Pardubičtí okresní hejtmané v letech 1850 - 1938

První tři okresní hejtmané do roku 1891 ( viz obrazová příloha ) byli typickými představiteli rakouské byrokracie . Adolf ŠPULÁK , rytíř z Elbstetten , vedl správu hejtmanství do roku 1868 . Svou prorakouskou loajalitu osvědčil hned po prohrané prusko - rakouské válce roku 1866 , když roztrhl místnímu obětavému lékaři MUDr. Františku Hromádkovi poděkování pruské vlády za ošetřování zraněných Prusů v pardubických lazaretech . Podle Špuláka loajální rakouský občan nemůže přijmout poděkování od nepřítele . 28. srpna 1867 Špulák zakázal slavnost na pardubickém nádraží při průjezdu českých korunovačních klenotů z Vídně do Prahy . Shromážděný lid uklidnila jen řeč F. L. Riegra pronesená z okna vlaku a vystoupení zemského maršálka Adolfa knížete Auersperga z vlaku mezi lidi . Hned 29 . srpna t. r. uspořádali někteří občané vedení bývalým poslancem z roku 1848 V. Půlpánem pouliční demonstranci proti Špulákovi.

Ten zahájil vašetřování a obvinil městskou radu za zkomolení jeho zákazu nádražní slavnosti . 2. září t. r. žádala 3 členná deputace městské rady na místodržitelství v Praze odstranění A. Špuláka z funkce .

V letech 1868 -70 vedl c. k. okresní hejtmanství v Pardubicích Josef BRECHLER , rytíř z Troskovic . Narodil se 2. května 1850 v Praze jako syn Vincence Brechlera , majitele velkostatků Liteň a Vlence . Jako vystudovaný právník sloužil jako krajský komisař v Haliči , od roku 1862 v Čechách , kde jako válečný komisař 3. armádního sboru prodělal bitvu u Sadové roku 1866 . V době táborů lidu roku 1869 zakázal Brechler výlet na Kunětickou horu plánovaný na 18. červen t. r. a také tábor lidu na Kunětické hoře chystaný na 15. srpen . Ten se však přes zákaz sešel 29 . srpna, i když za účasti četníků . Tábor řídili okresní starosta Václav Bubeník a JUC. Jan Lorenc z Hradce Králové . Přítomný hejtman Brechler umlčel projev J. Jírka z Dražkovic porovnávající státoprávní uspořádání Uher a Čech v habsburské říši a t. zv . dualismus z roku 1967 . Za Brechlera začala 15 . 2. 1870 působit okresní školní rada. Hejtman Brechler působil později jako okresní hejtman v Kolíně a na pražském místodržitelství . Zemřel v Praze roku 1902 .

Ignác Baukal, 1870 - 1891

Po Brechlerovi se stal c. k. okresním hejtmanem Ignác BAUKAL , pardubický rodák ( nar. 1816 ), pocházející z rodiny zámeckého úředníka . Baukal původně pracoval jako vrchnostenský písař , svůj úřad okresního hejtmana zastával v letech 1870 - 91.

Režim jej za věrné služby odměnil rytířským řádem Františka Josefa I. a řádem Železné koruny . Dosáhl též titulu c. k. místodržitelského rady . Zahájil vyšetřování původce oslavy Karla IV. na reálce ( 1878 - 500 let od úmrtí císaře ), ředitele J. V. Jahna a profesora F. V. Sovu vinil z ideového otcovství vzpomínky na M. Jana Husa v Polabinách . Chtěl dokonce studentský průvod rozehnat vojskem . Zůstal po celý svůj život starým mládencem , svůj život dožil v Arnoštské ulici ( dnes sv.Anežky České) 31 . prosince 1891 . 15. 4. 1878 mu obecní zastupitelstvo udělilo čestné občanství Pardubic . Je pohřben ve staré části Městských hřbitovů před t. zv. Krausovou hrobkou u ohradní zdi .

Už 17. dubna 1891 začal úřadovat Pavel APPELTAUER . Když byl jmenován místodržitelským radou v Čáslavi , funkci pardubického hejtmana začal od 15. února 1892 zastávat Jindřich VOJÁČEK , pražský rodák ( nar. 5. 7. 1857 ). Vystudoval práva , roku 1890 byl okresním komisařem na ministerstvu vnitra va Vídni , roku 1892 byl jmenován okresním hejtmanem v Pardubicích . Zde si získal zásluhy o regulaci Loučné ( Dašice jej za to jmenovaly čestným občanem ). Zasloužil se i o postavení železniční trati Holice - Borohrádek - Chrudim. Osobně navštívil národopisnou výstavu v Holicích ( 1897 ) a Východočeskou výstavu v Pardubicích ( 1903 ) a byl proto považován za podporovatele českého národního hnutí . Roku 1897 byl povolán na c. k. místodržitelství do Prahy . Roku 1899 se stal vládním zástupcem na zemském sněmu a roku 1907 byl jmenován dokonce náměstkem místodržitele . Zemřel v Praze brzy po vzniku ČSR .

V letech 1897 - 1907 byl c. k. okresním hejtmanem Eduard SCHELLER ( nar. v Praze 1857 ). Před Pardubicemi byl okresním hejtmanem v Ledči nad Sázavou . Pardubické hejtmanství převzal 28. června 1897. Už od roku 1903 působil v Praze jako místodržitelský rada . Spolek vojenských vysloužilců mu udělil čestné členství , jeho paní byla podle vzpomínek F. K. Rosůlka dovednou malířkou .

Již 1. dubna 1903 nastoupil do Pardubic jako správce hejtmanství Antonín NOVÁK ( nar . v Praze ). Ve státních službách působil od roku 1855 , v lednu 1904 byl jmenován c. k. okresním hejtmanem v Pardubicích . Navštěvoval akce Literárního spolku v Měšťanské besedě ( zakladatelem spolku byl JUDr. Vilibald Lexa , otec egyptologův ) , byl osobním přítelem spisovatele dr. J. Štolby a jeho zetě dr. L. Lhoty . Roku

1913 odešel na místodržitelství do Prahy , kde zemřel .

Jeho nástupcem se stal Jaroslav NÁPRAVNÍK ( nar. 19. 4. 1867 ve Dvoře Králové), podle F. K. Rosůlka "národně dobře založený člověk" , jehož podpis nalezneme m.j. i na vyhlášce ze 4. června 1917 proti srocování a hladovým bouřím. Již 24. srpna 1915 zastavil vycházení " Neodvislých listů ", 26. září 1914 " Východočeského obzoru " a 13. srpna 1916 " Osvěty lidu ". Jediným nezastaveným listem byly "Samostatné směry " vydávané A. Štěpánkovou - Goldsteinovou a Úřední věstník c.k. hejtmanství .

Přesto ředitel měšťanských škol A. Kabeláč líčí J. Nápravníka jako člověka dobré povahy ( viz čl. Válečná deputace ve sborníku " Pardubice za světové války " ,vyd. Pardubice 1937 , s. 88 - 90 ). Snažil se omezit udavačství , byl kárán za malý počet praporů ve městě o svátku německého císaře Viléma II. .Uznával potřebu záchrany hradu Kunětická hora před lámáním kamene .Navštívil hrad se starostou Pardubic J. Sochorem . Roku 1918 byl Nápravník ( prý z trestu za humánní chování ) povolán do Prahy na místodržitelství . Zde také zemřel .

Od 25. dubna 1918 nastoupil v Pardubicích bývalý okresní hejtman v Příbrami Emilián TROLDA ,hudební skladatel , sběratel a kritik .8. června 1918 podepsal v Pardubicích známou vyhlášku odsuzující drancování aprovizačních vlaků na pardubickém nádraží a vyhlašující stanné právo ve městě . Několik dní před státním převratem 28. října předal vzácné hudební skladby ze své sbírky muzeu . 28. října se E. Trolda podrobil Národnímu výboru v Pardubicích . Proto byl zřejmě ponechán ve funkci i v nové vzniklé ČSR. 15. prosince 1919 na sebe Trolda upozornil svým útěkem po žebříku z hejtmanství do sousední chlapecké staroměstské školy při hladové demonstraci . Po tomto zážitku odešel Trolda do Prahy , kde ještě r. 1940 vydal hudební spis o hudebnících z křestních matrik farního úřadu u sv.Mikuláše na Malé Straně .

Nahradil jej mikulovický rodák JUDr. František ZELINKA ,dosavadní správce expozitury v Přelouči . 9. září 1923 promluvil např, na sokolském hřišti v Pardubicích o památce bratranců Veverkových a významu zrušení roboty r. 1848 . Působil i jako předseda Kunětického družstva pro záchranu hradu . 19 . července 1924 před jeho odchodem na Zemskou školní radu do Prahy na místo přednosty ekonomického oddělení mu byl uspořádán v Pardubicích na rozloučenou slavnostní večer .

Zemřel v Praze .

Od roku 1924 působil V Pardubicích vrchní rada politické správy JUDr. Jaroslav VÍTEK ,též známý z předsednictví Kunětického družstva . Právě on navrhl pojmenovat hradní muzeum na Kunětické hoře po F. K. Potěšilovi .Vítek účinně zasahoval proti činnosti extrémních politických stran na Pardubicku ( KSČ , NOF ), o čemž je množství dokladů v prasidiálních spisech Okresního úřadu z doby jeho působení.

Za nacistické okupace vznikl v Pardubicích t. zv. oberlandrát ( 1. šéfem byl Schultze von Dratzig ), za komunistického režimu řídili t. zv. Okresní národní výbory ( ONV ) předsedové z řad KSČ . Posledním předlistopadovým předsedou byl ing. Viktor Chrobok . Jako okresní přednostové po něm působili ing. Vlastimil Doubrava ( ČSSD ), ing. Drahoslava Bartošková ( ODS ) a ing. Michal Rabas ( ODS ). Když byla od 1. ledna 2001 Česká republika rozdělena do 14 nových krajů , vznikl i Pardubický kraj . Ke konci roku 2002 zanikly okresní úřady . Prvnímy hejtmany Pardubického kraje byli zvoleni ing. Roman Línek ( KDU/ČSL ) a ing .Michal Rabas ( ODS).



Literatura :

F.K.Rosůlek , Pořad okresních hejtmanů na Pardubsku , in: Východočeský republi-

kán , č. 4 , 25. 1. 1935 , s. 3-4 .

J. Sakař , Dějiny Pardubic nad Labem , díl I. , vyd. Pardubice 1928 .

Pardubicko - Holicko - Přeloučsko , díly II. a III. , Pardubice 1909 .

Pardubice za světové války ( ed. F. Vácha ) , Pardubice 1937