Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Stanislav Srazil
O Stanislavu Srazilovi jsem už jednou ve ZKPP psal (1). Byl to tehdy ale jenom
krátký článek se základními informacemi, protože doba tehdy nebyla těmto tématům a osobnostem příliš nakloněna. Vracím se proto k tomuto statečnému vojákovi znovu trochu obšírněji. Stanislav Srazil se narodil 7. května 1919 v Pohránově - dětství a mládí prožil v Horních Ředicích. Tam vychodil obecnou školu a po absolvování měšťanské školy v Holicích se vyučil číšníkem. Pracoval pak na různých místech. Po obsazení republiky, ač ještě nevoják, se rozhodl odejít za hranice. Už 30. května 1939 vstoupil dobrovolně do polovojenského pracovního tábora na severní Moravě a odtud 19. Června 1939 přešel tajně v blízkosti Ostravy do Polska. Polská pohraniční stráž ho zadržela a vrátila zpět do protektorátu. Byl předán frýdecké služebně gestapa. Odtud byl po tvrdých výsleších předán (jako příslušník pracovního útvaru) k potrestání protektorátnímu vojenskému soudu v Olomouci a ten ho osvobodil (2). 22. července 1939 Srazil svůj pokus o překročení polských hranic opakoval. Šel tentokrát přes Slovensko a byl úspěšný. Poláci ho přijali přátelsky a odeslali do Krakova. 16. srpna 1939 odejel se skupinou dalších Čechoslováků z Gdyně do Francie. Tam podepsal pětiletý závazek ke službě ve francouzské Cizinecké legii. Přes pověstnou pevnost St.Jean v Marseille se dostal do Alžíru. Krátkou dobu pobýval v Sidi bel Abbés a potom byl odtransportován dále do pouště, do Bosuet - bývalé pevnosti z válek s Araby (3). Mezitím vypukla válka a čs. vojáci byli podle dohody s francouzskou vládou ze svazku legie uvolněni a postupně odesíláni do Francie.
Stanislav Srazil byl v Agde presentován 26.září 1939 a jako vojín zařazen do 7.roty 1.čs.pěšího pluku. Později byl v hodnosti svobodníka převelen k 11.rotě 2.čs.péšího pluku. V jeho řadách se zúčastnil ústupového boje s Němci a 27.června 1940 byl s tímto útvarem evakuován poslední evakuační lodí Rod el Farag do Anglie. V Anglii byl zařazen ke II.praporu Čs. samostatné brigády a postupně povýšen do hodnosti četaře. Dobrovolně se přihlásil k plnění zvláštních úkolů. Spolu se škpt.gšt.Šustrem, npor.Loquensem, por.Hrubcem, rt.Tesařem, des.asp.Kolaříkem, des.Haluskou a des.Candrem, byl zařazen už do první skupiny, která prodělala ve dnech 4.-16. května 1941 parakurs (4). Potom následoval kurs útočného boje na farmě Camush Derrah (21.2.-20.3.1942), znovu seskoky z letadla na základně RAF v Ringway (21.3.-27.3.1942), zpravodajský kurs v Chicheley Hall (27.7.-24.10.1942) a zařazení do paraskupiny ANTIMONY ( npor.František Závorka, čet.Stanislav Srazil, svob.Lubomír Jasínek).
Skupina ANTIMONY byla vysazena nedaleko Rožďalovic před půlnocí dne 24.října 1942. Výsadek provedla velmi přesně čs. posádka halifaxu a při zpátečním letu provedla klamný nálet na pardubické letiště. Skupina měla štěstí. Velmi brzy se uchytila na záchytných adresách a mohla započít s prací, na jejíž výsledky netrpělivě čekala skupina zpravodajců v Londýně.
Úkol skupiny byl nadmíru důležitý. Po heydrichiádě a zániku skupiny SILVEPA Londýn neměl spojení s domácím odbojem. ANTIMONY měla navázat kontakt s jeho představiteli, zjistit, co se stalo se SILVERA obnovit radiové spojení s Vojenskou radiovou ústřednou (VRÚ) v Anglii. Úkol to byl nesmírně obtížný už proto, že skupina skákala naslepo do protektorátu zdecimovaného a zastrašeného heydrichtádou.
ANTIMONY navázala brzy spojení s Londýnem a zhruba až do poloviny ledna plnila své úkoly více než dobře. Jejím operačním prostorem byly severovýchodní Čechy. Smůlu však tato skupina měla v tom, že gestapo o její existenci vědělo prakticky už od jejího seskoku. Na její vypátrání byli nasazeni nejvýznamnější konfidenti v čele s Jaroslavem Nechtmanem a Karlem Čurdou, ktrerý pomohl s likvidací mnoha čs. parašutistů (5). Závorka a Jasínek byli 16.ledna 1943 vypátráni v úkrytu v Rovensku pod Troskami. Při zatýkání se stačili otrávit. Stanislav Srazil se svými druhy v ten čas nebyl. Už v Anglii si při výcviku zranil kotník, ale odmítl od vysazení odstoupit, aby nenarušil celistvost skupiny (6). Při seskoku v protektorátu se jeho zranění obnovilo a proto byl dočastně "uklizen" v Horní Kalné, kde se ze svého zranění zotavoval. Ve stejný den, kdy byli zatčeni Závorka s Jasínkem, byl domek, v němž se ukrýval, obklíčen příslušníky gestapa. Existovala reálná hrozba, že když se nevydá živý do rukou gestapa, stihne obec osud Lidic či Ležáků.
V době, kdy byl Srazil vysazen v protektoráte, byli jeho rodiče a mladší sestra internováni v koncentračním táboře ve Svatobořicích (7). Srazilův otec a sestra byli z internace propuštěni už 19. 11.1942. Jeho matka ovšem z důvodů blíže neznámých zůstala i nadále v táboře, a to až do března 1943 (8). Po zatčení Srazilově ji zřejmě gestapo použilo k jeho vydírání, protože Srazil byl na matku silně citově vázán, jak dokazují dopisy uvedené v poznámce (2). Zřejmě i obava o její život ho vedla k tomu, že nakonec přistoupil na nabídku spolupráce s gestapem a k rozehrání radiové protihry s VRÚ s krycím názvem HERMELÍ.
Srazil tehdy zdánlivě podlehl nátlaku, ale hned od prvních radiodepeší, jež byl nucen vysílat, používal domluvených varovacích znaků - jen do 2.4.1943 varoval VRÚ pětkrát (9) - ovšem bezvýsledně. Zpravodajský odbor v Londýně považoval toto varování za technickou chybu způsobenou tím, že Srazil nebyl vyškolený radista.
V druhé etapě pokračoval ve varování tak, že šifroval a vysílal depeše se všemi germanismy a věcnými chybami tak, jak mu byly předloženy gestapem. Této skutečnosti si už všiml šifrant 2. oddělení por. Václav Knotek, přesto ale zpravodajci na jeho upozornění nepochopitelně nereagovali. Srazil byl donucen ke kroku nejriskantnějšímu: využil nepozornosti gestapáka, pod jehož dozorem pracoval, a v jedné červencové relaci varoval VRÚ přímo. I v tomto případě zpravodajci zcela nepochopili, ale přece jen pojali určité podezření. Poslední varování vyslal Srazil v depeši z 2.12. 1943. Až v lednu 1944 přestal VRÚ na telegramy akce HERMELÍN (10) odpovídat. Tím ovšem Srazil nad sebou podepsal ortel smrti. Byl odvezen do Terezína a tam byl někdy v říjnu 1944 bez soudu popraven. Po zatčení byl v létě roku 1943 gestapem přivezen na krátkou návštěvu rodičů v Horních Ředicích. Přivezli ho večer, doma byla jen matka. Otec a mladší sestra byli na odpolední směně v holické továrně na obuv a vrátili se až pozdě večer. S matkou hovořil něco přes hodinu, s otcem a sestrou asi deset minut. Gestapo hlídkovalo před domem. Vysvětlil jim svoji situaci a prosil, aby mu prominuli, že kvůli němu trpěli ve Svatobořicích. Na otázku, kde je a co dělá, odpověděl vyhýbavé, něco v tom smyslu, že se jednou všecko stejně dozví. Před odchodem je prosil znovu,aby mu odpustili, soudili ho shovívavě a popřál jim, aby už je nic zlého do konce války nepotkalo (11).
Protihra HERMELÍN skončila díky statečnosti mladého muže z Ředic pro gestapo neúspěchem. Toto stručné konstatování nevypovídá ale všechno. Na základě zkušeností z úspěšných protiher gestapa např. i se SSSR můžeme tvrdit, že Stanislav Srazil zachránil možná i stovky životů svých spolubojovníků - parašutistů, kiteří mohli být vysazeni přímo do náruče nacistů, i mnoha domácích odbojářů, kteří by zcela určitě byli popraveni či umučeni v koncentračních táborech. Zcela určitě zabránil i tomu, aby gestapo poodhalilo zákulisí "tajné fronty", která pomohla k porážce nacistického Německa.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP rok 1995, číslo 1-2.
