Válečné hroby na Pardubicku

V současné době bylo zpracováno a roztříděno válečné období I. a II. světové války na Pardubicku. Toto období nebylo zdaleka uzavřeno, neboť se stále objevují nové informace a svědectví o dalších válečných hrobech a místech, kde byly pohřbeny oběti. Na ostatních a starších válečných obdobích se dále pracuje. Válečná období 18. a 19. století se mapují velmi složitě, protože je nutné bádat v kronikách obcí, v církevních písemnostech, v matrikách a různých tiskovinách většinou církevních, psaných německy švabachem, což vyžaduje široké znalosti z oblasti vojenské historie a písemnictví.



Období I. světové války

Pardubice a jejich okolí nebyly přímým účastníkem válečného konfliktu. Ve většině hrobů z tohoto období jsou proto ostatky vojáků padlých na frontě a převezených do místa původního bydliště, nebo ostatky vojáků zemřelých na následky těžkého zranění.

Jiná situace je na Městském hřbitově v Pardubicích. Zde existoval vojenský hřbitov, kam byly ukládány ostatky všech vojenských osob. Zvláštností Pardubic byla totiž polní nemocnice zvaná "Karanténa" nebo také "Barákové město", zřízená pro léčení raněných z front. Jednalo se o největší nemocnici na evropském kontinentu pro 10 tisíc pacientů s vlastní pekárnou, drůbežárnou, zahradnictvím, ale také s vlastním hřbitovem, což byl již zmíněný vojenský hřbitov. Ze všech evropských bojišť přivážely vojenské vlaky do Pardubic raněné a nemocné vojáky (Čechy, Slováky, Rakušany, Rusy, Němce, ale také Turky, Bosňany, Chorvaty, Italy a další). Ty, kteří podlehli válečnému zranění, pohřbili na vojenském hřbitově v Pardubicích. Jak bylo zjištěno, celkem zde bylo pohřbeno 1941 vojenských osob různých národností a hodností, jejich hroby byly řádně označeny a opatřeny pomníčkem. Tento vojenský hřbitov byl však v roce 1951 zrušen a podle dochovaných zpráv byly ostatky všech pohřbených exhumovány a přeneseny do nově zřízeného společného hrobu v urnovém háji pardubického městského hřbitova, kde vznikl nový památník všem obětem obou světových válek.

Soupis pohřbených vojenských osob

VOJENSKÝ HŘBITOV PARDUBICE: 513 Turků, 108 Rusů, 194 Čechů, 2 Rumuni, 35 Italů, 64 Němců, 1025 vojáků neznámé národnosti - celkem 1941 mrtvých.

DOLANY: 4 čeští vojáci, místní obyvatelé, padli na bojišti. JEZBOŘICE: 7 českých vojáků, místní obyvatelé, padli na bojišti. LÁNY NA DŮLKU: 3 čeští vojáci, místní obyvatelé, padli na bojišti. LÁZNĚ BOHDANEČ: 8 českých vojáků, místní obyvatelé, padli na bojišti. MIKULOVICE: 4 čeští vojáků, místní obyvatelé, padli na bojišti. STARÉ ŽDÁNICE: 4 čeští vojáci, místní obyvatelé, padli na bojišti. SVÍTKOV: 2 čeští vojáci, místní obyvatelé, padli na bojišti. ÚJEZD U SEZEMIC: 16 českých vojáků, místní obyvatelé, padli na bojišti.

V ostatních obcích jsou postaveny pomníky na památku padlých, které jsou ve všech případech v majetku obce, bez poškození a umístěny vždy na čestném místě.



Období II. světové války

MĚSTSKÝ HŘBITOV PARDUBICE: V roce 1951 vznikl v urnovém háji městského hřbitova nový památník všem obětem obou světových válek, složený z jednotlivých válečných hrobů, samostatně rozdělených podle národností. Byly sem přeneseny také ostatky 1941 vojáků z I. světové války (viz výše). Z II. světové války zde spočinulo 27 sovětských vojáků, kteří padli při osvobozování města, 1 anglický válečný zajatec, 3 vojáci protektorátního vládního vojska a 210 německých vojáků, jejichž ostatky byly v roce 1951 exhumovány, zpopelněny a znovu uloženy. (Ze zprávy SNB Pardubic, 10. 9. 1946:" Místa, kde jsou pohřbeni Němci, jsou vyrovnaná bez narušení a posetá travou. Prostor je ohraničen trubkami.")

ŽIDOVSKÝ HŘBITOV PARDUBICE: 11 židovských vězňů vyhozených z vlakového transportu smrti u dnešního Parama. PARDUBIČKY: 6 sovětských vojáků. SVÍTKOV: 2 sovětští vojáci. BOREK: 1 sovětský válečný zajatec z transportu smrti; 1 partyzán, padl při osvobozování obce. DŘÍTEČ: 7 Čechů z Němčic, popravení Němci v květových dnech za odboj; 2 němečtí vojáci, zastřeleni pro kladení odporu při zatýkání partyzány; 1 německý voják, zastřelený při zatýkání, pohřbený v louce mimo hřbitov v bývalém vojenském zákopu v blízkosti mostu, společně s uhynulým psem bernardýnem jako výraz odporu. KOŠTĚNICE: 3 sovětští váleční zajatci z transportu smrti. LÁNY NA DŮLKU: 12 obětí transportu smrti, většinou sovětských válečných zajatců vyhazovaných z vlaku, místní obyvatelé pohřbili oběti na hřbitově a zapsali čísla vytetovaná na předloktí. LÁZNĚ BOHDANEČ: 1 německý voják, sebevrah, nalezen oběšený v nedalekém lese a pohřben. LIBIŠANY: 7 sovětských válečných zajatců, které Schernerova armáda tlačila před sebou při postupu na Prahu jako živý štít, několika se podařilo uprchnout a skrýt se v okolí, byli však na udání pochytáni a popraveni na okraji obce v písníku, odkud obyvatelé Libišan jejich ostatky odvezli na hřbitov, kde byli pohřbeni; 1 německý voják, zastřelený při osvobozování, pohřbený na místním hřbitově u stěny bez označení. OPATOVICE NAD LABEM: 1 sovětský válečný zajatec z transportu smrti; 6 sovětských válečných zajatců z transportu smrti původně pohřbených na místním hřbitově, roku 1955 exhumovaných a přenesených do místního památníku v kasárnách. POPKOVICE (mimo hřbitov): 3 němečtí vojáci z obsluhy protiletadlového kanónu, údajně zastřeleni v květnových dnech místní partyzánskou skupinou v místě protiletadlové zbraně. ROKYTNO (mimo hřbitov): 1 německý voják, zastřelen při zatýkání místní partyzánskou skupinou. SLEPOTICE: 3 vězni z transportu smrti. SRNOJEDY (mimo hřbitov): 2 němečtí vojáci zastřelení svou vlastní armádou, podle policejního protokolu z roku 1946 se údajně ukrývali v kukuřičném poli na levém břehu Labe u Srnojed a německá hlídka z protějšího břehu je zastřelila, místní obyvatelé zabité vojáky pohřbili na břehu Labe v místě, kde dnes ústí hlavní přivaděč splaškových vod z Pardubic, hrob tedy zřejmě nezachován. STARÉ ŽDÁNICE: 1 sovětský voják, padl při postupu na Prahu. SVÍTKOV: 2 sovětští vojáci, padli při osvobozování obce. PAMÁTNÍK ZÁMEČEK: 197 osob popravených za atentát na Heydricha, jednalo se většinou o obyvatele obce Ležáky a občany spojené s odbojem, podle dochovaných zpráv byla jejich těla zpopelněna a popel rozeset po polích na neznámém místě.



Pietní místa

Zákon o válečných hrobech ukládá také evidovat veškerá pietní místa vztahující se k válečnému konfliktu nebo k jeho místu. Na území Pardubicka je evidována více než stovka takových míst, většinou pomníky z první světové války a pamětní desky. Majitelem těchto památek jsou zpravidla obce. Aby mohla uvedená památka obdržet statut pietního místa, musí splňovat následující ukazatele. "Pietním místem se rozumí pamětní deska, pomník, památník nebo obdobný symbol připomínající válečné události a oběti, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci, nebo v důsledku válečného zajetí, anebo oběti osob, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války." Za pietní místa se považují také hroby s ostatky osob usmrcených při leteckých náletech. Tato místa nemohou být ve smyslu zákona vedena jako válečný hrob.



Celkový počet obětí uložených v hrobech na území Pardubicka

První světová válka: 1979.

Druhá světová válka: 896.