Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubické firmy a jejich firemní značky - XVII. část
Ve druhé polovině dvacátých let vznikla známá firma Josef Soukup, autokarosárna, Pardubice. Zakladatelem byl karosářský dělník, který pocházel z Malešic (již. Čechy). U svého otce se vyučil kolářem. Do roku 1925 pracoval v Praze u firmy Walter Jinonice. Zde utrpěl ve svých 25 letech těžký úraz na levé ruce. Poté odešel do Pardubic, kde zakoupil pozemek ve Staňkově ulici. Zde (na celkem nevýhodném pozemku, uprostřed zastaveného bloku čtyř ulic) postavil provozovny autokarosárny. Později se součástí dílny stává též klempírna, lakýrna a sedlárna. Po celou dobu se udržoval stav asi 15 zaměstnanců. Ve druhé polovině třicátých let karosárna vyhořela. Začátkem roku 1939 majitel přestěhoval strojový park do městských objektů bývalé továrny Hübner a Opitz. Zde existovala firma až do roku 1950, kdy byla začleněna do komunálního podniku města Pardubic. Majitel firmy roku 1953 zemřel.V roce 1958 bylo strojové vybavení přestěhováno do nově budovaného průmyslového podniku města Pardubic v Černé za Bory. Tím existence samostatné karosárny skončila. Z malého množství dochovaného materiálu můžeme konstatovat, že firma používala firemní značku v podobě jména zakladatele firmy. Na firemních papírech (čistopisy) je jméno Josef Soukup v modrém provedení, nápisy autokarosárna a Pardubice v provedení černém na modrém pozadí. Na firemním papíru z protektorátní doby je nápis firmy v černém provedení (Josef Soukup, Karoserienbau, Pardubitz, Chrudimergasse 324).
Zachovalo se též firemní razítko.
Známou pardubickou knihtiskařskou firmou a plakátovacím ústavem byla firma B. Turek.
1. 10. 1918 se vzdal známý pardubický knihtiskař František Hoblík firmy a předal ji tiskařům J. Čížkovi a B. Turkovi. Čížek a Turek vedli firmu společně do roku 1926, poté se osamostatnili. Turek si založil svoji firmu v Havlíčkově ulici, v tzv. Živnostenském domě. Firma měla na dvoře dílnu. B. Turek měl vlastní lepiče a vlastní výlepné plochy. Po druhé světové válce byla firma znárodněna a v roce 1949 převedena tak, jako jiné regionální tiskárny, do n. p. Východočeské tiskárny v Pardubicích.
Firma B. Turek používala firemní značku, která byla podobná motivu jiných pardubických tiskáren, a tou byl bájný pták gryf, držící v pařátech tiskařské štočky. Podoba gryfa je silně stylizována, obrácena směrem k firemní hlavičce. Značně moderně jsou pojata křídla i napřažené pařáty netvora. Místo noho má gryf kolo, rozpůlené na bílou a černou plochu. Dá se předpokládat, že se firemní značka objevovala i na plakátech. Z předválečné doby se podařilo doložit ještě firemní papíry, na kterých se však gryf již nevyskytuje. Hlavičku papíru tvoří pouze název firmy a její sídlo. Písmena jsou napodobeninou gotických iniciál. V tisku se firemní značka objevuje jen sporadicky.
Roku 1909 založil Josef Voltner v dnešní ulici Na spravedlnosti v blízkosti kapličky sv. Anny firmu, která se stala později známou továrnou na armatury. Firma byla postavena na parcele č. 2460 a velmi rychle se rozrostla o nové haly. Původně se firma specializovala na výrobu kotlů, později se její sortiment rozrostl na výrobu zařízení pro lihovary, pivovary, marmeládovny a jiné průmyslové závody. Věhlasnými se staly vodní armatury a čerpadla pro strojní a ruční pohon. Firma dobře prosperovala až do začátku II. světové války. Během války se objevily tak, jako u většiny firem, potíže se zásobováním. V srpnu 1948 byla nad firmou zavedena národní správa a v září 1950 byl majitel firmy vzat do vazby pro údajný zločin sabotáže (později zproštěn žaloby). 5. 1. 1952 byla národní správa zrušena a ve stejném roce byla majiteli zrušena i koncesní listina. Firma byla začleněna do n. p. TMS Pardubice. V současné době je v prostorách bývalé firmy Voltner Střední odborné učiliště strojírenské. Poslední majitel firmy zemřel v roce 1987. Zanechal po sobě tři syny, Jaroslava, Jiřího a Josefa. Vdova po J. Voltnerovi žije dosud ve vile, která stojí v těsné blízkosti bývalé továrny.
Firma J. Voltner používala firemní značku v podobě jména zakladatele firmy. Jméno bylo umístěno jako firemní štítek na výrobky. Jméno bylo ve zlaté barvě, okraje štítku v barvě černé. Několik firemních štítků se zachovalo ve vlastnictví Hany Voltnerové. Na firemních papírech se objevovalo taktéž jen jméno zakladatele firmy.
Použité materiály:
1) SOAP, skartovaný materiál (firemní papíry).
2) Český svět Pardubicům, Pardubice 1924.
3) Archiv Hany Voltnerové, Na spravedlnosti č. 1293.
4) Soukromý archiv autora.