Živelné pohromy v obci Srnojedy

První záznam o velké vodě je v kronice z roku 1920 (str. 9). Povodeň způsobila značné škody na pozemcích v „Polabinách“ a v prostoru zvaném „Blatník“.

V roce 1922 zatopila povodeň Srnojedy znovu. Obec žádala pražské Ředitelství pro stavbu vodních cest, aby byl levý břeh dostatečně zpevněn. Žádost byla kladně vyřízena, ale obec si musela zaplatit 1 000 Kč za dovážku kamene na hráz.

První zkouškou nově zpevněného levého břehu byla velká voda v roce 1925. Břeh nevydržel a Labe poškodilo i veřejnou cestu, vedoucí k „Blatníku“.

Další povodeň z roku 1926 způsobila velké škody zajména Františku Holubovi (pozemek v „Tunicích“).

Rok 1929 začal krutými mrazy. Do Nového roku 1928 byla zima mírná.

V únoru následujícícho roku klesla teplota až na -38°C! Mrazy trvaly do poloviny března. Měly přímo katastrofální dopad na ovocné stromy. „Neúprosná příroda však nebyla se svým dílem ještě spokojena – přišla další pohroma!“ Ke konci června a začátkem července byla velká vedra a značné sucho.

Téměř v předvečer svátku Kostnického mučedníka, dne 4. 7. 1929 se na západě objevily černé a žlutavé mraky, které jako kdyby se valily po zemi. Rozpoutala se strašná bouře s hroznou vichřicí, která vyvracela stromy, odnášela střechy a bořila celé domy. Dílo zkázy trvalo 20 min. Obec Srnojedy vyvázla poměrně dobře, ve srovnání například se sousedními Lány na Důlku (ležící směrem k Opočínku). Nejhůře dopadlo stavení Františka Stehlíka. Obec musela zároveň uhradit 600 kč na opravu střechy obecního domku a přispět obnosem 2 800 Kč na opravu školy v Lánech na Důlku. Srnojedy neměly vlastní školu.

Další zpráva o velké vodě je z roku 1938, kdy Labe vystoupilo a zaplavilo okolní louky a pole.

Pouhých deset let po velké vichřici z roku 1929 se hrůzy podobného rozsahu v Srnojedech opakovaly. Větrná smršť přilétla 9. 7. 1939 kolem páté hodiny odpolední. Poničila mnoho střech, vyvrátila v obci všechny větší stromy. Rozsahem škod se však nevyrovnala „vichřici století“.

Roku 1940 (5. 3.) udeřila na Srnojedy opět vichřice se sněhem a kroupami. Téhož roku se vichřice ještě dvakrát opakovala (14. 3. a 5. 11.). Rok 1940 byl vůbec „bohatý“ na živelné katastrofy v Srnojedech, protože 12. 3. se Labe opět vylilo z koryta a zatopilo louky a pole po levém břehu.

V roce 1946 se povodeň opakovala. Hladina Labe dosáhla vrcholu 9. 2. Domek místního převozníka Josefa Kučery velká voda podemlela a strhla do řeky.

O rok později obec znovu „plavala“. Voda dosahovala u domu V. Hutly (č. 41) do výše 145cm! Usedlost Josefa Rohlíka byla rovněž pod vodou. Labe se rozlilo až k usedlosti B. Pošvy. Voda přišla tak nečekaně a rychle, že nebyl čas na vyvedení hospodářského zvířectva.

V listopadu roku 1952 byla v obci taková bouře, „jakou v tuto dobu nikdo nepamatoval“ (str. 82).

V roce 1956 se nad obcí odehrála tragédie, která však nemá nic společného se živelnou pohromou. Stojí však za zaznamenání svoji kuriózností. Dne 26. 6. došlo ke srážce dvou vojenských tryskových letadel. Jedno z letadel spadlo do „Lánských Polabin“ a shořelo. Pilotovi se při pokusu o záchranu neotevřel padák a zahynul. Druhé letadlo se zřítilo za družstevní kravín v Lánech na Důlku, kde bylo několik krav zabito a popáleno. Pilotovi se podařilo vyskočit včas a zachránit se. Letadlo i část kravína shořely.



Použitý materiál:

1/ SokA Pardubice: Pamětní kniha obce Srnojedy (založena r. 1931).

2/ Soukromý archiv p. Františka Borovce, Srnojedy, ul. K Náplavce, č. 15.

3/ Soukromý archiv autora.