňská větev rodiny nebyla persekvována. Adolf Bartoš zemřel 2. února 1951.

5) Popravy byly vykonány na Zámečku dne 2. července 1942.

6) Ferdinand Chára – krejčí, žil v podnájmu u A. Bartošové, popraven 2. 7. 1942. Nar. 20. 4. 1892 ve Zdechovicích. V Pardubicích byl známý jako vojenský krejčí.

7) A. Bartošová měla dvě sestry: Annu Vogtovou a Františku Jiráskovou.

8) Jiráskovi byli Bartošovi příbuzní v Pardubicích. Čeněk Jirásek, nar. 22. 1. 1891 v Bylanech, povoláním obuvnický dělník. Jeho žena Františka Jirásková, roz. Kuželová, nar. 21. 8. 1898 ve Vídni, dělnice v kožedělném průmyslu. Ve stejném domě bydlel i Ferdinand Schejbal, nar. 20. 6. 1919 ve Vídni, byl vyučen zámečníkem.