Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zemžela profesorka pardubického gymnázia Ludmila Snášelová
Dne 22. listopadu 2007 se v pardubickém krematoriu konalo poslední rozloučení se středoškolskou profesorkou Mgr. LUDMILOU SNÁŠELOVOU, která po mnoho let působila na pardubickém gymnáziu.
Ludmila Snášelová se narodila 30. května 1926 ve Velké nad Iplom na Slovensku, kde byl její otec Jan Snášel četnickým strážmistrem v této části slovensko – maďarského pohraničí. Chodila do základní (obecné) školy v nedalekém Lučenci a zde také od r. 1936 navštěvovala tamní slovenské gymnázium.
Žel, brzy přišel rok 1939 a s ním rozpad československého státu. Nová slovenská vláda vydala nařízení, podle kterého státní zaměstnanci české národnosti – na Slovensku dosud působící – museli opustit Slovensko. Studentka L. Snášelová se svými rodiči a s mladší sestrou Olgou se přestěhovala do Čech, nejdříve do Chrudimi, ale poměrně brzy do Plaňan, kde byl Jan Snášel ustanoven výkonem policejní služby. L. Snášelová pokračovala ve středoškolském studiu na gymnáziu v Českém Brodě, kam denně dojížděla. Zkoušku dospělosti zde složila v r. 1945 (po ročním přerušení studia z důvodu tzv. nuceného pracovního nasazení).
Ještě téhož roku se přihlásila k vysokoškolskému studiu na Karlově univerzitě v Praze, kde na filozofické fakultě studovala obor historie a zeměpis.
Od r. 1949 pak působila jako padagožka na středních školách, nejdříve na gymnáziu v Poličce. Záhy však byla přeložena do Pardubic. Vyučovala svému oboru nejdříve na Pedagogické škole, pak na Pedagogickém institutu, přešla na Střední všeobecně vzdělávací školu a nakonec působila na gymnáziu Pardubice, Dašická ulice. Byla známá svým kolegům a kolegyním jako svědomitá učitelka, pečlivě se připravující na každou vyučovací hodinu. Její svědomitost při plnění pedagogických povinností byla oceněna ministerstvem školství: v r. 1974 jí byl udělen čestný titil Vzorná učitelka.
Pro redakci Zpráv Klubu přátel Pardubicka vypracovala studii, která se dotýkala pobytu německých antifašistů v našem státě a také na okrese Pardubice v letech 1934 až 1938. Byla i jinak literárně činná: byla spoluautorkou realizace publikačního několikadílného projektu postihujícího vývoj politických poměrů na okrese Pardubice v letech 1918 až 1985 – díl druhý (období protinacistického odporu v době existence protektorátu Čechy a Morava a období let 1971 až 1985.) Ráda cestovala: už před rokem 1990 navštívila některé západoevropské země (Španělsko), po r. 1990 pak jižní části Sovětského svazu, Itálii, Řecko, Jugoslávii a některé země další. Do posledních let svého života, které na jejich samém konci strávila v Domově důchodců v Pardubicích, se velmi zajímala o osudy svých spoluobčanů a také o další osudy těch absolventů pardubických středních škol, na jejichž vzdělávání se podílela. Zemřela náhle 16. listopadu 2007 v Pardubicích.
Čest její světlé památce!