Živelné pohromy v obci Zdechovice

V roce 1850 vypukl ve Zdechovicích nový požár, který „strávil“ 3 čísla (č. 50, 52 a 73). Požár vznikl v části obce zvané „Stavec“. O dva roky později lehlo popelem číslo 15 a téhož roku „ o senách“ přišla velká voda, která ucpala kanál pod silnicí a zatopila okolní stavení.

Roku 1865 vyhořela na „kopci“ tři čísla (č. 9, 10 a 11).

Roku 1868 vyhořelo v Morašické ulici č. 66 a o rok později lehla popelem panská kovárna.

Dne 13. 11. roku 1871 vyhořel Antonín Jeřábek a o rok později stodola u č. 20 a č. 21 celé. Roku 1874 vyhořela stodola u č. 51, patřící Josefu Svobodovi. Roku 1878 lehlo popelem stavení č. 19 a během týdne č. 16 a č. 15. Roku 1891 vyhořel na „kopci“ domek č. 6, patřící Janu Zelenému. Při požáru uhořely kráva, koza i slepice. Domek č. 6 sloužil i jako první škola ve Zdechovicích. Na místo požáru se dostavily kromě místního hasičského sboru i sbory se stříkačkou z Chvaletic a Řečan.

V následných letech 1898 – 1900 zaznamenal kronikář velmi stručně více jak pět požárů. Roku 1901 vyhořelo 6 obytných stavení ( č. 40, 42, 50, 52, 73 a 83). V posledním jmenovaném čísle uhořel pes. Téhož roku ( 23. 8.) vyhořel dolejší mlýn, patřící Františku Morávkovi.

Roku 1903 vyhořelo obytné stavení č. 44, patřící Václavu Kvasničkovi.

V kronice následuje další informace o živelné pohromě až na str. 44,kdy je již tradičně zaznamenán „divoký rok“ 1929. I ve Zdechovicích klesla teplota (až na –37 stupňů C).

V okolních lesích umrzlo mnoho zvěře. Kronikář dodává, že v roce 1783 zmrzlo v kladrubské oboře 60 jelenů! Mrazy nepolevily až do konce února a teprve 13. 3. silné mrazy polevily.

Téměř v každém díle našeho seriálu o živelných pohromách je zmínka o tragickém 4. červenci roku 1929, kdy se o sedmé hodině večerní od JZ přihnala strašlivá větrná smršť (kronikář udává velmi přesnou rychlost vichru, 96 km/hod., ale bez udání zdroje). V lesích a sadech vyvrátila a polámala smršť spousty keřů a odnesla mnohé střechy.

V dubnu 1930 vypukl požár ve stavení, patřící Janu Vaňkovi (bez uvedení č.).

V září 1933 vypukl v domku Čeňka Hybského a v listopadu téhož roku u T. Řeřichy požár (opět bez udání č.).

Zápisy o požárech se v kronikách z novějších dob (přibližně od 70. let) vyskytují velmi zřídka. Důvodů je zřejmě hned několik, moderní výstavba byla před ohněm mnohem méně zranitelnější, než staré, dřevěné chalupy s doškovou střechou. Navíc, jestli požár v obci skutečně propukl, nemusel být v tehdejším „duchu socialismu“ zapsán. Jednalo se totiž o negativní události, které by dříve či později poškodily dobré jméno obce.

Dne 23. 4. roku 1971 vyhořela k večeru kolem 18. hodiny Svobodova stodola u č. 51. Velký požár ohrožoval blízké okolí (bylo velmi sucho). Oheň způsobily hrající si děti na dvoře stodoly.

Dne 11. 7. roku 1972 vypukl v odpoledních hodinách požár za osadou Zbraněves podle cesty K Horušicům. Vyhořelo přes 2 ha lesa, paseka a mladé stromky. Požár vznikl asi odhozením sirky či zapálené cigarety. Roku 1973 (8. 2.) vznikl požár v prostoru sovětské posádky v zámeckém parku. Oheň začal kolem 19. hodiny na jedné z dřevěných budov (za stavením p. Hona). V budově byl sklad různých vojenských potřeb, i pohonné látky jako benzin a oleje. Požár vznikl asi z neopatrnosti kouření sovětských vojáků kolem budovy.

Poslední záznam o požáru je v kronice z roku 1973 (4. 6.). Oheň vypukl kolem 13. hodiny v lese a opět mohla být příčinou ohně odhozená cigareta. Bylo velmi sucho a požár se rychle rozšířil. Hasilo celkem 5 požárních sborů (také asi 20 sovětských vojáků). Vyhořely přibližně 2 ha lesa.



Použitý materiál:

1) SOkA Pardubice : Památná kniha obce Zdechovice (SK 1006), založ. R. 1891.