Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Živelné pohromy v obci Vysoké Chvojno
První zmínka o požáru je v kronice obce Vysoké Chvojno z roku 1917 . Jeden z nejhorších požárů v historii obce vypukl 26. 6. o druhé hodině odpolední " na důle "u stavení č. 69 . Rychlému šíření požáru napomohla skutečnost , téměř dva měsíce nepršelo a bylo velké sucho ( teplota až 39 stupňů C ). Oheň se rozšířil na stavení č. 79 , 78 , 80 , 77 , 27 , 26 , 84 a konečně na tři objekty velkostatku č. 39 s úřadovnami . Všechny tyto objekty lehly velmi rychle popelem . Uhořelo i několik kusů dobytka a jeden člověk byl těžce popálen . Žhavý popel létal po celé obci . Do školní budovy vlétl okénkem u ciferníku hodin a zapálil malou kupku třísek, připravenou na zátop do tříd . Požár byl ve škole naštěstí rychle uhašen . Jak kronikář uvádí , následkem žáru zmizely z půdy školní budovy všechny pavučiny ! Velký požár byl sice v obci nakonec lokalizován , ale i tak mnoho domů ještě po několik dní doutnalo . Bez přístřeší se ocitlo celkem 18 rodin ( 57 osob ) . Škoda byla vyčíslena na 120.000 K . Na sbírkách pro pohořelé se sešlo kromě důležitých potravin a šatstva 9.000 K. Celou situaci pohořelých komplikovala skutečnost , že vrcholila první světová válka.
Na konci války v roce 1918 celou zemi decimovala epidemie španělské chřipky . I v obci Vysoké Chvojno se objevilo několik obětí . V č. 68 zemřel Josef Provazník se svojí ženou Emilií , týden před nimi dělnice M. Chmelíková . Škola byla uzavřena od 18. 10. do 3. 11.
V polovině listopadu 1921 se strhla velká vichřice , která způsobila v okolních lesích značné škody . Počátkem roku 1922 napadlo značné množství sněhu . Mrazy dosahovaly takové síly , "že není podobných pamětníků" ( str. 115 ). Ještě koncem března napadlo takové množství sněhu , že autobusové spojení z Hradce Králové do Vysokého Mýta bylo na několik dnů přerušeno a místy přestaly jezdit vlaky.
Dne 5. 8. 1922 se k osmé hodině večerní přihnala od západu vichřice nebývalé síly ." Současně řinuly se z černých mraků proudy vod , blesk stíhal blesk".(str. 118 ). Vítr si pohrával s letitými stromy jako se stébly . Nejvíce škod utrpěly tradičně střechy . Také školní budova utrpěla rovněž značné škody na střešní krytině . V krátké chvíli začalo do školy silně zatékat . Voda se valila proudem po schodišti , část prosákla stropy a poškodila malbu .Řádění vichru trvalo skoro hodinu . Vichřice vykácela hodně stromů tam , kde nebyla pevná půda ( močály ). " Celá sta kmenů válela se jeden přes druhý ." ( str. 118 ). Podle odhadu vichřice porazila 36.000 metrů krychlových dříví .
Počátkem roku 1923 se vrátila do obce epidemie španělské chřipky . Vyskytly se i případy tyfu . Právě této nemoci podlehli u Mandýsů ( č. 31 ) tři lidé . Španělská chřipka si tentokráte nevyžádala žádné oběti .
Dne 13. 12 . roku 1926 vypukl požár u rolníka Ladislava Komárka . Požár zlikvidoval celou stodolu . Příčina požáru nebyla zjištěna. Na počátku roku 1927 byla zdejší škola z důvodů nebezpeší chřipkové epidemie uzavřena na 14 dní ( do 7. 2. ).
Dne 17. 2. 1928 zažila obec Vysoké Chvojno " generální přípravu " na rok 1929 . Po celém chvojenské revíru řádila větrná smršť . Pokácela 4.000 kusů stromů ( 1 500 metrů krachlových dřeva ).
Dne 26. 6. téhož roku zasáhl obec kolem šesté hodiny odpolední neobvykle prudký příval s krupobitím . Ve staveních za školou vnikla voda do mlátků , u Šedivých i do světnice .
Dne 10. 10. 1928 vypukl v kůlně obecního strážníka Václava Ludvíka ( č. 83 ) oheň , který rychle strávil celý vrch obytného sravení a rozšířil se na sousední domek Františky Barvové ( č. 47 ), který vyhořel téměř celý . Zajímavé je , že domek F. Barvové měl být téhož dne prodán v soudní dražbě . Spáleniště nakonec koupil za 9.000 Kč obuvník A. Píša .
Počátkem roku 1929 udeřily na celou republiku známé sibiřské mrazy . Dráhy zastavovaly provoz , nastal nedostatek uhlí , zavíraly se školy . Do Pardubic přijel na nádraží nákladní vlak , ve kterém nalezli tělo zmrzlého průvodčího ! ( str. 156 ).
V obci byl největší mráz naměřem 11. 2. ( - 37 stupňů C ). Za celou polovinu února nevystoupila teplota nad -20 stupňů C. Stav zvěře v okolních lesích klesl o 90 % . Vyučování bylo zastaveno od 15. do 28. 2.. Ve chlévech bylo nutné postavit kamna a na noc vytápět aby dobytek nezmrzl .
Dílo zkázy dokonala vichřice ze 4. 7. roku 1929. Vítr dosahoval rychlosti 110km/hod. ( zdá se , že tento údaj je silně podhodnocený ). Přihnal se současně od JZ a JV na Vysoké Chvojno . " Lidé měli dojem , že se svět boří v základech !"( str.158 ). Bouře trvala jen 10 minut ( i tento údaj je silně podhodnocený , ve většině kronik se uvádí údaj 30 minut ). Na Pardubicku bylo citelně poškozeno 21 obcí a zabito 5 lidí .
Ze školní budovy bylo smeteno 1 000 ks střešní krytiny . Žlaby byly nalezeny daleko na poli . Dříví se prodávalo hluboko pod ceny ( z původních 150 Kč na metr krychlových na 20 Kč ). Vichřice zasáhla i rezervaci " Buky " vykácela i 300 leté stromy . V "Močišťanech " nezůstal stát jediný strom ! Dne 11. 1. 1929 kolem čtvrté hodiny ranní vypukl požár u obecního strážníka Václava Ludvíka ( č. 83 )). Hořelo u něhi již podruhé . V obci opět hořelo 18. 6. 1930 po páté hodině ranní . Oheň z č. 75 ( Marie Herelová ?) přeskočil na dům Václava Zábranského ( č. 76 ) a Václava Černohorského ( č. 46 ). U posledně jmenovaného hořelo znovu 23. 8. 1931 o desáté hodině večerní .
Použitý materiál :
1) SOkA Pardubice : Kronika obce Vysoké Chvojno ( SK 995 ) , založ. r. 1929.
