KALENDÁRIUM 1918 (září - říjen)

Počátkem října 1918 byla v pardubickém okrese organizována t. zv. národní daň (první v Čechách) s výtěžkem přes 150 tisíc K, jenž byl přes F.Udržala předán členům Národního výboru v Praze dr. J.Scheinerovi. Tento NV vyzval k pasivní rezistenci v aprovizačních věcech, základní životní potřeby měly zůstat v českých zemích, nikoliv se vyvážet jako doposud. V tomto duchu proběhla 15.10. schůze pardubického obecního zastupitelstva, která s odkazem na 14 Wilsonových bodů odmítla dosavadní aprovizační praxi rakouské vlády jako pokus            o vyhladovění českého lidu a vyzvalo k plnění pokynů NV v Praze. Tato rezoluce byla vytištěna a plakátována ve městě. C. a k. okresní hejtman E.Trolda dal plakáty zkonfiskovat a podal            o „rebelii“ pardubických zastupitelů hlášení na místodržitelství do Prahy. To chtělo dokonce z moci zákona zastupitelstvo rozpustit pro velezradu, ale hejtman Trolda - vědom si možného nebezpečí zrevoluciování situace – tomu zabránil.

            14.říjen 1918 býval komunistickou historiografií dlouhodobě líčen jako socialistický protipól k 28.říjnu, protože již toho dne byla vyhlášena ČSR jako socialistická republika. V Pardubicích nebyla sice ustavena jako v Praze ze socialistických stran t. zv. Socialistická rada, ale do sekretariátu ČSSD v Dělnickém domě došel její „Oběžník č.1“ o vyhlášení generální stávky v pondělí 14.10. „Oběžník č.2“, jenž následoval, obsahoval již organizační směrnice stávky vyhlášené jako protest proti chystanému vývozu 50 vagonů obilí či mouky (denně!) z českých zemí.

            V 9 hodin dopoledne bylo svoláno obecní zastupitelstvo. Před radnicí se shromáždil tisícihlavý dav dělníků z místních továren. V zastupitelstvu oznámil F.Vácha (ČSSD) vyhlášení socialistické republiky prohlášením Socialistické rady. Úřadující náměstek starosty E.Kitzinger byl donucen, aby z balkonu radnice přečetl rezoluci zastupitelstva o tom. V.Celzer (ČSNS) pak přečetl „Proklamaci všeho pracujícího lidu v národě československém“ podepsanou výborem SR v Praze (R.Bechyně, E.Franke, J.Stivín, J.Stříbrný, B.Šmeral, L.Štychová). F.Vácha (ČSSD) zdůraznil, že „od této chvíle nemá český lid nic společného s Rakouskem, se kterým navždy domluvil“. Vyzval dav, aby zazpíval národní hymnu a „Píseň práce“. Četnictvo ani vojsko nezakročily…

            24.října svolal F.Kostelecký, předseda místní organizace státoprávně-demokratické strany, ustavující schůzi ONV na 14,30 hod. do zasedací síně Okresního výboru v Pardubicích (dnes budova SOkA) v Arnoštské ulici (dnes ul. sv. Anežky České). Byli obesláni zástupci všech politických stran v Pardubicích. Program schůze obsahoval 4 body jednání: 1.Ustavení NV, 2.Pracovní program, 3.Kooptace do NV, 4.Volné návrhy. Jednání řídil svolavatel F.Kostelecký, za sekretáře NV byl zvolen J.Tichý, dosavadní ředitel kanceláře OV. Národnímu výboru byla svěřena organizace zásobování, ve spolupráci se železničáři měla být zavedena kontrola vlaků vyvážejících z Pardubic potraviny.

            A pak již přišel 28.říjen! Zprávy o dění v Praze přišly do Pardubic ke 3.hodině odpolední, kdy z balkonu radnice promluvili advokát JUDr. Karel Horlivý (ČSNS) a František Vácha (ČSSD). Průvod lidu se odebral na Kunětickou horu, odkud se s lampiony vrátil do města. Podrobný popis událostí z 28.října v Pardubicích obsahuje městská kronika zachráněná za druhé světové války členem KPP F.Kotenem. Tento text byl již v našich Zprávách publikován.

            V úterý 29.října dostaly Pardubice slavnostní ráz. Z c. a k. institucí byly odstraňovány odznaky habsburské moci. Policejní správce Gikais, arch. F.Potůček a truhlář J.Svoboda (známý svou předválečnou spoluprací s 1.českým aviatikem ing. Janem Kašparem) začali organizovat symbolický „Pohřeb Rakouska“ Na Pernštýnově náměstí hořely na hranicích obrazy představitelů dynastie a místodržitelů, busta Františka Josefa I. z Karantény byla hozena do Chrudimky… Celý den zasedal zřízený ONV, který přijímal sliby věrnosti novému státu – ČSR od státních úředníků a důstojníků, na nádraží hlídkovali Sokolové a členové DTJ. Bývalý starosta J.Sochor přesvědčil maďarské vojáky k odjezdu do jejich vlasti. Velká válka skončila a nastal toužebně očekávaný mír… Co však přinese?