Kapitoly z dějin českého fašismu v Pardubicích 26. část

V zahraniční politice hovořily Hlavní politické směrnice NF o nejtěsnější jednotě slovanských národů, konečným cílem se měl stát Svaz slovanských států včetně osvobozeného národního Ruska. Byla připomenuta tzv. Pittsburská dohoda se Slováky, jíž však neměla být ohrožena integrita ČSR. Ve vnitřní politice směrnice hovořily o hájení stavovských zájmů korporacemi zastoupenými v parlamentu, o řešení nezaměstnanosti m. j. "vyloučením cizinců ze všech zaměstnání" a novou kolonizací pohraničí, o znárodnění průmyslu, obchodu a peněžnictví, o revizi pozemkové reformy, o odmítnutí politiky internacionalismu a pacifismu, duch doby obrozenecké a buditelství se měl vrátit do škol, jež měly převychovat národní charakter. 25)

V neděli 8. dubna 1934 se v Pardubicích konal sjezd východočeských pracovníků Vlajky z 12 míst východních Čech, za účasti moravských delegátů z Olomouce, Brna a Boskovic. Na sjezdu převládali studenti, jednání střídavě řídili dr. Lubomír Kukla a prof. Jan Vrzalík, známý obhájce RKZ. Byla dohodnuta spolupráce Vlajky s novou NF. Přítomni byli redaktoři 7 časopisů ochotných pracovat v intencích Vlajky. 26) 21. dubna byla ustavena v Prachovicích v Jiroutově hostinci nová jednota NOF. Za přítomnosti známých jmen - F. Formana z Pardubic a J. Kašpara z Kladiny - byl předsedou zvolen ruský legionář Adolf Císař (nar. 1891), jednatelem truhlář Rudolf Boček (nar. 1888) a pokladníkem chalupník Josef Ulrich. 27) Od NOF se však lidé v této době i distancovali. Byl mezi nimi např. farář v Kuněticích P. František Štefan (1891-1953), který na veřejné schůzi východočeského kněžstva v pardubickém Grandu 27. března 1934 učinil veřejné prohlášení, že uposlechl nařízení biskupské konsistoře v Hradci Králové a vzdal se politické činnosti v NOF. Upsal 1 000 Kč (tzv. půjčku práce) ve prospěch státu. Jeho rozhodnutí sdělil Okresnímu úřadu v Pardubicích biskupský vikář Msgre Josef Palouš ze Starých Ždánic. Podle okresního přednosty dr. J. Vítka Štefan od r. 1931 již činně ve fašistickém hnutí nevystupoval ani se nestýkal s jeho přilušníky. Při domovní prohlídce na kunětické faře 23. 2. 1933 byla však nalezena jeho členská legitimace NOF č. 72 079, dopis od krajské rady NOF v Hradci Králové z 18. 2. 1932, jedna fotografie Gajdy a 4 tiskopisy přihlášek s nálepkami NOF. Našla se i kopie řeči, jíž vítal farář gen. Gajdu v Rábech 30. 8. 1931: Jeho styk s gen. Gajdou byl však podle hejtmana Vítka "jen důsledkem a známostí z dřívějších let." 28) Faktem však zůstane, že synové R. Gajdy, 12 letý Vladislav a 11 letý Jiří 29) strávili léto roku 1932 právě v péči faráře Štefana (od 6. 7.) na jeho faře v Kuněticích . Děti nebyly přihlášeny k pobytu na obecním úřadě, proto

6. 8. 1932 bylo podáno na p. faráře udání Okresnímu úřadu pro přestupek ohlašovacích předpisů. 30) Nálezem Okresního úřadu v Pardubicíh ze

14. 9. 1932 byl farář odsouzen k pokutě 100 Kč či na 7 dní vězení. Farář se hájil tím, že nešlo o trvalý pobyt, chlapci nebyli v Praze odhlášeni. 31) Farář jezdil s chlapci na výlety (Krkonoše, Kutná Hora a Litomyšl), 31. 7. 1932 je otec - gen. Gajda odvezl k babičce na Moravu. Gajda a jeho čerkeská žena Kateřina navštívili Kunětice do roku 1934 celkem třikrát a vždy se zdrželi několik hodin. 32) Farář Štefan se odvolal proti rozhodnutí Okresního úřadu 22. září 1932. 33)