Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Mé vzpomínky na Kunětickou horu
Když jsem si přečetl přílohu Zpráv o Kunětické hoře, rozhodl jsem se přispět několika poznámkami z dřívější doby o této památné hoře. Je obecně známo, že celý masiv hory je z čediče, a to ne zcela obyčejného. Černý čedič vyniká bílými krystalickými tečkami neboli peckami z křemene, podle kterých lze jej poznat a určit jeho původ. Tak třeba si pamatuji, že stará Karlova ulice (dnešní ulice Karla IV.) v Pardubicích byla původně dlážděna včetně chodníků čedičem z Kunětické hory. To bylo ještě začátkem třicátých let, dnes je tam samozřejmě asfalt. Severní stráň Kunětické hory byla před druhou světovou válkou pojmenována na „Švehlovy sady“. Oznamoval to kamenný pomník na levé straně cesty stoupající ke hradu. Za války byl tento pomník odstraněn, protože se jméno demokratického politika nacistickým okupantům nelíbilo. Za vlády komunistů to pak bylo stejné.
Jižní skalnatá stěna Kunětické hory těžce poškozená v minulosti bezohledným lámáním kamene musela být na některých místech podepřena betonovým pažením, aby nenastalo ještě další zřícení a aby nedošlo k většímu poškození hradu. Za to se zde příroda odměnila návštěvníkům výskytem různých druhů alpinek, které se jinak v širokém okolí nevyskytují. Proto byl také přístup ke skalní stěně z bezpečnostních důvodů a z důvodů ochrany přírody zakázán.
Obvyklým zpestřením návštěvy hradu bývala v červnových dnech nabídka zrajících třešní na jižních stráních podhradí za pár korun. V první polovině minulého století, zvláště před válkou se stal Kunětický hrad častým cílem nedělních výletů občanů Pardubic a blízkého okolí. Oblíbená cesta – asi 6 kilometrů – vedla podél pravého břehu Labe do „Labského“, přes Brozany a Ráby ke Kuňce. Trochu delší, ale turisticky zajímavější cesta vedla po levém břehu Labe do „Úzkého“, přes Počáply a Kunětice. Dnes je tam značená turistická cesta. Jezdívalo se také z Pardubic vlakem do Stéblové a odtud pěšky. Od starého pardubického nádraží jezdil autobus až pod Kunětickou horu.
Na nádvoří hradu byly za příznivého počasí rozestavěny stolky a lavičky a podávalo se pivo, limonády a občerstvení. V prvním poschodí nad vstupní bránou byl pro případ chladnějších dní prosperující hostinec.
V opravené části hradního paláce byla umístěna výstava archeologických nálezů z okolních území, zejména u Kunětic, kde se vyskytují zbytky pravěkého osídlení. Hradní věž bývala vždy a je dodnes využívána jako rozhledna, neboť svou polohu poskytuje za jasného počasí nádherný výhled až na Krkonoše, Orlické a Železné hory.
Každým rokem koncem dubna se pořádal karnevalový průvod v Pardubicích, provázený alegorickými vozy, končil na Kunětickém hradě oslavou pálení čarodějnic a taneční veselicí.
