Kapitoly z dějin českého fašismu v Pardubicích - 33. část

Rudolf Kožený z Tupes. Řečnila tu známá dvojice – F. Levinský ze Stradouně a redaktor Kozel z Kyšperka (dn. Letohrad).

Nezahálelo ani Národní sjednocení. 5. května řečnil dr. F. Novotný z Chrudimě na volební schůzi NS v Rohovládově Bělé pro 350 lidí (schůze měla podle policejní relace „rušný průběh“). 9. května mluvil na volební schůzi NS v Rokytně v hostinci F. Čermáka (čp. 84) za účasti 150 lidí Vojtěch Vážný. Předsedal B. Opletal ze Sezemic (čp. 29). Sociální demokrat typograf F. Zlesák žádal zvolení předsednictva schůze. Pro vzniklé spory o předsednictvo starosta obce F. Flekač schůzi rozpustil. Podobně dopadla i předvolební schůze NS ve Svítkově u Pardubic 17. května, kterou svolal svítkovský kotlář F. Pilný do hostince „U Klapků“ na 20. hodinu. Přišlo asi 200 lidí. Hlavním řečníkem byl tajemník NS z Pardubic J. Petr. Pro kontroverze mezi ním a některými posluchači byla schůze rozpuštěna. 20) Téhož dne proběhla i schůze NS v hostinci „U Levínských“ v Rybitví, kam přišlo 300 lidí. Svolal ji rybitevský rolník Dokonal, řečnil senátor Šimandl z Prahy, který se však dostal do konfliktu se starostou Křičenským. Pro všeobecnou vřavu mezi agrárníky, sociálními demokraty a členy NS byla schůze rozpuštěna. Měla se konat jen členská schůze NS. Dav však vtrhl do sálu, četníci jej vytlačili. 21) K bouřlivým událostem došlo již 3. května také v Sezemicích v hostinci „U Hájků“ na volební schůzi NS. Přišlo asi 200 lidí, pořadatelé pouštěli do sálu jen sympatizanty NS. Před hostincem se shromáždili příslušníci levicových stran (komunisté a národní socialisté). Ve 20,30 hodin vyskočil oknem hostince pořadatel Josef Rudolf a volal policii s tím, že „násilníci prolomili dveře a vnikli do sálu.“ Na schůzi měl mluvit tajemník J. Petr z Pardubic a poslanecký kandidát dr. F. Novotný z Chrudimi. Krajský Akční výbor NS protestoval u Okresního úřadu v Pardubicích proti incidentu. 22/

12. května zemřel náhle v Pardubicích místopředseda Národní fronty tamtéž V. O. Svoboda, který měl 14. 5. kremaci v Pardubicích. 11. května v listu „Národní fronta“ (č. 42, s. 1) poděkoval „za věrnost“ říšský předseda čs. NF V. Vážný. Jeho prohlášení z 8. 5. znělo: „V posledních dnech dostalo se mi od bratří a jednotlivých organizací Čsl. Národní Fronty, jakož i od mnoha přátel z druhých politických stran tolik projevů přízně a souhlasu s mým postupem, že nejsem s to v této době intensivní práce všem jednotlivě poděkovati a činím tak proto veřejně. Všechny tyto projevy jsou mi posilou v boji za lepší příští našeho národa a státu a dávají mně zapomenouti všech trpkostí posledních dnů. Věrnost za věrnost.“ V. Vážný byl jmenován říšským předsedou NF na generálním sněmu NF 28. dubna 1935 v Praze. Místopředsedy se stali pražský advokát dr. Adolf Dušek a štábní kapitán ruských legií Rudolf Blažek. Podle výzvy V. Vážného dané v Pardubicích 6. 5. t. r. (s. 2) vznikla Čs. Národní Fronta pracujícího lidu. Funkcionáři měli dodat soupisy členů pro kartotéku. Protože sekretariát NF v Praze Na Příkopech čp. 35 byl uzavřen, přenesl V. Vážný sekretariát do Pardubic na svou adresu: Smetanovo náměstí č. 56/57, tel. č. 460. V provolání členstvu NF V. Vážný vyzval k volebnímu vítězství nacionalismu nad marxismem. Jde o záchranu nejcennějších statků. „Nepříteli se jedná jen o rozvrat, odmítněte důrazně všechny svody. Jdu Vám příkladem v tom, že i já setrvávám v práci pro den upřímného sjednocení našeho národa, nedbaje zájmů osobních a zapomenuv na dny právě minulé.“ Dr. B. Konopásek v článku „Volby a Svátek práce“ napsal, že „politické strany by nejraději znemožnily úspěch národní oposice. Celou řadu měsíců ji držely v nejistotě, jak to dopadne s registrací politických stran... Proto se nerozpustila ani hakenkrajzlerská Henleinova fronta, aby zde byla jako protistrana české sjednocené národní oposice. „V cílech socialistů, marxistů i bolševiků je založit národní židovský stát, jsou to pouze rozdílné firmy jedné rodiny“, zakončil svůj předvolební článek známý židobijce dr. Konopásek.

Jak dopadly volby z 19. května 1935? NOF se umístila jako 12. nejsil nější politická strana se 167 433 hlasy (2 %) do Poslanecké sněmovny, kde získala 6 mandátů. Do Senátu získala přes 145 000 hlasů, ale žádný mandát. Do Poslanecké sněmovny vkročili R. Gajda, J. Branžovský, prof. R. Dominik (před 2 roky soudil, ale neodsoudil židenické pučisty), slovenský obchodník a rolník Ján Ivák ze Šaštína, M. Trnka a mlynář F. Zvoníček. Národní sjednocení (NS) získalo do PS 456 000 hlasů (5,55 %) a stalo se 8. nejsilnější politickou stranou (17 mandátů). Zvítězila Henleinova Sudetoněmecká strana (SdP), volilo ji 1 milion 249 497 voličů, získala 44 mandátů.

Národní obec fašistická (NOF) měla r. 1935 asi 40 000 členů a volil ji 4násobek. Ihned po jejím vstupu do parlamentu ČSR došlo k frakční- mu vystoupení F. Zvoníčka, který chtěl převést členskou základnu do tzv. Národní strany zemědělské, jež měla být konkurentem agrárníkům. Gajdovi se mělo nabídnout místo předsedy správní rady semtínské továrny na výbušniny „Explosia“, což odmítl. 23) Je třeba konstatovat, že nad průměr bodovala NOF m.j. ve volebních krajích Praha, Pardubice, Hradec Králové, Jihlava, Brno,Uherské Hradiště, Nové Zámky a nejlepších výsledků 5,5 % dosáhla v krajích České Budějovice a Trnava. 24) Podívejme se na volební výsledky v pardubické župě. NOF (č. 12) volilo 11 802 lidí, NS (č. 14) 14 404 voličů. Jaké byly zisky levicových stran? Sociální demokracii (č. 2) volilo 48 873 lidí, národní socialisty (č. 3) 37 953, KSČ (č. 4) 18 937. Agrární stranu (č. 1) volilo 57 139 voličů, lidovce (č. 5) 39 247. 25) Vojtěch Vážný nebyl zvolen poslancem, protože jej NS odsunulo na kandidátní listině na nezvolitelné místo. V polovině června 1935 svolal do Pardubic důvěrnou schůzi s programem likvidace Národní Fronty.



Celá článek naleznete ve Zprávách KPP rok 2006, číslo 11/12.