Živelné pohromy v obci Staré Čivice

Nešlo o obyčejný požár, ale o jeden z nejničivějších „ohnivých kohoutů“ v historii obce. Oheň zlikvidoval 27 čísel a 11 stodol. Plameny „strávily” i zvoničku, stojící uprostřed návsi. Od výhně pukl i zvon. Oheň přeskočil z čp. 4 na čp. 3 a dále na čp. 26 Václava Pavlase, čp. 25 Václava Formana, čp. 27 Václava Říhy, čp. 28 Jana Cibulky atd. Celková škoda činila 48 000 zl.

Finanční pomoc zaslaly obce Bezděkov, Jezbořice a Svítkov. Zvonička byla postavena na náklady čivických občanů (za 130 zl.). Nový zvon daroval obci Jan Karel hrabě Chotek, majitel čivického statku. Zvon byl později za války v roce 1917 sňat vojáky a odevzdán vojenským úřadům.

V našem vyprávění se občas objeví neobvyklé přírodní jevy. V kronikách je mezi ně řazeno objevení komety. Ta byla vidět v roce 1882 (říjen) na obloze po několik dní vždy po čtvrté hodině ranní. V kronice není bohužel zmíněno jméno komety.

Dne 9. 1. 1901 pocítili občané Čivic kolem třetí hodiny ranní záchvěvy půdy. Jednalo se o skutečné (slabé) zemětřesení. Podobné záchvěvy půdy byly pozorovány v obci v letech 1348, 1443, 1799 a 1883 (str. 47). Retrospektivní záznam živelných pohrom (vichřice, povodně a požáry) uvádí kronikář od roku 1556. Tehdy se na den Tří Králů strhla velká bouře. Jeden z blesků prorazil klenbu na Kunětické hoře a způsobil požár.

O velkém suchu je psáno z let 1707, 1746 a 1747 („o sv. Josefu se chodilo po rybnících”). Sněhové kalamity jsou uvedeny z let 1709, 1829 (silně mrzlo ještě počátkem června) a 1876.

V uvedených letech následovaly i povodně. V roce 1883 (červen) se píše o povodni („jaké po 80 let nebylo”). V květnu a červnu 1887 napadlo hodně sněhu a mrzlo tak, že lidé chodili v zimním oblečení. Vánoce 1895 odřízly obec od veškerého spojení.

Podobná sněhová kalamita se opakovala v roce 1924, kdy do Čivic musely být cesty pravidelně prohazovány. O čtyři roky později (1928/29) přišla neobvykle tuhá zima. Nejnižší teplota byla v obci naměřena dne 12. 2. a činila –38 °C! Podle dobových záznamů „zajíci pobíhali do stavení, odkud se nedali zahnat ani zuřivým štěkotem psů!“ Zásoby uhlí byly spotřebovány dříve, než mrazy polevily. Vázla dodávka uhlí po železnici. Děti se radovaly, protože nastaly uhelné prázdniny. Následkem mrazů byly poničeny všechny ovocné stromy. V červenci (4. 7.) roku 1929 udeřila na Čivice větrná smršť, která způsobila obrovské škody. Rozmetala stodoly, pobořila střechy domů a zlikvidovala i silné stromy. Stodoly Jelínka, Hrobaře a Macely přestaly existovat. Vichřice vyvrátila zděné štíty na stavení pana Bartoně na Štěpnici a pana Františka Křivky v Borku. Nejvíce byl postižen dům v Chaloupkách pana Beránka (čp. 45). Pádem střešních krovů došlo k proražení celé střechy a ke škodám uvnitř domu. Vichřice, která se nad Čivicemi přehnala 14. 2. 1933 nedosáhla naštěstí ničivosti vichřice z července roku 1929. V červenci roku 1916, uprostřed žní, vypukl požár v čp. 47. Oheň za krátkou chvíli zničil celé stavení. Majitel domu byl J. Beneš, 60letý, nemocný muž. Nestačil se včas dostat z domu a uhořel v jeho troskách!

Dne 20. 6. 1922 hořelo v noci kolem desáté hodiny v domku Aloise Škrhy (truhláře). Oheň vypukl z neznámých příčin. Ohnivý kohout přeskočil na dalších devět domů. Vyhořela tato stavení: Františka Machka, Václava Růži, Jana Růži, Antonína Hrbotky, Jana Krupky, Frant. Kopeckého, Anny Zachové a Frant. Koženýho. Uhořelo velké množství domácího zvířectva. Vyhořelým bylo pomáháno ubytováním i různými dary. Šaty zaslal Červený kříž z Pardubic.

Dne 26. 4. 1931 vypukl oheň u Františka Obra (čp. 56). Sbor dobrovolných hasičů zakročil s pomocí nové motorové stříkačky, která byla zakoupena v roce 1930 za 58 000 Kč. Likvidace požáru se účastnilo celkem 18 hasičů pod vedením Josefa Jedličky. V roce 1933 (14. 2.), ve stejný den, kdy na Čivice udeřila velká sněhová bouře, vypukl požár stodoly Vojtěcha Říhy. Příčina požáru zůstala neznámá.

Dne 1. 11. 1936 vypukl požár na dvoře velkostatku pana Loma. O několik dní později (28. 11.) shořel stoh slámy Františka Tomišky a 18. 12. stoh Ladislava Komberce.



Použitý materiál:

1) SOkA Pardubice: Pamětní kniha obce Starých Čivic (založena roku 1937).