Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Msgre Vincenc SETINA (1876-1961) první pardubický arclděkan (ke 120. výročí narození)

obrázek k článku Msgre Vincenc Setina, rázovitá postava našeho města, kterou připomněl i spisovatel Zdeněk Vavřík ve své knize „Zelená brána"1), se narodil 6. května 1876 v Břehách u Přelouče rodičům Vincenci Setinoví a Anně, rozené Březinové. Obecnou školu navštěvoval hoch ve Výrově, pak v Přelouči, odkud odešel na klasické gymnázium ve Vysokém Mýtě, kde byl tenkrát ředitelem Václav Hospodka. Zde Vincenc roku 1895 maturoval.
1. října 1895 vstoupil do biskupského kněžského semináře v Hradci Králové. Po vykonaných studiích teologie byl 25. července 1899 hradeckým biskupem Eduardem J. Brynychem (1846-1902) vysvěcen na kněze. 28. září t.r. nastoupil V. Setina svou první kněžskou „štaci" v Kněžicích na Královéměstecku. Patronem kostela tu byl hrabě Theobald Czernin z Dymokur. Jako farář tu sloužil vzdělaný kněz Vincenc Němeček, který se svým mladým kaplanem vedl společně první kampeličku v Kněžicích. Roku 1901 byl ustanoven V. Setina kaplanem ve Žlunicích, kde působil též jako pokladník místní kampeličky a hlasatel křesťanského socialismu. Proto také ve všeobecných volbách do říšského sněmu roku 1907 kandidoval za poslance. Po ukončení administrace ve Žlunicích stal se Setina kaplanem v Novém Bydžově, kde vedl Katolickou národní jednotu. Roku 1911 byl administrátorem fray v Babicích na Nechanicku a excurrendo v Bohárně.

Roku 1912 se stal administrátorem fary v Jeřicích na Hořicku, kde se také 1. května t. r. stal farářem. Působil zde plných 10 let, t. j. zažil zde celé období první světové války, kdy mnoho rolníků muselo odejít od rodin a opustit svá pole kvůli vojenské službě. Setina, rolnický synek, který měl po celý život blízko k zemědělství a ekonomice, sestavoval tenkrát osevní plochy jeřického velkostatku a těch polí, kde rolníci pobývali na vojně. Byl též předsedou komise pro rekvizice dobytka, v níž zachránil mnoho kvalitních kusů před porážkou pro chov. Sám obhospodařoval v Jeřicích 25 korců pozemků a svým potahem zapůjčeným vojenskou správou z Josefova vypomáhal v polních pracích na opuštěných pozemcích. Opravil i kostel a faru v Jeřicích.
Roku 1922 odešel z Jeřic na faru u sv. Prokopa v Záboří nad Labem. Zde si také zařídil hospodářství a ve své režii obhospodařoval 20 ha farních pozemků. Roku 1923 byl zvolen členem okresního zastupitelstva v Kutné Hoře. V Záboří n. L. založil V. Setina Hospodářské družstvo, do nějž se přihlásilo 110 rolníků. V Kutné Hoře působil jako referent okresní nemocnice, kam zavedl řeholní ošetřovatelky. Roku 1929 byl znovu zvolen do okresního zastupitelstva, v němž vytvořil tzv. Občanský klub ze stran agrární, lidové, národně demokratické a obchodně živnostenské. 28. října 1928 k 10. výročí vzniku ČSR uspořádal v Záboří průvod k pomníku padlých z první světové války. Zasloužil se o regulaci řeky Doubravky u Záboří n. L. Osobní intervencí u ministra zemědělství dr. O. Srdínky vymohl na ni 1 milion Kč státní subvence. V Záboří pracoval do 7. července 1929, kdy jej hradecký biskup ThDr.et JUDr. Karel Kašpar (1870 - 1941) jmenoval děkanem v Pardubicích, kde byl patronem chrámu sv. Bartoloměje Musejní spolek. Nepomohla ani intervence kutnohorského hejtmana vládního rady Pacolda, byl Setina byl ponechán v Záboří. Než přijel do Pardubic, strhla se 4. července 1929 - na svátek sv. Prokopa - velká bouře, která způsobila ohromné škody na domech, lesích a sadech a způsobila mj. i zřícení sanktusní vížky děkanského chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích. Na děkanství bylo vytlučeno mnoho oken a byla zničena jeho střecha. 14. července 1929 byl Vincenc Setina instalován v kostele na děkana senátorem Národního shromáždění a papežským prelátem kapitulním děkanem dr. F. Reylem. Instalační hostina pro 80 hostí se musela pro škody na budově děkanství konat v pardubickém zámku, sídle patronátního Musejního spolku. (Jeho předsedou byl tenkrát ředitel gymnázia Jan Roubal, jednatelem řídící učitel František K. Potěšil). V. Setina věnoval na odstranění škod 60.000 Kč vyplacených za jeho životní pojistku a ještě půjčil Musejnímu spolku dalších 35.000 Kč. Sanktusník byl znovu obnoven v květnu 1930.2)Nový děkan vymohl u ministerstva veřejných prací státní subvenci 40.000 Kč a získal též sponzorské peníze u Městské spořitelny. Okresní hospodářské záložny.
Občanské záložny a Městských elektrických podniků. Celkový náklad na znovuzřízení sanktus-níku Snil 58.488 Kč. Do vížky byla uložena zakládající listina a zavěšen nový zvon. 3,Po přestavbě volala i sešlá zvonice, v níž bývala dříve kaple sv. Rochá. Nová zvonice byla postavena roku 1930 podle plánů ing. arch. K. Pecánka ze Státního památkového úřadu arch. K. Řepou a stavitelem arch. Alexou. Byl na ní umístěn památník 238 obětem první světové války - dílo Františka Zuzky, kpt. železničního pluku v Pardubicích (1887 -1955). Po opravě sanktusníku byly opraveny též varhany u sv. Bartoloměje, zakoupeny nové ornáty (zlatá paramenta za 100.000 Kč) a pak došlo i na opravy dalších pardubických kostelů: chrámu Zvěstování P. Marie, sv. Jana Křtitele a kostelíčka Sedmibolestné Matky Boží. 31. května 1931 byla v Tyršových sadech slavnostně otevřena Celostátní výstava tělesné výchovy a sportu. Při zahájení byl přítomen president republiky T. G. Masaryk, který byl na Pernštýnově náměstí uvítán mj. i děkanem V. Setinou, který jej doprovodil na výstaviště. Za přítomnosti hradeckého biskupa dr. Kašpara, ministra veřejných prací ing. Dostálka a poslance F. Staňka se konalo na letním stadionu vystoupení Orlů, kteří se zúčastnili i polní mše celebrované na náměstí biskupem Kašparem. Orelské cvičení shlédl i tehdejší zemský velitel generál Bílý, pozdější oběť nacistického protektora Heydricha.
O svatodušních svátcích v květnu 1932 vydal děkan V. Setina prohlášení o nutnosti výstavby nového kostela na Skřivánku. Získal od města na Zborovském náměstí stavební parcelu a založil „Jednotu pro postavení katolického kostela na Skřivánku". Vymohl na Zemském úřadě v Praze schválení stanov, jež umožňovaly věnování majetku Jednoty i stavebního místa Kongregaci sv. Dona Bosca (Salesiánům). Ti přikoupili ještě sousední parcelu, na níž vytvořili hřiště a v krátké době postavili Výchovný chlapecký ústav s prostornou kaplí sv. Václava (viz foto). Roku 1933 povolal pak ještě děkan Setina z Rajhradu u Brna do Pardubic pro ošetřování chudých nemocných sestry Těšitelky, pro něž nechal postavit na Skřivánku dům s kaplí za 184.000
Vincenc Setina byl zvolen členem okresního zastupitelstva v Pardubicích. Z titulu své funkce v něm se stal předsedou správního výboru okresní nemocnice a členem osvětové a kulturní komise. Na žádost starosty města JUDr. Jana Frýby a okresního hejtmana dr. J. Vítka byl 1. dubna 1934 povýšen děkanský chrám sv. Bartoloměje na arciděkanský a V. Setina byl hradeckým biskupem ThDr. Mořicem Píchou (1869 - 1956) jmenován prvním pardubickým arciděkanem. 4)V roce 1935 byl arciděkan Setina členem přípravného výboru I. katolického sjezdu v Praze (konal se 27. - 30. 6. 1935) a v Pardubicích na nádraží vítal papežského legáta pařížského arcibiskupa kardinála Jeana Verdiera, který projížděl městem z Prahy na Moravu.5) Setinový 60. narozeniny byly 6. května 1936 slavnostně připomenuty nejen v arciděkanském kostele, ale též i ve velkém sále hotelu Grand za účasti zástupců státních, samosprávných a vojenských orgánů.

Celý článek naleznete ve Zprávách KPP rok 1996, číslo 9-10.
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem