PŘÍBĚH SITULY POKRAČUJE?

Pro připomenutí uveďme, že bronzové vědro datované do pozdní doby bronzové vyniká nádhernou tepanou a rytou výzdobou s motivy slunečních kotoučů tažených labutěmi. Tato symbolika se v pravěkém vývoji objevuje především v období popelnicových polí. Jedná se         o mimořádný nález ve východních Čechách – první svého druhu. Náhodný nálezce postupoval správně a hned při objevu kontaktoval archeology Davida Vicha (Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě) a Tomáše Zavorala (Východočeské muzeum v Pardubicích). Cenná bronzová nádoba byla archeology pečlivě vyzvednuta a místo objevu se dočkalo důkladné kresebné a fotografické dokumentace.

V okolí nálezu byl týmem specialistů pod vedením Petera Mila (Ústav archeologie  a muzeologie FF MU) proveden geofyzikální průzkum, který vyloučil možnost, že by situla byla součástí pohřební výbavy, nebo se nacházela na soudobém sídlišti.

Předběžně tak lze nález interpretovat jako monodepozitum – tedy záměrně uložený samostatný předmět. Z jakého důvodu byla nádoba uložena do země, bude předmětem dalšího bádání. Archeologové nyní sledují podobné nádoby z prostředí Karpatské kotliny, které poslouží jako drobné srovnání a pomohou zpřesnit příběh vzácné památky. V současnosti však můžeme s jistotou říci, že nádoba nalezená v oblasti vyznívající lužické – časné slezkoplatěnické kultury (10. století př. Kr.) může svědčit o kontaktech mezi oblastmi osídlenými kulturami popelnicových polí. Vzájemné obchodní, ale zejména kulturně společenské styky mohly existovat především na úrovni tehdejší elity. Koho pod tímto pojmem v době bronzové hledáme?

Jedná se především o předáky – náčelníky – představitele kultu místních společenstev, kteří měli zájem na kontrole obchodních koridorů a profitu, který z dálkového obchodu plynul. Součástí jejich životního stylu byla           i sebereprezentace, jejímž vnějším projevem mohly být i luxusní dovezené výrobky, kterým archeologové říkají importy. Kladinská nádoba byla na základě analýz provedených Šárkou

Msallamovou (Ústav kovových materiálů a korozního inženýrství VŠCHT Praha) vyrobena z bronzu s příměsí kobaltu. Tento prvek byl součástí sulfidických rud těžených v pozdní době bronzové v oblasti Alp nebo Karpat. V současnosti jej neznáme z dalších evropských                      a blízkovýchodních těžebních center. Tato indicie by mohla poukazovat na lokalizaci surovinových zdrojů, ze kterých pocházel materiál na výrobu nádoby. Zvýšená koncentrace nádob podobného typu se nachází v severovýchodní části Karpatské kotliny, na území dnešního Maďarska. Tato oblast může zatím spekulativně být i místem původu tohoto typu nádob nebo jejich hlavním odbytištěm. Situlu z Kladiny čeká celá řada dalších analýz, které by mohly poskytnout údaje například o funkci nebo obsahu nádoby. Nové poznatky budeme samozřejmě průběžně zveřejňovat.