Za ing. Jiřím Tamchynou

Zemřel náhle ve věku 81 let. Jeho otec, soudní úředník Josef Tamchyna, byl v I. světové válce příslušníkem roty „Nazdar“ ve francouzských legiích. Jiří Tamchyna studoval na pardubické reálce, kde se za války v době protektorátu zapojil do studentské odbojové skupiny. Počátkem roku 1943 byla její činnost prozrazena, dva studenti popraveni, další a také Jiří Tamchyna, odsouzeni k mnohaletým trestům a vězněni do konce války.

Po dokončení střední školy maturitou studoval Jiří Tamchyna na Vysoké škole chemicko–technologické v Praze. V roce 1951 nastoupil do zaměstnání ve Výzkumném ústavu syntetických pryskyřic v Pardubicích na Višňovce, které přerušila dvouletá presenční vojenská služba. V ústavu pracoval jako výzkumný chemik, později v zaměření na zkušebnictví.

V posledních letech byl zde pověřen vedením odboru hodnocení a normalizace. Byl členem mezinárodní normalizační komise v oboru syntetických pryskyřic a nátěrových hmot. V roce 1986 odešel do důchodu. Ing. Jiří Tamchyna byl aktivním členem Českého svazu bojovníků za svobodu.

V roce 2001 obdržel čestnou medaili ČSBS za dlouholetou a záslužnou práci pro svaz, další medaili od Ministerstva obrany České republiky k 60. výročí ukončení 2. světové války a k téže příležitosti i pamětní odznak města Pardubic. Ing. Jiří Tamchyna byl jako pardubický patriot dlouholetým členem Klubu přátel Pardubicka. V jeho Zprávách podrobně popsal odbojovou činnost pardubických studentů za války a celou jejich anabázi po zatčení (ZKPP roč. 1994, s. 173 a ZKPP roč. 2005, s. 216).

Ing. Jiří Tamchyna byl poctivý, pracovitý a skromný člověk.

Čest jeho památce!