Začátky pardubické cyklistiky

Jen dva roky po ustavení České ústřední jednoty velocipedistů, vzniká v r. 1885 v Pardubicích Klub českých velocipedistů. Byl založen z popudu Viléma Vorbacha, Hynka Krpaty a Františka Daniela a jeho prvním předsedou se stává majitel Veselky František Kašpar (otec pozdějšího prvního aviatika). Brzo ho však střídá tajemník Jockey - klubu Albert Budínský. Nejdříve se jezdilo na vysokých kolech s malým kolečkem vzadu a kuželovitými nebo válečkovitými ložisky, která se však přehřívala a netočila. Až asi v r.1887 přišla anglická kola s ložisky kuličkovými.Po letech souběhu byla vysoká kola vystřídána koly nízkými zv.rovery nebo safety /bezpečnými/. První výlety byly směřovány jen do Familie, pak do Kunětic i Bohdanče. První závody se konaly v r. 1888 na silnici mezi okrajovou čtvrtí Skřivánkem a Dražkovicemi a byli k nim přizváni i jezdci mimopardubičtí. Dílem

neúnavného nadšení byla stavba hliněné dráhy v místě lesíka u dnešní Dukly se zatáčkami klopenými v poměru nejdříve 1:10, pak přestavěnými na poměr l:8. Po Praze a Plzni byla třetí v českých zemích, ale první s tak velkým klopením zatáček.

Dráha dlouhá 300m byla otevřena dvoudenními mezinárodními závody 28. a 29. září 1889. Účastnila se jich plejáda nejlepších českých jezdců, doplněná Němci Goebelem a Stemem. Z pardubických pak Albert Budínský, František Dvořák, Max Wertheimer, František a Mauric Danielové.

Na pořadu prvního dne byly tyto disciplíny: mezinárodní závod na 3000m, mistrovství zemí koruny České na 5 anglických mil, závod na tricyklu na stejnou vzdálenost, jízda na tandemu! na 2000m, jízda na stojích bezpečných na 2000m, jízda o dámskou cenu na 5000m, která byla vypsaná jen pro členy Č.Ú.J.V. V jednotlivých jízdách startovalo 4-5 jezdců, nejúspěšnějším byl Pochman ze Slaného se třemi vítězstvími. Druhý den se jela jízda juniorů na 2000m, jízda o rekord na 1 anglickou míli, závod tricyklů na 3000m, handicapová jízda na 2000m, závod amatérů na 3000m a stejný závod na strojích safety, mezinárodní handicap a jízda amatérů s překážkami na 2000m. Odpadl závod na 10km, ale uskutečnila se exhibice na monocyklu. Opět nejúspěšnějším byl závodník Pochman. Závody konané pod hlavičkou ČÚJV, byť měly smůlu na deštivé počasí, byly velmi úspěšné. Proto se v r. 1890 uskutečnily závody hned dvoje, a to 25. - 26. května a 7. - 8. září. Opět se nezávodilo jen v rychlostních disciplínách, ale také přes překážky.

V roce 1891 už měl klub 115 členů, uspořádal 30 výletů a účastnil se závodů v Jaroměři, Trutnově, Roudnici a Kroměříži. Nejúspěšnější byli Albert Budínský, který včetně domácích závodů osmkrát vyhrál a pětkrát byl druhý, Mauric a František Danielové, J.Voženílek, L.Štěpánek, A.Bubeník a V.Hromátko. Později vynikli pánové Chomrák, Linhart, Novotný, Karel Polák, F.Dvořák, Tatter, Tužka, J.Voženílek z Jezbořic, Wertheimer, Zradička a Hugo Felfel.

Vincenc Chomrák uskutečnil na svou dobu neuvěřitelné výlety do italských Benátek a zpět (celkem 1835 km na stroji vážícím kolem 30kg!), do Lutychu a zpátky a v r. 1900 jízdu do Paříže přes Norimberk, Karlsruhe a Nancy (celkem 1300km) v pěti dnech. O dva roky později již Chomrák vlastnil moderní rover, na kterém, stále ještě bez pneumatik, dojel přes Salcburk a Vídeň do Budapešti a zpět. Závodním jezdcem a mistrem Čech ve sprintu už na nízkém kole byl v r. 1890 i Čeněk Barthel z Třeboně, o 0dvacet let později jeden ze žáků Kašparovy aviatické školy.

Zaznamenáno je i datum závodů dne 29.června 1893. V roce 1894 byly v rámci cyklistických závodů vypsány i atletické disciplíny a také exhibiční závod na 100 yardů čtyř běžců proti cyklistovi. Budiž spravedlivě řečeno, že jezdec na kole byl díky pomalému rozjezdu v závodě až poslední. V stejném roce zajel Hugo Felfel na roveru český rekord na 2000 m časem 3:32 min. a 4/5 vt. Týž se objevuje o pět let později jako první v Pardubicích na lyžích, které z Norska objednal Artur baron Kraus. Data dalších závodů na pardubické dráze : 6. září 1896 a 25.července 1897. Pravděpodobně poslední závod na této dráze byl uskutečněn 31.srpna 1899. Dráha se rozpadla v roce 1901.

Kromě závodů na dráze organizoval pardubický klub velocipedistů i závody na silnici. V roce 1893 se jel první na trati Pardubice - Bohdaneč - Staré Ždánice - Hradiště a zvítězil v něm Felfel. Po úspěchu prvního silničního závodu, zorganizovali v tomtéž roce pardubičtí i první ročník distančního závodu z Prahy do Pardubic. Mezi jedenácti startujícími přijel do cíle na dráze první F.Dvořák z ČKV Smíchov. Pardubický Karel Polák na 6. místě zajel trať ještě pod 4 hodiny. Další silniční závody se konaly v r. 1902 na trati Čepí - Jezbořice - Rozhovice a také v Lánech na Důlku. O rok později pak v Křičeni a 1906 v Máteřově.

Cyklistický kroužek v Chrudimi byl i iniciátorem vzniku klubu fotbalového klubu v r. 1899 a cyklista Alois Štrup kapitánem fotbalového týmu Chrudimi, s nímž téhož roku sehrál své první utkání SK Pardubice.

Koncem století dochází k ochabnutí činnosti. Dochází ale k většímu užívání kola jako dopravního prostředku a tak 31. srpna 1897 vydává obecní zastupitelstvo "Jízdní řád pro cyklisty v královském komorním městě Pardubice". Podle něj musel mít každý uživatel bicyklu cyklistický průkaz a každé kolo své číslo.

Až v r. 1910 je založen Klub cyklistů KC Vpřed, který se věnuje turistice, o rok později i bicyklpólu a krasojízdě.Prvního předsedu Chejnu střídá Černý. Klub má 27 členů, uskuteční 15 jednodenních i dvoudenních výletů a l člen ujede v průměru 1.047,5 km. O rok později v roce 1911 začínají s činností i dvě první dámy - pí Novotná a Mohauptová a počet členů vzroste na 57. Výletů zaznamenal kronikář již 33, vč. jednoho do Pruského Slezska, kde spolu s přeloučským K. V. jeli pánové Josef Novotný a Komárek. Kromě dojmů dovezli domů i sbírku 33 hřebů, zachycených v nových pláštích. Roční průměr ujetých km na jednoho člena vzroste na 1.995. Klub je stále na vzestupu, v r. 1912 sehraje zápasy v pólu v Hořicích, Hlinsku a Skutči. Zúčastní se i všesokolského sletu v Praze. V turistické soutěži ČÚJV se KC Vpřed Pardubice umisťuje jako druhý. Průměr km na 1 jezdce činí 2.163.