Čepkovy noviny - zajímavé firemní periodikum z Přelouče z předvečera první světové války 1. část

Ferdinand Čepek se stal v letech 1912-1914 vydavatelem velice pozoruhodného periodika, Čepkových novin (není přitom známo, že by                 v Přelouči tehdy nějaký jiný pravidelný tisk vycházel). Umožnil nám tak nahlédnout více do filozofie a chodu přeloučské cikorkárny, o které se jinak dochovalo velice málo informací. První číslo Čepkových novin vyšlo z podnětu majitele 1. května roku 1912. Čepek je založil u příležitosti desátého výročí zahájení výroby kávy z cikorky. Majitel továrny noviny v předmluvě věnoval hospodyňkám a konzumentům obecně, měl v plánu v nich otiskovat články zábavné i poučné. Tento cíl se mu zcela jistě povedlo naplnit.

Noviny vycházely od 1. května 1912 do 1. července 1914. Rozděleny byly do dvou nepravidelných ročníků – první trval od května 1912 do května 1913, druhý pak do července 1914. Nejprve noviny vycházely jednou měsíčně, vždy k prvnímu dni měsíce. Konzumentům byly výtisky posílány zdarma a nebylo možné je předplatit. Vydavatelem byl Ferdinand Čepek, redaktorem Karel Picka10 a tisk zajišťovaly Rolnické továrny v Praze. Od 1. prosince 1912 byla frekvence změněna na jedno dvojčíslo za dva měsíce a od května 1913 jedno dvojčíslo za tři měsíce, poslední dvě vyšla až  po čtyřapůlměsíčních přestávkách. Kvůli zahájení první světové války spatřilo světlo světa poslední číslo 1. července 1914. Noviny měly formát A5, první ročník má ve svázané podobě dohromady 188 stran, druhý 92 stran. Jedno číslo mělo pak kolem dvaceti stran. Pro noviny bylo typické záhlaví první strany, které zobrazovalo rodinnou idylu u stolu – prarodiče, rodiče, tři děti, psa a na stole vonící konvici s kávou (viz obrázek). Okolo tohoto motivu je rostlinný dekor, celkové grafické ztvárnění novin je zřetelně pod vlivem secese.

Čepkovy noviny šikovně kombinovaly reklamní a společenské směřování. Kromě různých básní, povídek a odborných článků v nich najdeme samozřejmě řadu textů různého druhu (sdělení konzumentům, básně, povídky či reklamy) propagující Čepkovy výrobky. Zásada byla vyrábět „nejlepší, bezvadné a přitom levné výrobky“ pod názvem Čepkova cikorka.11 Po celou dobu  promítá Čepek do provolání i vlastenecké city – chce, aby v domácnostech jeho cikorka předčila nečeské (tj. německé) výrobky, bojuje proti kartelům. Předností jeho čekanky je její prospěšnost zdraví a český původ. Snadno lze zjistit, že na jaře 1912 vyráběl Čepek žitnou kávu, pravou fíkovou kávu, zrnitou cikorku, čekankovou agrární cikorku, čekankovou cikorku v kulatém balení a jako specialitu kávu „Amant“.12 V březnu 1914 uvedli na trh kávu Karo           a ovocnou kávu.13

Na stránkách svého periodika Čepek dokonce rozvířil polemiku se svými konkurenty. V článku Našim P. T. příznivcům! píše, že Čepkova továrna byla v celém Rakousku jediný nekartelovaný český závod s kvalitní cikorkou. Je prý „trnem v oku“ cizácké kartelované soutěži, která se ho

snaží poškozovat. Agrární strana Čepkovi proto propůjčila ochranou známku Oráč. Konkurence známku ale nečestně napodobila a Čepek proto prosil veřejnost o podporu.14 Později byly publikovány dva otevřené dopisy ohledně sporu s Kolínskou akciovou továrnou, která Čepka pomlouvala ve svém časopise Kupec, za přeloučskou továrnu zde reaguje také ing. A. Bubeník.15 Polemika pak pokračuje v číslech 1/1913 a 2/1913, podporu již vyjadřují v dopisech i konzumenti. V čísle 2/1913 čteme dokonce o Čepkově výpadu proti Franckově továrně Roka v Českých Budějovicích, který pokračuje i v čísle 3/1914.

Pití kávy podporovaly i odborné články. Nejvíce (celkem pět) jich napsal dr. Schönenberger16, týkají se významu ovoce pro zdraví, salátů, studených nápojů, umělých vyživovacích prostředků a škodlivosti alkoholu. Dva odborné texty o původu a rozšíření čekanky zde publikoval samotný Ferdinand Čepek17 a po jednom článku má prof. Vojtěch Černý z Kolína     (o významu spoření), doc. D. Panýrek18 (o cikorce) a autor, který se podepsal iniciálou F. P. (taktéž ekonomické téma). Několik článků je bez uvedení autora (ovocný ocet, med, masité konzervy, kouření, ekonomika a lékařství).

V novinách lze nalézt i různé básně a povídky, které propagují výrobky Čepkovy továrny, např. báseň Jarní večer od Josefa Aloise Hořáka se odehrává na domácím plese, na kterém se pije cikorková káva Reform.19 Další báseň Amant vychvaluje kávu Amant a moderní techniku (gramofon a telegraf). Je zde i rým: „Od Vídně i Olomouce, telegramy do Přelouče, nese světoznámý drát, objednávky pro Amant.“20 Báseň Štěstí rodinné je zase o tom, že pití kávy Amant přináší klidný rodinný život, zahání totiž mrzutost.21 Báseň od Pavla Láta Co ten rámus...? sděluje, jak každý spěchá koupit si kávu Amant.22 Báseň Čím to as...? od Pavly T. je vlastně rozhovor dvou přítelkyň o tom, jak je Čepkova káva prospěšná.23 Z básně Rada našim dívkám Pavly T. kromě jiného vyplývá, že především je důležité připravovat manželovi Čepkovu kávu.24 Velice zajímavá je báseň Ballada o Amantu, která se pouští dokonce do biblické tématiky. Příběh je následující: káva Amant pomohla Adamovi a Evě v ráji od bolestí břicha.

Když byli vyhnáni z ráje, nikdo již nevěděl, jak se Amant vyrábí a až Čepek recept naštěstí opět vymyslel. Přípravou kávy Amant svým mužům mají ženy dle neznámého autora zahnat prvotní Evin hřích.25 Povídka Pavly T. Vrácené štěstí vypráví opět o tom, jak Čepkova káva vrací do manželství štěstí a zdraví.26 Samozřejmostí jsou i pochvalné recenze od konzumentů.