Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Znovu o Ignáci Baukalovi
Když jsem ve dvojčísle 7-8 /2006 zveřejnil v rubrice Pardubický Slavín ( s. 218-219 ) životopis bývalého c. k. okresního hejtmana Ignáce Baukala (1816 -1893), čestného občana Pardubic , ozval se mi 14. září 2006 dopisem náš člen p. Jiří Hájek ( Neveklov - Tloskov 2 , PSČ 257 56 ) a upozornil mne , že v jeho monumentální čtyřdílné kronice hřebčína v Kladrubech nad Labem , kterou věnoval knihovně našeho KPP , je v kapitole VIII. ( Léta 1855 až 1918 ) věnována pozornost konfliktu I. Baukala se začínajícím učitelem Františkem Flosem ( 1864 - 1961 ), pozdějším spisovatelem dobrodružných děl a okresním školním inspektorem . Uvedenou pasáž jsem našel ve 3. díle výše zmíněné kroniky ( s. 341-346 ) a rozhodl jsem se našim čtenářům ji zprostředkovat ve zkrácené verzi:
F. Flos přišel učit do Kladrub roku 1883 jako podučitel - začátečník na své první učitelské místo . Napsal zde také črty " Hmyz " pro Zlatou Prahu o zajímavých lidských figurkách . Jde o první Flosovu tištěnou práci vůbec .Flos jako velice společenský člověk býval zván do společnosti úředníků hřebčína , jež se scházela v kasinu v t. zv. císařském hostinci . I když do kasina byly odebírány především německé časopisy , chodila sem i "Zlatá Praha ", v níž návštěvníci objevili i Flosovu práci . Kamenem úrazu se stala povídka " Roháč " (z výše uvedených črt " Hmyz " ). Čtenáři v povídce poznali tchána zdejšího fořta Herrana . Ten se povídkou cítil zle dotčen a stěžoval si okresnímu hejtmanu I. Baukalovi do Pardubic . Ten si autora předvolal , velmi mu vyčinil , že zesměšňuje vážené občany Kladrub a chtěl dosáhnout Flosova přemístění . Tu se však do věci vložil ředitel hřebčína Jan rytíř Vieten, muž se smyslem pro umění a humor , a v kasínu se postavil na Flosovu obranu . Požádal dokonce pana fořta , aby se Flosovi omluvil , že nešlo o žádný pamflet. Fořt musel řediteli Vietenovi vyhovět a z Kladrub byl napsán dopis na okresní hejtmanství do Pardubic , že není důvod k předčasnému odchodu p. učitele Flose z Kladrub.
Ten tu skutečně 3 roky působil , až roku 1888 odešel na školu v Býchorách na Kolínsku . Jak zajímavě uvádí J. Hájek , zainteresovaní úředníci ( Herran a Baukal ) se dobře znali jako zaměstnanci bývalého komorního panství Pardubice , kam ovšem hřebčín Kladruby nespadal , protože byl řízen centrálním úřadem nejvyššího štolby .
Hospodaření na kladrubských pozemcích však podléhala komornímu panství Pardubice , což vedlo k neshodám . F. Flos však na Kladruby nezapomněl a roku 1925 přispěl do 5. ročníku vlastivědného časopisu " Krajem Pernštýnův " povídkou " Zápas s jeleny ", v níž zpracoval pověst o vzniku pomístních názvů Kladruby a Jeleniště ( viz s. 10-12 a s. 25-27 ). Sem odkazuji všechny milovníky starých příběhů.
Děkuji p. kronikáři J.Hájkovi za upozornění na zajímavé historické souvislosti.
