Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Pošetilec, proč vydává všanc svůj život ?
Zpráva o tom, že se Kašpar pn havárii aeroplánu "zabil", se nesla rychle městem, zvláště od úst těch občanů, kteří dnes na vlastní oči viděli, jak řezník Silberstem z Jesničánek se svým vozíkem, taženým strakatým běloušem ujedí Alžbětinou třídou směrem k hotelu Veselka a v jeho korbě, vystlané slámou, veze bezvládné tělo inž.J. Kašpara. Ten byl v obličeji celý černý od oleje, kombinézu měl potrhanou a mokrou. Byl přikryt řeznickým pruhovaným plátnem. Ústa mnohých vyslovila politování nad jeho "zmařeným životem", ale i pochybovačná slova nad smyslem jeho létání: "Pošetilec, proč vydává všanc svůj život ?"
Za řeznickým vozem klusal houf skřiváneckých Muků, neb ti jako první chtěli vědět jak je to doopravdy s jejích Kašparem. V pátek dne 13. října 1911 se vypravil Kašpar vzdušnou cestou do Jičína, kde měl v neděli veřejně létat se svým bratrancem Eugenem Čihákem. Na řelet se jako vždy velmi pečlivě připravil. Před polednem vzlétl. Krátce dosáhl potřebné výšky, opsal ještě jeden kruh nad letištěm,"zamáváním" se pozdravil s doprovodnou skupinou a zamířil na Svítkov, Srnojedy, přes Labe na Bohdaneč, dále na Bydžov a na Jičín.
Přelétl Labe a mířil k Bohdanečskému rybníku a tady vlétl do nepředvídané, rychle houstnoucí mlhy, takže kontury rybníka již nerozeznal. Hustá mlha zde vyplnila všechny záhyby a nerovnosti polabské nížiny. Podzimní mlhy zachycovaly vodní toky, rybníky, příkopy a změnily terén k nepoznání. Bledé podzimní slunce nestačilo již svoji energií mlhu rozpustit. Když se Kašpar ohlédl na zpáteční cestu, o které uvažoval, již nic než mlhu neviděl. Letěl, neustále hledal svoji polohu, točil se hlavou i tělem, až i sám se s celým letounem otočil, aniž by to postřehl. Před Třesickým rybníkem měl přelétnout trať vedoucí do Chlumce nad Cidlinou a pak letět na Bydžov. Třesický rybník již neuviděl a když slunce nakrátko prosvitlo mlhou a ozářilo kus železniční tratě, "přilepil" se na ni. Ale to již byl v orientaci přetočen a letěl obráceným směrem od Bydžova. Město, nad kterým se "uchytil", byla Lysá nad Labem. To již byl pevně přesvědčen, že zabloudil, "zakufroval" a že je dost nebezpečně vzdálen od původního směru a že mu již zásoba benzínu nevystačí na cestu do Jičína anebo zpět do Pardubic. Rozhodl se přistát. Chvíli ještě létal a hledal vhodné místo k přistání. Bezpečně přistál na polích a jak mu lidé řekli, u Kostomlat. Louka se mezitím zaplnila rychle zvědavci, kteří Kašparovo bloudění sledovali a jeho hledání místa k přistání pozorovali. Všichni mu velmi ochotně nabídli svoji pomoc. Letadlo přetočili do směru proti větru, Kašpar naplnil nádrž benzínem, rozloučil se se všemi a znovu startoval na Jičín. Doprovodná skupina v automobilu s Kalvou, Novotným, Čihákem a Kašparovým otcem se mezitím již blížila k Jičínu. Když se jim Kašpar ztratil z dohledu, hledali jej marně mezi Pardubicemi a Jičínem. Ve čtyři hodiny odpoledne zastihl Kalvu telegram, ve kterém mu Kašpar sděloval do Jičína, že nouzově přistál v Kostomlatech a že nutně potřebuje benzín. Kalva s Novotným se hned vydali do Kostomlat, ale tam již Kašpara nenalezli. Pohotový motocyklista mu poskytl potřebné množství benzínu, Kašpar sám nastartoval a letěl na Jičín. Po kratší době letu však zjistil, 2e znovu zabloudil a že je nad Kolínem. To se již rozhodl, že poletí do Pardubic, kde si naplní nádrže benzínem, vezme s sebou kompas a vydá se znovu na cestu vzduchem.
Pardubické letiště bylo celé vylidněné, neb osazenstvo bylo dnes na cestě do Jičína. Zalétl poněkud dále od letiště až k Jesničánkám, nad nimi se prudce otočil a nasadil k přistání. Krátce před dosednutím se pod nárazem stranového větru prudce naklonil a sklouzl po křídle. Sklouznutí pro malou výšku nestačil vyrovnat a řítil se s aeroplánem k zemi. Těsně před dopadem stačil ještě vyskočit. Padl snad dříve než aeroplán. Ten se přes Kašpara překlopil. Pevný triangl stačil nad Kašparem udržet havarovaný aeroplán, takže ten se celou svojí váhou Kašpara nedotkl. Rachot aeroplánu náhle ustal a po nárazu nastalo na letišti hrobové ticho. Kašpar však zůstal pod letadlem na zádech v bezvědomí. Lidé, kteří byli v polích a Kašparův let sledovali, přispěchali na místo havárie i s putnou vody, aby Kašpara vzkřísili. Ale vše to bylo marné. Spojení s hangárem a hotelem Veselka nebylo, rovněž tak lékař nebyl tak rychle k dosažení. Padlo rozhodnutí, Kašpara co nejrychleji, nejbližším dopravním prostředkem dovézt na Veselku. K dispozici byl jedině lehký povoz řezníka Silbersterna z Jesničánek. Vyložili jej slámou, položili na ni bezvládné Kašparovo tělo, přikryli řeznickou plachtou a ujížděli do Pardubic...
Na Veselku byli rychle přivoláni lékaři. Dostavil se i primář nemocnice F. Messany, aby Kašpara ošetřil. Když se Kašpar probral z bezvědomí, stěžoval si na bolesti hlavy a v prsou. Horečky se nedostavily, z čehož lékaři usoudili, že Kašpar neutrpěl vnitřní zranění. První Kašparovou starostí bylo, co se stalo s jeho aeroplánem. Když se dozvěděl, že je v troskách, přál si vidět aspoň motor. Mistr Novotný mu jej přinesl až do pokoje. Kašpar jej znalecky prohlédl a požádal Novotného, aby jej ihned poslal Daimlerovi k opravě, současně se žádostí, aby ho do čtrnácti dnů opravili. Když se Kašpar rozpomínal na poslední okamžiky havárie, usoudil, že příčinou tak těžké havárie "kraksny" bylo pravděpodobně zlomení táhla výškového kormidla.
Zpráva o Kašparově letecké havárii se ihned roznesla po celých Čechách a Moravě. Zejména z měst, ve kterých Kašpar ukazoval své aviatické umění, přicházely neustále dotazy na Kašparův zdravotní stav a aviatikovi přání brzkého uzdravení.
Havárie značně omezila společné vystoupení aviatiků v Jičíně a tak celou leteckou exhibici musel vykonat sám Eugen Čihák. Čihák ale měl s veřejným vystoupením celou řadu potíží. Temná obloha byla, jak se říká, "na spadnutí", vanul neustále silný vítr a ten dosahoval v kritických nárazech více než 16m/s. Přes veškerou tuto nepohodu se dostavilo na letiště "Na Poráku" obrovské množství obecenstva. Kolem čtvrté hodiny odpoledne byly všechny prostory kolem letiště naplněny obecenstvem. Anemometr, obsluhovaný inž.Krulišem, ukazoval neustále vítr kolem 16-18m/s. Pořadatelé se rozhodli veřejný let odložit. Čihák však setrvával na svém. "Nemůžu přeci to trpělivé obecenstvo oklamat a vzlétnu, jakmile se vítr o něco sníží, aspoň na těch 14m/s.". Při západu slunce se vítr poněkud utišil. Čihák dal vytáhnout aeroplán z hangáru, spustil motor a startoval. Museli ho však při startu držet, aby jej vítr nepřevrátil. Po několika metrech startu byl ve výšce 10m a v té přelétl letiště a musel ihned přistát. Vítr jím stále "cloumal", až jej donutil přistát. Ještě jednou se pokusil o start, ale znova jej srazil vítr a musel přistát. Obecenstvo jeho let pozorně sledovalo a odměnilo jej obrovským potleskem, neb uznalo jeho dnešní velké potíže s větrem, které nemohl sám nijak ovlivnit.
Vítr se do večera neutišil. Soumrak se rychle rozprostřel nad celou jičínskou krajinou a od dalšího létání se z bezpečnostních důvodů upustilo. Obecenstvo pochopilo celou nepříznivou povětrnostní situaci a snahu Čiháka veřejný let uskutečnit. Byli přesvědčeni, že nebýt nepříznivého větru, let by se zdarem provedl...
Podklady:
vlastní archiv 1933 : Hainz - Kalva: Historický materiál o prvních pokusech a vzletech inž.J.Kašpara v Pardubicích a okolí.
