Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Blériot XI. v Pardubicích
Jak známo, první úspěšné lety vykonal Ing. Jan Kašpar na letounu francouzské tovární výroby Blériot XI, typu, proslaveném přeletem úžiny La Manche v červenci 1909. Dosud však není spolehlivě rozřešena otázka, kdy se letadlo skutečně dostalo do Pardubic. V knize První český letec Ing. Jan Kašpar (Pardubice 2003) jsem na základě mně dostupných zpráv tisku, hlavně pražského, došel k závěru, že tak stalo pravděpodobně 10. nebo 11. dubna 1910.
Byla to ovšem dedukce, byť se opírala o zprávy tisku, a neexistoval pro ni spolehlivý důkaz. Přestože jsem v průběhu dlouhých let, která předcházela vzniku rukopisu knihy, prostudoval značné množství dobových i pozdějších pramenů, byl jsem a stále jsem si vědom, že jsem nemohl mít v ruce vše.
Před několika léty jsem měl ze soukromé sbírky zapůjčenou pohlednici, na níž text hovoří o letech Ing. Kašpara. Podle domnění majitele pohlednice pocházelo pardubické poštovní razítko z března 1910, avšak nebylo zcela zřetelně otištěno. Konkrétně: měsíc byl označen římskou číslicí, tedy by na razítku mělo být otištěno „III“. První „jednička“ však nebyla otisknuta celá, pouze její pata, a jak se při bližším ohledání ukázalo, byla to pata nikoli číslice „I“, ale číslice „V“. Pohlednice byla tedy odeslána v červenci 1910 a tak nepřinesla nové, mně neznámé údaje.
Před několika měsíci jsem měl možnost si alespoň krátce prohlédnout jinou pohlednici, rovněž ze soukromé sbírky. Byla daleko zajímavější. Na ní bylo zachyceno letadlo Blériot XI stojící na zemi, a poštovní razítko, zcela zřetelně otištěné, hlásalo: „Pardubice-Pardubitz 8. IV. 10“. A tak je nutno údaj, uvedený v knize, opravit. Letadlo přišlo do Pardubic dříve než výše zmíněného 10. (11.) dubna. Fotografii pořídil patrně J. Deyl, a protože pohlednice byla odeslána 8. dubna, mohl být snímek pořízen již o den či dva dříve.
Je tedy jisto, že letadlo bylo v Pardubicích – a smontované, montáž se však dala zvládnout snad za hodinu - nejpozději 8. dubna, mohlo se to však stát i 7. nebo dokonce 6. dubna 1910.
Dnes tedy spolehlivě víme, že letadlo bylo 8. dubna v hangáru v sousedství vojenského cvičiště. To, že první letové pokusy máme doloženy až 12. dubna, mohlo být ovlivněno počasím i dalšími okolnostmi. Předně – 10. dubna byla neděle, a to Ing. Kašpar nejspíše letové pokusy nechtěl konat, neb měl patrně obavy z návalu zvědavců, kteří by mohli přivodit nehodu. Ostatní dny? V pátek a v sobotu bylo snad poněkud větrno, mimoto bylo třeba nejdříve vyzkoušet a seřídit motor. A v pondělí 11. dubna již mohl Ing. Kašpar začít s pojížděcími zkouškami. Skok do vzduchu máme ovšem doložen „až“ v úterý 12. dubna. Náhoda tedy přinesla dílčí upřesnění osudů Ing. Jana Kašpara a jednoho z jeho letadel a pomohla zaplnit jednu z dosud existujících mezer v našich znalostech.