Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
28.04.2024 07:50

Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj

Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 08:35

Zřícenina hradu Rýzmburk

Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

05.05.2024 07:55

Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice

Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

05.05.2024 08:35

Rozhledna Milíř

Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

Pardubické firmy a jejich firemní značky

obrázek k článku 26.7.1894 požádal Alois Rainberg o povolení k provozování živnosti zámečnické a k výrobě hromosvodů v Pardubicích. Dříve A. Rainberg pracoval v různých zámečnických dílnách v Praze a ve Vídni. V letech 1888 - 1889 byl zaměstnán u Josefa Roztočila v Karlíně a v letech 1890 - 1892 u Karla Mrákoty v Praze. Roku 1894 se přestěhoval do Pardubic. 11. 3. 1896 bylo jeho žádosti vyhověno (Ve SOAZ se ve fondu: A. Rainberg, 1905 - 1945, udává, že firma vznikla již v roce 1892). Vzniká firma Aloise Rainberg - tovární výroba železných konstrukcí, kotlárna a mostárna. V roce 1909 je firma rozšířena o nové tovární budovy. Před první světovou válkou firma zaměstnávala až 200 dělníků. Po smrti zakladatele firmy přešla firma do rukou jeho syna Ing. Josefa Rainberga. A. Reinberg se stal v roce 1888 členem Společenstva živností stavebních a výtvarných v Pardubicích. V roce 1936 firma ze Společenství vystoupila. Firma A. Rainberga spolupracovala se sesterskou firmou Rainberg a Novák - továrna na stroje a slévárna ve Vysokém Mýtě.


Firemní značkou firmy A. Rainberg bylo jméno zakladatele firmy.

Jméno bylo v podobě štítku umístěno na výrobcích, které byly většinou rozměrných parametrů (kotle, konstrukce mostů, strojíren. stroje apod.) Reklama firmy v tisku byla četná a velice často ji doprovázel některý z výrobků firmy. Zachovaly se i firemní papíry (jeden z nich je datován 28. března 1938 a je určen Ministerstvu průmyslu). Na některých firemních papírech jsou veduty obou sesterských firem. 

Jako dodatek k firmě A. Rainberg lze uvést nejznámější stavby, které firma vyrobila, případně se podílela na jejich vytvoření:

1) Konstrukce městského divadla v Pardubicích (1910).

2) Montáž silničního mostu přes Chrudimku v Pardubicích (1912)

3) Nástupiště v České Třebové (1924)

4) Konstrukce biografu v Hlinsku (1924)

5) Náduvník pro pivovar v Nové Pace (1926)

6) Konstrukce divadla v Poličce (1928)

7) Nástupiště v Hradci Králové (1934)

8) Letecký hangár v Pardubicích (1937)

9) Most v Užhorodu (1938)

Apod.



Roku 1919 založil Ota Resch v Pardubicích Bankovní dům a prodejnu Čs. třídní loterie. Firma prosperovala velmi dobře. Zakladatel firmy vedl podnik až do své smrti 1929. Poté převzal firmu 8řetisJav Kohoutek, který se stal zároveň poručníkem Oty Resche juniora. Ten vedl firmu až do roku 1949, kdy byla znárodněna. Ota Resch senior založil poboční závod v Brně (správcem firmy byl p. Cejl). Později vzniká další poboční závod v Trutnově. V celé ČSR bylo za první republiky kolem 300 prodejen losů a firma O. Resch byla na sedmém místě v prodeji, za téměř většinou pražských firem.

Firemní značkou firmy O. Resch byl obdélník, ve kterém si postava chlapce cucala prst. Chlapec je schovaný za pavučinou s pavoukem (symbol štěstí ve hře v losy). Ve vrchní části obdélníku byl nápis Ota Resch, Pardubice, Brno, ve spodní části "Neodmítejte štěstí". Obrázek s chlapcem a s pavoukem se objevoval na reklamě a doprovázel též firemní papíry (umístěn byl v levém nebo pravém horním rohu). Obrázek se objevuje ve dvou barevných provedeních, černobílém nebo červenošedém (červený je nápis v horní části v horní části a barva chlapcova trička je rovněž červená). Na firemních papírech se objevuje ještě jiný firemní znak, pavouk s pavučinou, bez postavy chlapce. Jinou grafickou variantou firemní značky je jméno Ota Resch, v pozadí silueta Zelené brány, v přední části leží mýtický roh hojnosti, ze kterého se sypou peníze.

František Tůma založil v dnešní Nerudově ulici č. 894 firmu, která se specializovala na autoopravy. F. Tůma začínal jako malý opravář a nějakou dobu pracoval též pro firmu R. Freud, autoservis v Pardubicích. Přesné datum vzniku firmy se nepodařilo z útržkovitých materiálů zjistit stejně i rok, kdy firma zanikla. Poslední zpráva o existenci firmy je doložena z válečného roku 1941, kdy firma otiskla v regionální publikaci svoji reklamu (Vinař, Stanislav: Pardubice staré a nové, 1941, s. 46).

Firemní značka firmy F. Tůma byla nápaditá. Měla podobu písmene T, které bylo v první polovině své výšky spojené se slovem Tůma, ve druhé polovině výšky spojené se slovem autodílny. Horizontální část písmene T nesla siluetu auta s aerodynamickou karosérií. Před písmenem T bylo malými písmeny připsáno křestní jméno zakladatele firmy.



Použité materiály:

1) SOAZ. fond: A. Rainberg (1905 - 1945).

2) Vinař. Stanislav: Pardubice staré a nové. Pardubice 1941. s. 46.

3) Příloha Národní práce. 19.5. 1940.

4) Vzpomínky O. Resche (ul. Bratranců Veverkových č. 816).

5) Soukromý archiv autora.



O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem