Kapitoly z dějin českého fašismu v Pardubicích 31. část

Zde nechal R. Gajda uctít památku 2 účastníků židenického puče, kteří zemřeli ve vězení. Generální sněm měl proklamovat jednotu NOF, takže zaznívala slova, že NOF nemá ve svých řadách sebemenší opozici. Samy listy NOF potvrzovaly, že to není pravda, neboť často přinášely zprávy o dalším vylučování opozičníků. Gajda sdělil členům, že NOF půjde do květnových voleb sama. Šlo o holou nutnost, protože utvořit volební blok s NOF žádná strana nechtěla. Na řečnicky položenou otázku svého Vůdce: „Mám vaši důvěru?” povstal celý sál a se vztyčenými pravicemi volal: „Přísaháme!” 2/ Ani nové Národní sjednocení (dále jen NS) před volbami nezahálelo. Četnická stanice v Opatovicích n. L. podala Okresnímu soudu v Pardubicích udání na F. Opletala ze Sezemic, který zval pozvánkami na 15. 1. do hostince F. Ledvinky ve Dřítči na Okresním úřadem nepovolenou veřejnou schůzi NS. 3/ 20. ledna proběhla v Přelouči v hostinci „Stará Beseda” schůze národně demokratické strany (přítomno 40 lidí), na níž byli hosty i dr. Locher z Prahy a fašistický disident dr. F. Novotný z Chrudimi. 4/ 25. ledna se v Klicperově divadle v Hradci Králové konal mítink NS, na němž promluvil poslanec národní demokracie dr F. X. Hodač 5/, vůdce tzv. Národní ligy Jiří Stříbrný 6/ a „emeritní okresní soudce” V. Vážný. 7/ 21. února se konala veřejná schůze NS i v pardubickém Grandu, již s programem „Význam NS a poslední politické a hospodářské události” svolali tajemník Jaroslav Petr a gen. v. v. B. Konopásek, který předsedal. Přítomno bylo 1500 lidí. Vystoupili poslanec nár. demokracie Fr. Ježek, V. Vážný a gen. B. Konopásek. F. Ježek poukázal na hospodářské úspěchy autoritativních režimů v Itálii a Německu (stavění autostrád) a kritizoval slabost vlády ČSR vůči KSČ a německým excesům v pohraničí. Včetně útěku bývalých poslanců rozpuštěných stran DNP a DNSAP do Hitlerova Německa. V. Vážný řekl, že NS

bojuje proti režimu, ne však proti republice. Apeluje na národní cit. Odsoudil agromarxismus symbolizovaný rudozelenou koalicí. Doba si žádá hrdý nacionalism, spravedlnost, poctivost a charakter. Směřujme k národní a křestanské říši Čechů a Slováků a slovanské zahraniční politice v čele s Ruskem osvobozeným od rudého teroru. Vyslovil se proti protekci a nepotismu, žádal náboženskou výchovu národa a boj proti „lžipokroku” (rozuměj masarykovskému humanismu). Hájil se proti osobním útokům v letáku „Hlas pravdy”., který byl proti němu rozšiřován na Wilsonově třídě (dn. třída Míru). Generál Konopásek citoval ve své řeči z „Protokolů sionských mudrců” o mezinárodní rudé židovské světovládě. Jak je vidno z Hitlerova Německa, není třeba se jí báti. Proti socialismu musí nastoupit fašism, t. j. státně organizovaný nacionalism. V době schůze NS řečnil na Smetanově náměstí k 250 lidem redaktor komunistického „Rudého Východu” Gustav Souček proti fašismu. Hlouček lidí vykřikoval před Grandem: „Hanba fašistům!” Po skončení schůze NS došlo za výkřiků: „Fašistická holota!” ke kopání do vycházejících a jejich bití, pročež zakročila policie. G. Souček byl zadržen za pobuřování a porušení shromažďovacího zákona, za což na něj bylo podáno trestní oznámení. Řekl prý k lidem: „Byli jste svědky surovosti fašistů za patronance policie a četnictva.” Pro zdravotní potíže (chrlení krve) byl propuštěn z vazby. 8/ Sociálně demokratické „Ranní noviny” (č. 45, z 23. 2. 1935) reagovaly na tyto události článkem „Hrstka věrných a placení rváči”, v němž se tvrdilo, že NS najalo na schůzi v Grandu muže z Přelouče, Chrudimi a Pardubic jako úderníky, t.j. pořadatele za pivo, masitou večeři a 5–20 Kč. 9/

Národní sjednocení pořádalo v Přelouči v Občanské záložně 4. března veřejnou schůzi. Přišlo 500 lidí. Svolal ji jednatel NS v Přelouči učitel F. Sikáček, předsedal Gustav Heřman. Řečníky byli opět poslanec F. Ježek, senátor Jindřich Trnobranský a V. Vážný. Poslanec Ježek řekl, že odkaz 28. října 1918 nebyl v ČSR splněn. Připomněl m. j. slib národně socialistického ministra dr. E. Frankeho zřídit v Přelouči Okresní úřad.

V. Vážný odsoudil osobní boje v rámci předvolební kampaně, a zdůraznil, že jedinou záchranou státu je nyní nacionalismus, spravedlnost, poctivost a čestnost vedoucích politiků. Je třeba volit jen lidi ryzího charakteru.

Senátor Trnobranský se též vyslovil pro vybojování národního státu. Žádal snížení počtu ministerstev, obsazení pohraničních úseků legionáři, reformu ekonomiky a úsporná opatření v reprezentaci státu. Na závěr schůze orchestr zahrál píseň „Hej Slované“ 10/

¨

Poznámky:

1) Pres. spis 111 z 19. 1. 1935, kart. 35, dr. Vítek prezídiu Zemského úřadu v Praze.

2) Klimek-Hofman, cit. d., s. 263.

3) Pres. spis 140 z 31. 1. 1935.

4) Pres. spis 143 z 3. 2. 1935.

5) František X. Hodač (1883–1942), rodák ze Zlína, národní demokrat, spolutvůrce Národního sjednocení a jeden z jeho místopředsedů, ekonom, po Mnichovu 1938 člen předsednictva Strany národní jednoty a předseda Státní hospodářské rady. Spolupracoval s L. Rašínem na protinacistickém odboji. Roku 1942 byl v dozorčí radě Baťových závodů ve Zlíně. Více o něm v práci J. Čechurové Česká politická pravice, NLN 1999. Byl otcem herečky N. Gollové (1912–88).

16) Jiří Stříbrný (1880–1955), předseda Národní ligy a místopředseda NS. Vedl spory

s F. X. Hodačem, které vedly po smrti K. Kramáře r. 1937 znovu k osamostatnění NL. Za okupace se politicky neangažoval, přes to byl po osvobození Národním soudem odsouzen na doživotí. Zemřel ve věznici Valdice u Jičína 21. ledna 1955.

17) Národní fronta, č. 26 z 19. 1. 1935, s. 1.

18) Pres. spis 248 z 22. 2.1935, relace vrch. komisaře polit. správy JUDr. J. Raise.

19) Pres. spis 349 z 15. 3.1935.

10) Pres. spis 302 z 6. 3.1935, relace vrch. komisaře polit. správy J. Dvořáčka.