Pardubické firmy a jejich firemní značky ? XVI. část

Roku 1920 došlo ke spojení s konkurenčními závody Automat v Jablonném nad Orlicí a firmou Jevan ve Valešíně v jižních Čechách. V květnu 1920 byla výroba v Roztokách u Prahy zastavena a přenesena do Jablonného nad Orlicí. Trvalé sídlo se podařilo firmě získat až roku 1922 v Pardubicích (Zámeček). Sem byla postupně přenesena výroba v letech 1922 – 1923. Firma převzala rozestavěné tovární objekty, které patřily původně firmě O. Ziesel, specializující se na výrobu bot. Smlouva o prodeji a převzetí pozemků byla podepsána 21. 2. 1922. V roce 1924 vzniká sesterský závod v Olomouci. 22. 6. 1937 je firma zapsaná v Praze do seznamu registrovaných podniků, důležitých pro obranu státu. 1940 začíná výroba vysílačů, „Debeg“ za vojenského dozoru. Ve stejném roce byl v Jablonném nad Orlicí postaven měřič vysílání, který Telegrafia používala ke zkoušení přístrojů wehrmachtu, vyráběných taktéž v Telegrafii. Podnik za války prosperoval. V době největší expanze Telegrafie roku 1942, obnášejí z celkové podstaty 100.368.370 K objednávky wehrmachtu a válečně důležitých podniků 86.406.248 K. V roce 1942 má podnik největší počet zaměstnanců (2 957). Původní počet zaměstnanců se udává v roce 1920 (318). Z jiných zdrojů pochází rozdílné číslo (324). Nejmenší počet zaměstnanců byl v letech hospodářské krize 1930 – 1933. V těchto letech bylo propuštěno téměř 200 lidí, někteří z nich pouze dočasně. V letech 1944 – 1945 byly dodány vysílače typu „Gustav“ partyzánským oddílům v Orlických a Železných horách. Tento údaj je však zřejmě nadsazený, nebo se jedná o chybný údaj. Těžko si představit dodávání vysílačů partyzánským oddílům v roce 1944, kdy jakákoliv sabotáž vedla přímo na popraviště. Pokud firma Telegrafia skutečně vysílače typu „Gustav“ dodávala, tak z největší pravděpodobností v revolučních měsících roku 1945, dříve stěží. V době okupace firma Telegrafia poskytla společně s firmou A. Palouš, závod elektrotechnický, J. „Tolarovi“ Potůčkovi náhradní součástky do vysílače „Libuše“, se kterou bylo udržováno spojení s Londýnem.

Po roce 1945 se válečná výroba změnila v mírovou. Vývoj od likvidace akciové společnosti do znárodnění podniku proběhl v době od 19. 5. 1945 do 31. 12. 1945. Za několik dní po osvobození 19. 5. 1945 se ujala vedení podniku prozatímní správa v osobě Ing. J. Kočího, později Ing. Pischa. 28. 6. 1945 byla zavedena n. s. a 1.1. 1946 se přenáší majetková podstata podniku na n.p. Tesla, slaboproudý a radiotechnický závod v Pardubicích.

Firma Telegrafia používala ochrannou známku od roku 1919. Ochranná známka měla podobu kruhu, ve kterém bylo umístěno písmeno T (Telegrafia). Kruh i písmeno byly v silné lince černé barvy. Později byl kruh i písmeno zmenšeny a položeny do pole štítu. Pole štítu bylo rozděleno do sedmi svislých stejně širokých částí, bílo – modré barvy. V hořejší části byl nápis  Pardubice. Použitím štítu se ochranná známka zařadila do průmyslové heraldiky. Tato skutečnost se používala jak v reklamě, tak na firemních papírech. Nejčastěji byla ve zmíněné barvě, později též v červeno – bílém provedení. Toto označení se používalo až do znárodnění. Po vytvoření n. p. Tesla vzniká jako ochranná známka kruh, ve kterém je umístěna tzv. rezonanční křivka se šesticípou hvězdou na svém vrcholu a nápisem Tesla přes celý průměr kruhu. Použití hvězdy na rezonanční křivce je doklad toho, že firemní značky a ochranné známky byly citlivými indikátory na všechny společenské změny, pozitivní i jako v našem případě, negativní. Poválečná ochranná známka se používá v různých barvách.

Roku 1881 založil židovský podnikatel Jonáš F. Traub ve Smilově ulici č. 412 nejstarší pardubickou továrnu na prádlo. V podniku pracovalo stabilně 15 lidí. Šlo tedy na první pohled o malou firmu, avšak firma zaměstnávala kolem 100 – 150 domácích švadlen. Firma měla tzv. trhovce, což byli agenti, se kterými se dělaly objednávky. Koupil se výběrový materiál a ten byl zaslán švadlenám. Jejich práci kontroloval faktor. Vyráběly se především zástěry, jupky, kazajky a sukně. Firma se tedy specializovala na dámské oblečení. Prodávalo se hlavně na jarmarcích. Firma zavedla jako první pardubickou výrobu zástěr. J. F. Traub měl jediného syna Gustava, který ovšem po otci podnik převzít nestihl, tragicky zahynul. Firma existovala ještě v roce 1924, o čemž svědčí reklama v dobovém tisku. Definitivní rok, kdy firma přestala existovat, se nepodařilo zjistit, ale bylo to pravděpodobně ještě před začátkem druhé světové války.

Firma J. F. Traub používala ochrannou známku v podobě trojúhelníku. V trojúhelníku byl vinný hrozen (die Traube = hrozen vína), v horní části, která byla vykrojena do půlkruhu, byly iniciály firmy J. T. F. Prostřední písmeno T bylo nejvyšší. Po levé a pravé straně trojúhelníku byl nápis ochranná známka. Tuto ochrannou známku se podařilo doložit pouze v jediném exempláři.

Použité materiály:

1) SOAZ, fond: Telegrafia, čsl. továrna na telegrafy a telefony a.s. Pardubice 1919 – 1946.

2) Technické práce ve východních Čechách, památník IV. sjezdu inženýrů v Hradci Králové.

     B. r.

3) Amatérské rádio pro konstruktéry, č. 1, roč. 28, 1979.

4) Český svět Pardubicům. Pardubice 1924.

5) Vzpomínky Karla Vinaře (Pardubice, Sladkovského ul. č. 96).

6) Soukromý archiv autora.

Firemní značka firmy Telegrafia, československá továrna na telegrafy a telefony, akciová společnost, Pardubice. SOA Zámrsk, Fond: Telegrafia, čsl. továrna na telegrafy a telefony a. s. Pardubice, 1919 – 1946.

Ochranná známka firmy J. F. Traub, Pardubice, továrna na textilní výrobky. Soukromý archiv autora.