PARDUBICE - KOLÉBKA NAŠEHO LETECTVÍ

A jaký byl vývoj letectví v Rakousku-Uhersku, respektive v českých zemích ?

V té době jsou střediskem východních Čech průmyslové Pardubice. Počátky letectví v tomto města jsou spojeny se jménem barona Artura Krause (1854-1930), který mimo svých aktivit a zásluh o rozvoj v oblasti sportu, motorismu a astronomie se věnoval stavbě létacích strojů a pokusům s nimi. Pardubice jako kolébka našeho letectví je však především spojena s jménem pardubického rodáka Ing. Jana Kašpara (1883-1927) a jeho bratrance Eugena Čiháka (1885-1958), kteří postavili letadlo s tříválcovým motorem vlastní konstrukce. A tak již měsíc po  slavném přeletu kanálu La Manche konali na vojenském cvičišti v prostorách dnešního sídliště Dukla své první, zatím neúspěšné, pokusy vznést se do vzduchu. Teprve po zástavbě výkonnějšího motoru typu Anzani bylo dne 25.srpna 1909 dosaženo úspěchu v podobě krátkého vzletu. Tehdy Ing.Kašpar dospěl k rozhodnutí opustit myšlenku letadla vlastní konstrukce a koupil francouzské letadlo Blériot IX. S tímto strojem na jaře roku 1910 provedl řadu pokusů a prvních veřejných produkcí (první „letecký den“ v Pardubicích 19.června 1910) a v roce následujícím již předvedl svůj stroj a své umění na řadě veřejných vystoupení v českých městech tehdejší rakouské monarchie. Do dějin letectví v našich zemích se trvale zapsalo datum 13.května 1911, kdy Ing.Kašpar uskutečnil historický přelet na trati dlouhé 121 km z Pardubic na louku u dostihového závodiště v Chuchli u Prahy, jeho let trval 92 minut.V témže roce zahájilo svoji činnost Aviatické družstvo Pardubice a v  roce 1912 byla v Pardubicích otevřena „Aviatická škola ing.Kašpara“. Vlivem událostí I.světové války byla slibně se rozvíjející se činnost přerušena a v prostorách bývalého vojenského cvičiště, tedy na  místě bývalých leteckých pokusů a produkcí, byl postaven největší vojenský lazaret,tzv.Karanténa.

Po I.světové válce byla letecká činnost spíše sporadická. I když již v létě 1921 byl v Pardubicích uspořádán letecký den, obrat nastal až koncem roku 1929, kdy se Aviatické družstvo Pardubice sloučilo s nově vytvořeným Východočeským aeroklubem Pardubice. V roce 1926 vznikla v Pardubicích pobočka Masarykovy letecké ligy. Důležitým počinem byl záměr vybudovat nové letiště  a tak se začala odvíjet historie pardubického letiště, umístěného v katastru obce Popkovice. V roce 1930 byly vykoupeny pozemky  a zahájeny přípravné práce pro jeho výstavbu. V září 1932 bylo letiště zkolaudováno komisí Ministerstva veřejných prací a provoz na něm byl civilní i pro potřebu armády. V roce 1937 proběhla další etapa jeho výstavby v podobě moderního hangáru, včetně dílny, garáže, umývárny, klubovny, s meteorologickou stanicí a dalším zázemím. V té době se na letišti setkáváme s celou řadou osobností pardubického letectví – piloti Beck, Černý, Hajný, Lonek (v roce 1935 se stal uznávaným leteckým šéfkonstruktérem Zlínské letecké a.s. u firmy Baťa), Levý, Pilař, Procházka, Turek, Widner, Wiesner) a veřejného života (Tomáš Baťa ml., Ing.Prokop, ministerský předseda Udržal, Ing.Vencl, Znojemský).

Další rozvoj velmi aktivního aeroklubu však přerušil začátek II.světové války. Letiště Pardubice bylo jedním z letišť využívaných československým vojenským letectvem při mobilizaci v roce 1938. V březnu 1939 bylo letiště obsazeno příslušníky německé branné moci, veškerá letecká činnost byla zakázána a na letišti byla zřízena letecká škola nacistické Luftwaffe. Letiště bylo využíváno i bojovými leteckými jednotkami. Teprve na sklonku války v roce 1944 bylo možno nad Pardubicemi vidět jiná letadla než ta s německými kříži a svastikou na trupu. Pardubice se jako důležitý průmyslový a dopravní uzel staly cílem náletů anglo-amerických leteckých svazů (RAF a USAF) startujících převážně z jižní a střední Itálie v tzv.bitvě o paliva (Battle of Fuel). Cílem byla hlavně rafinerie na zpracování minerálních olejů (výroba benzinu, mazacích olejů, asfaltu a parafinu) a pardubické letiště. Zasaženy byly i další objekty – nádraží, cukrovar a bohužel i řada civilních objektů.

V době nacistické okupace se  někteří členové Východočeského aeroklubu Pardubice nebo lidé narození či žijící v Pardubicích a okolí, aktivně účastnili bojů za osvobození naši vlasti na západní i východní frontě. V řadách francouzského letectva a hlavně jako příslušníci anglické Royal Air Force bojovali jako piloti nebo v řadách technického personálu. Navždy zůstanou v historii zapsána jména Bauman, Borovec, Cibulka, Čermák, Danihelka, Dubec, Fanta, Hudec, Jiroutek, Kovář, Kubizňák, Kudláček, Lang, Linhart, Martinec, Mikuláštík, Morávek, Postřehovský, Procházka, Schejbal, Smitka, Sokol, Stránský, Šimon, Šponar, Tiller, Tomek, Tošovský, Volek. Svůj život během okupace položili i další členové Východočeského aeroklubu - Calaš, Košťál, Lonek, Roček, Wiesner. V Pardubicích po válce žili i další příslušníci RAF, např.Knaifl.

Po skončení války se Východočeský aeroklub Pardubice stal členem Českého národního aeroklubu. Po odstranění válečných škod byla již na jaře roku 1946 na letišti zahájena činnost, v rámci Aeroklubu republiky Československé vznikla Česká letecká škola Východočeského aeroklubu Pardubice a vycvičila celou řadu adeptů leteckého sportu. Avšak neblaze zasáhl vývoj po Únoru 1948 a tak v roce 1950 skončily slibně se rozvíjející aktivity civilního využití letiště. Plachtařský odbor nalézá definitivní působiště na letišti v Podhořanech u Ronova nad Doubravou a motorářský odbor odchází do blízké Chrudimi. Na letišti začala působit Letecká vojenská akademie a v roce 1954 na do té doby travnatém letišti je dokončeno vybudování 2500 m dlouhé a 75 m široké betonové vzletové a přistávací dráhy s určením pro nastupující vojenskou leteckou proudovou techniku. A tak je nad letištěm možno spatřit letadla MiG-15, 19 a 21, Su-22 a 25, ale v průběhu let  i Iljušin Il-14 a 28, vojenské vrtulníky, proudové L-29 Delfín a L-39 Albatros, turbovrtulové L-410 i cvičné Zlíny. Letištěm prošla celá řada vojenských letců a velitelů. Z nich možno namátkou uvést velitele v průběhu posledních deseti let – Hřebačka,  Liška, Andrlík, Rada . Letiště sloužilo  pro potřeby vojenského letectva více jak 40 let, až do roku 1995. V tomto roce se začíná psát nová historie letiště Pardubice. Otevírá se totiž i civilnímu leteckému provozu, je mu přiznán statut veřejného mezinárodního letiště a leteckého hraničního přechodu. Toho se dosáhlo za přispění a podpory Ministerstva dopravy ČR, Ministerstva obrany ČR a v nemalé míře i Magistrátu města Pardubic a řady občanů města. Ti všichni záměr tzv. smíšeného vojenského a civilního provozu na letišti, zároveň s vyloučením provozu hlučné vojenské proudové techniky a vznikem vojenské školní letecké základny s méně hlučnými letadly,  přivítali.  Provozovatelem civilní části letiště se stala akciová společnost East Bohemian Airport (EBA), která je od roku 2000 ve stoprocentním vlastnictví města Pardubice. Z hlediska civilního leteckého provozu je letiště využíváno pro lety vnitrostátní i do zahraničí. Jsou to lety tzv.všeobecného letectví (General Aviation) hlavně podnikatelské sféry,  pro tuzemskou i zahraniční klientelu cestovních kanceláří (charterové lety do Bulharska, na Mallorcu, do Řecka, na Krétu, na Djerbu), speciální nákladní (cargo) přepravu do řady zemí Evropy, Afriky i Blízkého a Dálného východu, výcvikové lety našich velkých leteckých dopravců (České aerolinie, Fischer Air, Travel Service)  i pro potřeby zdravotnických a repatriačních letů.Tak např. v roce 2003 bylo na letišti uskutečněno více jak 1100 pohybů civilních letadel, odbaveno zatím rekordních 30.000 cestujících a 270 tun zboží a nákladu. V roce 2004 byl počet cestujících proti loňskému roku ještě vyšší a s nárůstem provozu se počítá i v dalších letech. Letiště Pardubice se tak stalo jedním z pěti významných letišť České republiky a po vstupu do EU jeho význam a využití poroste. Potvrdilo se, že rozhodnutí zástupců města zachovat letiště pro potřeby celého regionu bylo velmi prozíravé a dá se srovnat s rozhodnutím neodmítat v polovině 19. století vedení železniční trati z Olomouce do Prahy přes Pardubice. Význam letiště pro další rozvoj dopravní dostupnosti Pardubického kraje si uvědomují i představitelé Pardubického kraje a prezentují letiště na všech důležitých tuzemských i zahraničních akcích pořádaných  pod krajskou záštitou.

Historii letectví každoročně připomínají  od roku 1991 tradičně pořádané Aviatické poutě. Pod záštitou města Pardubice,Pardubického kraje a Sdružení Aviatické pouti, tj. Svazu letců České republiky, Svazu vojáků z povolání Armády České republiky, Východočeského aeroklubu Pardubice, České letecké historické společnosti a EBA a.s. se tak všem generacím připomínají významná data v historii našeho i světového letectví. Návštěvníci mohli spatřit originály i repliky slavných letadel, počínaje letadlem bratří Wrightů a Ing.Kašpara, přes letadla z I. světové války, meziválečného období a II.světové války, a konče sportovními i vojenskými letadly současnosti. Velmi vyhledávané jsou i autogramiády s našimi letci z řad RAF, možnost spatřit Pardubice z ptačí perspektivy jako účastník vyhlídkových letů. O oblibě a tradici svědčí každoročně několikadesetitisícová návštěvnost tohoto leteckého dne a ohlasy ve všech druzích médií.