Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Vyšehradský hřbitov v Praze a Pardubicko
HROB MUDR. JOSEFA B. PICHLA (1813-1888)
Vlastenecký lékař Josef Bojislav Pichl, rodák z Kosoře u Prahy, přišel do Pardubic roku 1843 se svou ženou Františkou Bohunkou, roz. Svobodovou (1811 - 1882). Jejich domácnost v Zelenobranské ul. čp. 71 se stala společenským centrem pardubických vlastenců. Díky Pichlovým byla v Pardubicích sehrána jako první české divadelní představení hra J. N. Štěpánka Berounské koláče. Druhé vlastenecké jméno Bojislav převzal Pichl jistě jako symbol své bojovné povahy, nejen pod vlivem chrudimského děkana J. B. Zieglera, jenž přijetím svého 2. jména Liboslav tuto vlasteneckou módní vlnu rozpoutal.
Pichlova žena vedla doma společenský salon, kde vyučovala francouzštinu. Pod přijatým pseudonymem Marie Čacká (selka zpod Kunětické hory – její muž zde založil tradiční třešňové slavnosti) roku 1845 napsala i báseň „Radostný ohlas Pardubčanů při slavném otevření železné dráhy (roz. železnice – pozn. J. K.) dne 20. srpna 1845“, jež bývá připisována i dr. Pichlovi. Báseň začíná příznačně:
„Hle! co příval velikán se blíží. Fičí, sténá, že se vesmír třese. S poděšením lid úzkostný zhlíží, snad on zkázu a zmar nám přinese.“ Bohužel „zmar“ přinesl vlak již 9. září t.r. projektantovi trati Olomouc – Praha ing. Janu Pernerovi (1815 – 1845). Ten skonal po známé nehodě v choceňském tunelu v domě svých rodičů v náručí dr. Pichla 12. září 1845. Obětavá péče dr. Pichla byla již zbytečná…
Manželé Pichlovi byli roku 1848 v Pardubicích – obrazně řečeno – „motorem“ revoluční činnosti. V březnu t.r. tiskl dr. Pichl 1. (a poslední) číslo 1. pardubického časopisu „Pardubický hlasatel svobody a lidu práva“. Místní Němci (hlavně syn purkmistra
Beneschowskyho) spustili povyk a vyhrůžky… Pichlovi odešli raději tajně v noci (do Prahy, ale pardubické intermezzo jejich života zachoval později dr. Pichl ve své knize „Vzpomínky starého vlastence“.
Památku manželů Pichlových uctily Pardubice nazváním dvou ulic – Pichlovy a Čacké.
