KAPITOLY Z DĚJIN ČESKÉHO FAŠISMU V PARDUBICÍCH 22. část

Když byl V. Vážný ve vyšetřovací vazbě v Brně, jeho rodinu podporovala hlavně paní Berta Kučerová 37) Policie zaměřila svou pozornost na aktivity některých předáků NOF v Pardubicích. Holič Bedřich Patzelt byl v podezření, že se u něho za krámem scházejí fašističtí důstojníci a rotmistři pardubické posádky. Dr. Preininger u něj vykonal domovní prohlídku, za jeho chování při prohlídce bylo s Patzeltem zavedeno řízení. Měl smlouvu s posádkovým velitelstvím o holení u všech vojenských útvarů v Pardubicích (z roku 1930), ta mu však byla na žádost prezídia Zemského úřadu zrušena a od 8. 4. 1933 měl zákaz vstupu do zdejších kasáren. Jeho dcera Ludmila byla t. r. sekretářkou krajské rady NOF v Pardubicích 38) Na poštovního revidenta Vincence Pubala z Jesničánek (poštovní úřad Pce 2) přišlo hlášení ze slovenské Levoče, že tu 24. dubna 1933 v hotelu Tatra horoval pro fašismus. 39) Vrchní soudní rada Roman Jungr, v roce 1931 náčelník NOF v Pardubicích, se od židenické aféry choval tiše. V dubnu 1933 byl pokladníkem NOF a potvrzoval v členských legitimacích zaplacení příspěvků (jeho žena Filomena měla legitimaci NOF č. 1603). 27. června 1933 doprovázel Jungr R. Gajdu na pardubické nádraží. 40) Josef Škutchan, spoluzakladatel NOF v Pardubicích, svolával její schůze do hotelu Palace a pokoušel se založit skupinu zaměstnanců státních drah (železničářů) v NOF. Tato skupina měla poslední schůzi 30. března 1932. Po komunálních volbách 28. 2. 1932 pracoval  Škutchan v městském zastupitelstvu Pardubic a jeho bytové komisi, jejímž předsedou byl stavitel V. O. Medek. Dopisem z 30. ledna 1933 Škutchan rezignoval z obecních funkcí s tím, že vystoupil z NOF. Bylo to jen „naoko“ na pokyn, který obdržel z ústředí NOF. Definitivně ztratil mandát 18. 4. 1933. 27. června se však účastnil setkání s R. Gajdou v hotelu Palace v Pardubicích, loučit se s ním na nádraží však ze strachu radši nešel. 41)

Osvobození Gajdy podle policie oživilo aktivitu jednot NOF (bylo jich v republice na 470) a přineslo fašistickému hnutí asi 1000 nových členů. Gajda chtěl zachovat samostatnost své NOF, připustil však, aby delegace NOF spolu s představiteli Národní ligy Jiřího Stříbrného a radikálů z národní demokracie se zúčastnila porad se slovenskými hlinkovci před tzv. Pribinovými slavnostmi 13. srpna 1933 v Nitře. Byl to právě V. Vážný, kdo v NOF požadoval co nejtěsnější spolupráci s Hlinkovou slovenskou ludovou stranou a monarchistickými  organizacemi v Jugoslávii. Po nitranských slavnostech, kde NOF podpořila autonomii pro Slovensko, oživily činnost i slovenské organizace NOF v čele s Jánem Ivákem. 42) Oživila se i aktivita  NOF ve východních Čechách. 20. srpna odjel zájezd pardubické jednoty na Jiráskův Hronov (asi 45 osob autobusem). Autobus najal rotmistr v. v. V. Hájek, jeli v něm m. j. on, krejčí J. Sovina, truhlář Josef Novotný se ženou (V Rochu 122), holič J. Meduna, dcery holiče Patzelta Marie a Ludmila, soukromník Josef Stříteský (Wilsonova tř. 420, t. zv. Vlachův dům na dn. Třídě Míru, dn. restaurace Mc Donalds), zelinář ze Studánky Josef Englich a další. Pro účast v Hronově mocně agitoval JUDr. V. Hrbek. Hronov navštívili i manželé Kučerovi, V. Vážný a F. Forman, ti však jeli auty.

V hotelu Palace v Pardubicích se konala 16. srpna 1933 schůze asi 8 osob, mezi nimi byli stavitel Medek a rotmistr v. v. Hájek 43). 10. září se konala důvěrná schůze NOF v Újezdě za účasti 37 lidí. Svolal ji Jaroslav Jelínek z Bohumilče, řečnil tu V. Vážný. 44) Zaniklé „České směry“ nahradil nový fašistický list – „Národní obranná fronta“, který začal vycházet v Hradci Králové. 45) V září 1933 se aktivizovali v Pardubicích t. zv. národní radikálové (frakce národní demokracie), z nichž někteří pracovali dříve v NOF. Byl to např. obchodník s foto František Doubrava (Pardubice, Smilova ul. 440), který byl členem NOF již od r. 1927, pak byl vyloučen, znovu přijat a r. 1932 znovu vyloučen „pro napadání fašistických funkcionářů“. Vůdce národních radikálů (dále jen NR) Rudolf Rössler, bývalý šéfredaktor „Stráže říše“, direktor NOF a její finanční referent (1930) určil Doubravu za důvěrníka NR pro Pardubice, žádal jej však, aby nevyvíjeli žádnou činnost. Měli vrátit do Prahy tiskopisy a legitimace. V dopise se září 1933 (15. 9.) Rössler uvedl, že „Gajda nás tahá za nos“. Fašismus podle Rösslera dohrál na Moravě, kde národní radikálové měli 9 organizací. Rössler nabízel svou přednášku v Pardubicích a sháněl pro Pardubice předsedu místní odbočky  NR. Národní radikálové se sešli v červenci 1932 v restauraci Na Pernštýně ve Smilově ulici (na pozvání R. Rösslera a dr. Červinky z Prahy), potom však jako hnutí v Pardubicích zanikli. Sympatizovali s nimi Karel Hybský (Pasáž čp. 60), účetní u F. Doubravy František Hepnar (Arnoštská 31 – dn. ul. sv. Anežky České), Jan Andrýs (Rašínova ul. 1318 – dn. 17. listopadu) Rösslerova sestra Marie Marková (Palackého 572) a uzenář Jan Čtyřoký. 46)

V druhé polovině září 1933 navštívil Pardubice znovu R. Gajda, nocoval u stavitele Medka, dr. Kučera před ním ujel do Litomyšle, aby mu nemusel poskytnout sám nocleh. 47) 28. září se konala důvěrná schůze NOF v Sezemicích. Svolal ji mechanik K. Pánek a hovořil na ní dr. Novotný z Chrudimě. Přítomno bylo 150 osob. 48) Fašisté hodlali na okrese zvýšit svou agitační činnost, jejich předáci zajížděli proto do obcí „sousedsky debatovat u piva o fašismu“. Oficiální úřední zákrok tak byl do budoucna stále těžší. NOF trpěla nedostatkem financí, své akce kryla zájezdy na posvícení či hony. Majitel pardubického hotelu Palace Adolf Souček odmítl propůjčovat NOF místnost, protože Okresní úřad mu 1. října odepřel udělit povolení k prodloužení t. zv. policejní hodiny. 49) Případ výroku holiče J. Meduny (nar. 22. 1. 1906) na pardubickém nádraží při eskortování V. Vážného 2. února 1933 „Hanba demokracii“ byl otaxován 18. 7. t. r. rozsudkem Krajského soudu v Chrudimi na 3 dny, rozsudek Vrchního soudu ze 16. 8. zvýšil taxu na 7 dní podmíněně. 50)

2. října uspořádala NOF v Pardubicích zájezd asi 20 osob do Starých Ždánic „na posvícení“ u důvěrníka NOF F. Kučery, hostinského (čp. 58). Zájezdu se m.j. zúčastnili rotmistr v. v. V. Hájek, majitel kiosku Bohumil Andrle (Sladkovského 456), krejčí J. Sovina a majitel lázní v Bubenči Marie Baťová 51). 5. října velitelé četnických stanic na Pardubicku dokončili pro Okresní úřad v Pardubicích přehled funkcionářů NOF v Pardubicích a obcích na Pardubicku. Svodka konstatovala, že „bylo zjištěno, že panují nyní mezi funkcionáři osobní nesrovnalosti a v důsledku toho v poslední době vystoupili již význační pracovníci ze strany a další mají následovati. Hnutí v Pardubicích  jest tudíž ve značném rozkladu.“ 52) Hoteliér A. Souček znemožnil 8. října 1933 konání důvěrné schůze v hotelu Palace v Pardubicích. Přišlo 8 lidí, mezi nimi nový okresní náčelník Jan Kašpar, starosta obce Kladina. Souček jim nepropůjčil místnost. „Zavázal se netrpěti schůze NOF, poněvadž tím trpí jeho živnost. Dostal výstrahu, že by mu mohla být odebrána koncese jako osobě politicky nespolehlivé.“ Fašisté odjeli na kolech na Rybárnu u Matičného jezera (už jich bylo jen 5), zde popíjeli a vedli nepolitické řeči. „Před hotelem Palace odsuzovali chování úřadů, že jest jim ve všem bráněno, i ve schůzkách, ač podle zákona mají k tomu právo, že to takhle nemůže trvat, a že to musí vzít brzký obrat.“ 53)

Poznámky:

36) Pres. spis 292 ze 7. 7. 1933, četnická stanice Pardubice Okresnímu úřadu.

37) Tamtéž, velitel čet. Stanice v Pardubicích Hladík Okr. úřadu.

38) Pres. spis 1017 z 18. 7. 1933.

39) Pres. spis 1077 z 5. 8. 1933.

40) Pres. spis 1033 ze 7. 8. 1933, údaje pro Krajský soud v Chrudimi.

41) Pres spis 1101 z 11. 8. 1933, Okr. úřad Pardubice ředitelství Státních drah v Hradci Králové.

42) Klimek – Hofman, cit. d. s. 255 a M. Gregorovič, cit. d. s. 44.

43) Pres. spis 1151 z 25. 8. 1933.

44) Pres. spis 1237 z 9. 8. 1933.

45) Pres. spis 1165 z 31. 8. 1933.

46) Pres. spis 1714 ze září 1933. Rudolf Rössler založil frakci NR v prosinci 1931.

47) Pres. spis 1309 z 29. 9. 1933.

48) Pres. spis 1323 z 29. 9. 1933.

49) Pres. spis 1328 z 30. 9. 1933.

50) Pres. spis 1329 z 17. 10. 1933.

51) Pres. spis 1347 z 3. 10. 1933.

52) Pres. spis 1357 z 5. 10. 1933.

53) Pres. spis 1379 z 9. 10. 1933.