Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

František Filipovský - 100 výročí narození

obrázek k článku Letošní XIII. ročník udílení ?Ceny Františka Filipovského za dabing?, který se uskutečnil v Záloženské dvoraně v sobotu dne 15. září, byl nepochybně mimořádnou událostí. Při této příležitosti si přeloučská veřejnost připomněla, že v tomto měsíci by se dne 23. září dožil František Filipovský 100. výročí narození.


Tento místní rodák a čestný občan města Přelouče byl jedním z nejosobitějších komiků českého divadla a filmu. Po maturitě na Stát. reálném gymnasiu v Pardubicích v r. 1927 a absolvování Abiturientského kurzu při Obchodní akademii v Chrudimi v r. 1928 odešel na Filozofickou fakultu do Prahy, avšak herecký talent pro divadelní dráhu byl silnější. Zvláště pak nabídku na angažmá z Osvobozeného divadla bylo těžké odmítnout. Za svého působení v letech 1931 – 38 po boku Voskovce a Wericha vytvořil řadu komických postav (v revuích Caesar, Balada z hadrů a Těžká Barbora), v téže době našel uplatnění i ve filmu (Hej – rup, Svět patří nám a Cesta do hlubin študákovy duše, kde ztvárnil „snaživého“ Krhounka). Za okupace hrál též ve Švandově divadle a v Uranii, po osvobození od roku 1945 hrál již jen v činohře Národního divadla. Zde si připomeneme např. jeho Harpagona v Moliérově Lakomci. Rovněž ve filmu byl často obsazován jako veseloherní herec, v televizi se zapsal do povědomí diváků hlavně v seriálu „Hříšní lidé města pražského“. Nelze též zapomenout ani jeho nezaměnitelnou hlasovou dikci v pravidelném rozhlasovém čtení Poláčkova románu „Bylo nás pět“ a v dabingu na jeho interpretaci populárního francouzského komika Louise de Funése.

Přeloučská veřejnost nezapomene svému rodáku jeho osobní zásluhu na odvrácení záměru totalitního režimu přeměnit Záloženskou budovu na Vyšší zemědělskou školu, a to jeho osobním dopisem ze dne 17. 5. 1960 tehdejšímu vedení města. Bylo to v době změny charakteru celé naší společnosti

a přijetí generální linie výstavby socialismu v ČSR. V rámci intenzifikace zemědělské velkovýroby došlo i k preferenci zemědělského školství v našem státě.

A právě při této příležitosti se objevil záměr zřídit v Záloženské budově Vyšší zemědělskou školu. Proti tomu se ohradila místní kulturní veřejnost a o pomoc byl neformálně požádán i František Filipovský při jedné jeho návštěvě rodného města. A ten se obrátil osobním dopisem na tehdejší představitele města.

Realizace takového záměru by znamenala náročnou vnitřní přestavbu a ztrátu této budovy pro veřejnost.

S obsahem jeho emocionálního dopisu – ve zkrácené formě – bych chtěl naše čtenáře seznámit.

„Vážení soudruzi, navštívil jsem před několika dny své rodné město Přelouč, kde jsem, jak asi víte,

vyrostl, prožil tu krásná studentská léta a kde se ujmulo semínko mého nynějšího povolání v úrodné půdě bohatého kulturního dění, jaké nemělo tehdy obdoby v celém východočeském kraji. Chápete tudíž, že stále mám žhavý zájem o všechno, co se v Přelouči děje, zvláště dnes, kdy jsou pro rozvoj moderního života všech lidí a jejich měst tak příznivé podmínky, jaké nikdy nebyly.

A tu jsem dostal informaci, která mne doslova pobouřila. Je pravda, že v tzv. záloženské budově má být zřízena zemědělská škola? Nechce se mi ani věřit, že by se mezi Vámi našel někdo, kdo by takový nehorázný omyl připustil, nebo dokonce podporoval. Jistě Vám neřeknu nic nového, když Vám připomenu tyto skutečnosti, které zamýšlený záměr činí absurdním.

Tak zvaná Záloženská budova na náměstí má právě dnes všechny předpoklady k tomu, aby sloužila jako důstojný stánek, kde by mělo být soustředěno všechno kulturní dění města i okolí z těchto důvodů:

a) Budova má v povědomí přeloučských občanů slavnou tradici. Vždyť se tu odbývala všechna divadelní představení ochotnická i profesionální na velmi slušném a i dnes technicky vyhovujícím jevišti. Byly tu koncerty místní filharmonie, školní i spolkové akademie, přednášky, hrála tu několikrát Česká filharmonie pod Talichem, slavné České kvarteto, jak si namátkou vzpomínám, světoví čeští mistři Heřman, Kocián, Kubelík, slavní pěvci Karel a Emil Buriánové, E. Destinová, hostovali zde (a bylo to jistou výhradou Přelouče) slavní herci – dnes národní umělci Nasková, Vydra, Karen, Steimar a Kohout, byla zde, jak se pamatuji už od dětství, městská knihovna, městské muzeum, budova měla

velkou tělocvičnu, pořádaly se tu výstavy a všechna slavnostní shromáždění.

b) Sama stavba je dílem velkého umělce architekta Kříženeckého, postavena je v novorenezančním slohu, tedy obdobně jako pražské Národní divadlo nebo Národní muzeum v Praze, tedy budova dnes už historicky cenná. Vévodí celému městu a tvoří svojí jedinečnou siluetou profil města a dává mu ráz výstavnosti. Zatímco jiná města se chlubí nákladnými a jistě krásnými stavbami feudálů a slohovými kostely, má tu Přelouč právě tak krásnou budovu, budovu reprezentativní, ale už od počátku svého vzniku určenou kulturním potřebám veřejnosti, budovu, jakou nemají ani některá krajská města.

c) Svými proporcemi a uspořádáním vnitřních prostorů (vysoké stropy, bohatá vnitřní štukatura, reprezentativní schodiště, věžové prostory) se hodí jen a jen pro kulturní a reprezentační účely a potřebám školy bez nákladných a znešvařujících úprav ani vyhovovat nemůže.

d) Tato ušlechtilá stavba má ideální polohu v úplném středu města, a je tedy přirozené, že se stane, nedojde-li k zamýšlené akci, samozřejmým centerm všeho kulturního a politického dění.

e)... Ponechte tedy tuto budovu jejímu určení a pro zemědělskou školu najděte umístění v prostorách anebo v přístavbě Hospodářské školy, čili tam, kam skutečně patří. Budoucí pokolení by nám jistě tento omyl těžko odpouštělo, jako my nikdy neodpustíme oněm chytrým měšťanostům, kteří zbourali starou radnici a znešvařili náměstí ohavnou soudní budovou. Zavazuji se pomoci Vám v tomto radou a pomoci ve věcech o kterých se domnívám, že jim rozumím. V pevné víře, že zvítězí klidná úvaha a zdravý rozum nad eventuální byrokratickou umíněností, zdravím Vás všechny srdečně

Váš František Filipovský“



Tolik tedy rozhořčený dopis přeloučského rodáka, významného divadelního, filmového, rozhlasového a později televizního umělce, populárního interpreta v dabingu, ke zřízení zemědělské školy v Záloženské budově. Věřím, že u příležitosti letošního významného životního jubilea tohoto přeloučského rodáka bude i této události vzpomenuto.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem