Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Živelné pohromy v obci Rohovládova Bělá 1850 - 1930

obrázek k článku První záznam o požáru je v pamětní knize č. II (str. 377) z roku 1850. Tehdy vznikl oheň z neopatrnosti Františky Ždímalové (čp. 7). Požár zlikvidoval celé doškové a dřevěné stavení. Silný vítr ?popohnal ohnivého kohouta? na sousední stavení čp. 45 (František Kvasnička), čp. 8 (Baladův grunt), čp. 37 (Panchartkovi), čp. 40 (Richterovi), čp. 5 (Konvalinovi), čp. 3 (Novotný), čp. 4 (Štěpánkovi), čp. 34 (Trubařovi) a čp. 2 (Doudovi?)

Další požár se odehrál v obci roku 1892, kdy při velké bouři, která se snesla na „bělskou pláň“ 10. 6. (kolem 4. hodiny odpolední), udeřil blesk do usedlosti čp. 30. Stavení, patřící Hynku Jeřábkovi, se ocitlo celé v plamenech. Dům byl téměř celý dřevěný a krytý došky. Majitel domu zůstal bleskem omráčený uvnitř a byl by jistě uhořel, kdyby ho včas nevytáhl řídící učitel Josef Jeník (později zvolen starostou obce.) Dobytek pomáhal zachraňovat kovář Šrajer.

 

Když dorazili na místo hasiči, zjistili, že nelze již co zachraňovat. Hrozilo však, že plameny přeskočí na sousední dům čp. 31 (chytla střecha) a na školní budovu.

 

Při velké bouři z června r. 1892 udeřil podle kronikářových záznamů blesk přibližně 40x na různých místech v okolí. Způsobil např. požár i v Kasalicích a v Bukovce.

 

Jako zajímavost kronikář uvádí (str. 440), že v čp. 30 zůstala přes celý požár pokladna Občanské záložny. Když byla po ohni nalezena a otevřena, zjistilo se, že peníze a listiny zůstaly nepoškozeny.

 

Roku 1896 bylo velmi parné léto. 28. a 29. července byly tropické teploty, po kterých následujícího dne (30. 7.) přišlo odpoledne velké krupobití.

 

Kroupami byl zasažen celý bělský dvůr (katastr), dále Habřina, Bukovka a Kasalice. Padání krup začalo u Čivic a skončilo u Holic.

 

Kroupy padaly za prudkého větru a v takovém množství, že bylo vše na polích zničeno.

 

„Pole zůstala jako mlaty!“ Většina oken JZ směrem byla vytlučena, omítka z domů otřískána.

 

Podobnou bouři zažila obec již v roce 1893 v podvečerních hodinách 1. 10. Bouře u Valů pokácela několik velkých bříz na železniční trať. Právě na tuto překážku narazil vlak, který vzápětí vykolejil. Strojník lokomotivy, která se ocitla mimo koleje společně ještě s jedním vagónem, zaplatil za tuto srážku životem. Z cestujících nebyl nikdo zraněn. Poté byly vysoké stromy podél tratě vykáceny.

 

V roce 1897 hořelo v čp. 2, což byl obchod smíšeným zbožím a nálevna lihových nápojů, patřící p. Steinerovi.

 

O lidské pověrčivosti v souvislosti požárů a blesků jsme již několikráte v našem seriálu psali. Na str. 53 uvádí kronikář opravdovou kuriozitu: K požáru se nesměla přiblížit především těhotná žena, aby se nelekla a nechytla se za tvář. „To by mělo dítě potom oheň v obličeji!“

 

V roce 1901 začalo v pozdních nočních hodinách hořet u Nováků, čp. 22.  29. 6. uhořel ve stodole krmič Konvalina. Příčina ohně nebyla zjištěna, ale pravděpodobně sláma ve stodole chytla poté, co si před spaním Konvalina zapálil dýmku. Udusil se asi dýmem, takže nemohl ze stodoly utéci a uhořel!

 

V roce 1904 vyhořel dům čp. 68 (bez přesnějšího uvedení). Téhož roku vyhořelo i čp. 43 (Hašek?).

 

V roce 1910 vyhořelo čp. 44 (Antoch), čp. 20 (Rejfková) a čp. 68 (Malý). Téhož roku vyhořel i Nekovář (?), čp. 62. Oheň vznikl kolem deváté hodiny dopolední (bez přesného data).

 

Na str. 461 je z roku 1910 (24. 1.) záznam o Halleyově kometě. Dne 19. 5. v časných hodinách prošla Země jejím ohonem. Tehdy se lidé křižovali a mnozí věřili, že nastává „konec světa!“  V Evropě se dokonce na některých místech prodávaly antikometární pilulky! Kronikář píše, že kometa byla nová, což je omyl.

 

Roku 1913 nastaly velmi silné mrazy a sněhové vánice, „jakých ani starší nepamatovali“.

 

Roku 1927 (24. 5.) vypukl požár u Josefa Pošvy (domkář z čp. 10). Oheň zničil domovní stavení a Havelkovu stodolu u čp. 11. Oheň spatřily jako první kolem poledne děti.

 

V poslední den roku 1913 vyhořeli Haškovi (čp. 70). Oheň vypukl v noci ve stodole, kde měl zdejší kolář Volejník uskladněno své nářadí.

 

Přesně o měsíc později (o hasičském plese!) začalo hořet u Vosáhlů. Jako první oheň zpozoroval L. Havelka.

 

Mrazy, které „sevřely“ kraj roku 1929, nikdo z pamětníků nezažil. Překonaly dokonce tuhou zimu z roku 1913. „Posledně tak tuhé mrazy byly před 150 lety“ (str. 184, III. díl pamět. knihy.)

 

V Bělé byly největší mrazy 11. 2., kdy bylo naměřeno až  -27°C!

 

V níže položených místech, jako v Pardubicích a Přelouči, byl mráz ještě o několik stupňů větší.

 

Kronikář uvádí, že v roce 1929 bylo v Čechách naměřeno v Českých Budějovicích vůbec nejvíc, kdy teploměr klesl na  - 43°C!

 

Ani tento údaj není přesný. Absolutně nejnižší teplota byla naměřena 11. 2. 1929 v Litvínovicích (u Českých Budějovic) – 42,2°C!

 

Na zdejší škole bylo vyučování na tři týdny přerušeno (uhelné prázdniny).

 

Kronikář dále píše: „Tato mrazivá vlna se dostala od nás dále na jih až do Súdánu v Africe na rovník“. (str. 185). S tímto údajem také nelze souhlasit, neboť stát Súdán neleží v rovníkovém pásmu, ale v pásmu sahelu, což je oblast kolem obratníku Raka.

 

Zároveň s mrazy začaly silné vánice za stálého východního větru. Sněhová pokrývka dosahovala až 0,5 m!

 

Ve chlévech onemocněla spousta dobytka. Krávám otekla mrazy vemena a nohy. Také včelstva utrpěla velké škody. Koroptví zmrzlo až 70 %.

 

Zapadlá auta byla vytahována „chlupatým benzinem“ (přezdívka pro dobytek).

 

Na str. 187, III. díl pamět. knihy, udává kronikář jako zajímavost roky, které byly známé jako „roky mrazu“: 1407, 1733, 1738, 1739, 1770, 1775, 1785. „V roce 1407 podle starých záznamů zamrzly řeky tak, že led byl silný jako dospělý člověk…!“

 

V roce 1929 (4. 7.) dosahovala teplota ve stínu až 34°C a trvala až do sedmé hodiny večerní. Poté zasáhla Bělou z JZ strany větrná smršť. 20 minut stačilo, aby vichřice způsobila hrozivou zkázu.

 

Domek čp. 17 ležel v rozvalinách. Z čp. 54 vichřice odnesla polovinu střešní krytiny. Pošvova stodola u čp. 9 byla celá rozmetána, taktéž u Richtera (čp. 40) a Hrubého (čp. 60) nadělala vichřice velké škody. Nedozírné škody nadělala u Fikarů (čp. 3) a Pětiokých (čp. 7).

 

V celé vsi nebylo jediné stavení, které by nebylo vichřicí poškozeno.

 

Na pardubickém okrese bylo hlášeno pět mrtvých.

 

Při velké bouři v roce 1930 (13. 6.) udeřil v odpoledních hodinách blesk do stodoly Františka Nováka (čp. 59), která spolu s přilehlým domovním stavením vyhořela.

 

Téhož roku (28. 12.) hořelo v dopoledních hodinách u Tichých (čp. 37).

 

 

Seznam použitého materiálu:

 

1) SokA Pardubice: Pamětní kniha obce Rohovládova Bělá (I. díl).

 

2) Tamtéž: Pamětní kniha obce Rohovládova Bělá (II. díl).

 


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem